Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích | |
|---|---|
 Hlavní průčelí s Mariánskou kaplí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°12′9,44″ s. š., 16°37′47,15″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Zábrdovice |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Baroko |
| Výstavba | 1661–1668 |
| Další informace | |
| Ulice | Zábrdovická |
| Oficiální web | Farnost Brno-Zábrdovice |
| Kód památky | 23182/7-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Zábrdovický klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barokní římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve východní části Zábrdovic, náležející k brněnské městské části Brno-Židenice. Je situován poblíž břehu řeky Svitavy na křižovatce ulic Lazaretní a Zábrdovická.
Byl postaven v letech 1661 až 1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally v sousedství premonstrátského zábrdovického kláštera. V polovině 18. století k němu byla z jižní strany přistavěna polygonální kaple Panny Marie Čenstochovské. Celý areál kláštera, včetně kostela, je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Klášter založený již počátkem 13. století byl zrušen za vlády Josefa II. a přeměněn na vojenskou nemocnici.[2]
Vnitřní výzdoba[editovat | editovat zdroj]
Pozdně barokní až klasicistní interiér byl navržen a vybaven v letech 1781–1782 a 1787 zavedenou brněnského dílnou sochaře Ondřeje Schweigla. Ten tak navázal na starší práci svého otce Antonína Schweigla v Mariánské kapli. Na malířské výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, jako byl Franz Anton Maulbertsch, jeho vyučenec Josef Winterhalder mladší a také Martin Johann Schmidt zvaný Kremserschmidt.
Hlavnímu sloupovému oltáři z růžového umělého mramoru vévodí obraz Nanebevzetí Panny Marie od Franze A. Maulbertsche z roku 1782. Na předsazeném zlaceném tabernáklu se nachází Malá Kalvárie, která je doprovázena adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou na vysokých volutových podstavcích bílá štuková sousoší sv. Norberta a na opačné straně sv. Augustina, oba světce doprovází andílci nesoucí odznaky opatského úřadu – berle a mitry. Vysoko na severní a jižní zdi se nachází dvojice štukových reliéfů znázorňující starozákonní výjevy – Betsabé přimlouvající se u krále Šalamouna a Ester prosící krále Achašvera za zachování izraelského národa, oba jsou opatřeny polychromií, aby vypadaly jako bronzové. Výzdobu presbytáře doplňují čtveřice oratoří, které jsou společně s reliéfy nahoře korunovány štukovými andílky. Po stranách stojí dlouhé chórové lavice ze 70. let 18. století.[3]
Na rozhraní presbytáře a lodi se nachází kazatelna se štukovou personifikací Církve s kalichem a křížem na stříšce. V protějším rohu je kenotaf zakladatele kláštera Lva z Klobouk ve tvaru zastřešené epitafní desky se štukovým závěsem, vojenskými odznaky a personifikací Fámy na vrcholu.
V lodi se nachází čtveřice téměř reliéfně pojatých oltářů z umělého mramoru. Pro první dvojici oltářů u presbytáře byly pořízeny obrazy Martina J. Schmidta (1782) a sochy O. Schweigla. Na prvním oltáři visí obraz sv. Augustina vyvracející bludaře a stojí sochy sv. Řehoře a sv. Ambrože a na druhém oltáři obraz sv. Norberta přijímajícího nejsvětější svátost a sochy blah. Viléma Eiselina a blah. Bertolda. Na predelách jsou obrazy Božského Srdce Páně a Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Druhá dvojice oltářů sv. Barbory a sv. Josefa byla opatřena obrazy Ferdinanda Lichta (1820). Znázorňují Stětí sv. Barbory a sv. Josefa vedoucího malého Ježíška. Na predelách jsou Lichtovy obrazy sv. Leopolda a sv. Emericha. Sochy na těchto dvou oltářích pocházejí ze zámecké kaple v Šebetově. Na oltáři sv. Barbory jsou sochy sv. Anežky a sv. Apolonie a na oltáři sv. Josefa sochy blah.(sv.) Heřmana Josefa a blah.(sv.) Bohumíra. Uprostřed lodi jsou v nikách kaple sv. Jáchyma a sv. Anny. Oba mají obrazy od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1782 na téma Vyučování Panny Marie a Zjevení sv. Jáchymovi.[3]
Polygonální kapli Panny Marie Čenstochovské přistavěnou k jižní stěně kostela podle návrhu Mořice Grimma vybavil kolem roku 1753 oltářem Antonín Schweigl. Po stranách oltáře s kopií milostného obrazu stojí dřevěné sochy sv. Jáchyma a sv. Anny, které doprovází několik andělů. Na klenbě byla vymalována (dnes již značně nečitelná) freska Oslava Panny Marie na nebesích od Jana Jiřího Etgense. Na stěnách jsou v kartuších výjevy Zvěstování a Navštívení P. Marie, Narození Páně a Klanění pastýřů, Dále se zde nachází křtitelnice s drobným sousoším Křtu Krista.[3]
V místech pod oběma západními věžemi vznikl prostor pro drobné kaple. Severní kaple Jatého Spasitele vyplňuje oltář se sochou Krista u kůlu adorovaný dvojicí zlacených andělů od A. Schweigla. Na východní stěně kaple se nachází reliéf Snímání z kříže ze 17. století. Na klenbě je vyvedena freska Kristova kříže a roušky sv. Veroniky nesených andílky, pravděpodobně od Jana J. Etgense. Jižní pohřební kapli Waldorfů (P. Marie Lurdské) vévodí rozvilinový epitaf Gottfrieda Waldorfa (†1687) a jeho manželky Jany Františky z Merseburgu (†1672), jejichž náhrobník je zasazen v dlažbě nad rodovou hrobkou.[3]
Celou plochu klenby kostela zabírá rokoková fresková výmalba od Josefa Winterhaldera ml., kterou rámují dekorativní členící prvky technikou en grisaille od Josefa Pichlera. V presbytáři se nachází freska s tématem Panny Marie Vítězné s Patriarchy a uctívanými svatými a v lodi freska Krista a devět kůrů andělských očekávajících Pannu Marii na trůnu. Pod kruchtou jsou v kruhovém medailonu vyvedeni andílci s atributy Víry, Naděje a Lásky a nad kůrem Panna Marie jako vítězka nad neřestmi, která je ale značně přemalovaná. Návrh výzdoby byl předložen opatovi roku 1781 a práce trvaly od roku 1782 do 1784.
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 8 320 000 Kč.[4]
| rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 110 | 1 400 | 1 950 | 800 | 500 | 630 | 510 | 570 | 850 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 134172 : klášter premonstrátský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Farnost Brno-Zábrdovice, 2008 [cit. 2008-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17.
- ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242–248.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 93-101.
- HURT, Rudolf. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích, příloha 1. čísla VVM, roč. 21 (1969)
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1944. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242–248.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Oficiální stránka farnosti Brno-Zábrdovice
