Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Hlavní průčelí s Mariánskou kaplí
Hlavní průčelí s Mariánskou kaplí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-město
Obec Brno
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Základní informace
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát brněnský
Farnost Brno-Zábrdovice
Architektonický popis
Stavební sloh Baroko
Výstavba 1661–1668
Odkazy
Oficiální web Farnost Brno-Zábrdovice
Kód památky 23182/7-57 (PkMISSezObr) (součást památky Zábrdovický klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve východní části Zábrdovic, náležející k brněnské městské části Brno-Židenice. Je situován poblíž břehu řeky Svitavy na křižovatce ulic Lazaretní a Zábrdovická.

Byl postaven v letech 16611668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally v sousedství premonstrátského zábrdovického kláštera. V polovině 18. století k němu byla z jižní strany přistavěna polygonální kaple Panny Marie Čenstochovské. Celý areál kláštera, včetně kostela, je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Klášter založený již počátkem 13. století byl zrušen za vlády Josefa II. a přeměněn na vojenskou nemocnici.[2]

Vnitřní výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní až klasicistní interiér byl navržen a vybaven v letech 17811782 a 1787 zavedenou brněnského dílnou sochaře Ondřeje Schweigla. Ten tak navázal na starší práci svého otce Antonína Schweigla v Mariánské kapli. Na malířské výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, jako byl Franz Anton Maulbertsch, jeho vyučenec Josef Winterhalder mladší a také Martin Johann Schmidt zvaný Kremserschmidt.

Obraz Nanebevzetí P. Marie od Franze A. Maulbertsche na hlavním oltáři (1782)

Hlavnímu sloupovému oltáři z růžového umělého mramoru vévodí obraz Nanebevzetí Panny Marie od Franze A. Maulbertsche z roku 1782. Na předsazeném zlaceném tabernáklu se nachází Malá Kalvárie, která je doprovázena adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou na vysokých volutových podstavcích bílá štuková sousoší sv. Norberta a na opačné straně sv. Augustina, oba světce doprovází andílci nesoucí odznaky opatského úřadu - berle a mitry. Vysoko na severní a jižní zdi se nachází dvojice štukových reliéfů znázorňující starozákonní výjevy - Betsabé přimlouvající se u krále Šalamouna a Ester prosící krále Achašvera za zachování izraelského národa, oba jsou opatřeny polychromií, aby vypadaly jako bronzové. Výzdobu presbytáře doplňují čtveřice oratoří, které jsou společně s reliéfy nahoře korunovány štukovými andílky. Po stranách stojí dlouhé chórové lavice ze 70. let 18. století.[3]

Na rozhraní presbytáře a lodi se nachází kazatelna se štukovou personifikací Církve s kalichem a křížem na stříšce. V protějším rohu je kenotaf zakladatele kláštera Lva z Klobouk ve tvaru zastřešené epitafní desky se štukovým závěsem, vojenskými odznaky a personifikací Fámy na vrcholu.

V lodi se nachází čtveřice téměř reliéfně pojatých oltářů z umělého mramoru. Pro první dvojici oltářů u presbytáře byly pořízeny obrazy Martina J. Schmidta (1782) a sochy O. Schweigla. Na prvním oltáři visí obraz sv. Augustina vyvracející bludaře a stojí sochy sv. Řehoře a sv. Ambrože a na druhém oltáři obraz sv. Norberta přijímajícího nejsvětější svátost a sochy blah. Viléma Eiselina a blah. Bertolda. Na predelách jsou obrazy Božského Srdce Páně a Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Druhá dvojice oltářů sv. Barbory a sv. Josefa byla opatřena obrazy Ferdinanda Lichta (1820). Znázorňují Stětí sv. Barbory a sv. Josefa vedoucí malého Ježíška. Na predelách jsou Lichtovy obrazy sv. Leopolda a sv. Emericha. Sochy na těchto dvou oltářích pocházejí ze zámecké kaple v Šebetově. Na oltáři sv. Barbory jsou sochy sv. Anežky a sv. Apolonie a na oltáři sv. Josefa sochy blah.(sv.) Heřmana Josefa a blah.(sv.) Bohumíra. Uprostřed lodi jsou v nikách kaple sv. Jáchyma a sv. Anny. Oba mají obrazy od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1782 na téma Vyučování Panny Marie a Zjevení sv. Jáchymovi.[3]

Polygonální kapli Panny Marie Čenstochovské přistavěnou k jižní stěně kostela podle návrhu Mořice Grimma vybavil kolem roku 1753 oltářem Antonín Schweigl. Po stranách oltáře s kopií milostného obrazu stojí dřevěné sochy sv. Jáchyma a sv. Anny, které doprovází několik andělů. Na klenbě byla vymalována (dnes již značně nečitelná) freska Oslava Panny Marie na nebesích od Jana Jiřího Etgense. Na stěnách jsou v kartuších výjevy Zvěstování a Navštívení P. Marie, Narození Páně a Klanění pastýřů, Dále se zde nachází křtitelnice s drobným sousoším Křtu Krista.[3]

V místech pod oběma západními věžemi vznikl prostor pro drobné kaple. Severní kaple Jatého Spasitele vyplňuje oltář se sochou Krista u kůlu adorovaný dvojící zlacených andělů od A. Schweigla Na východní stěně kaple se nachází reliéf Snímání z kříže ze 17. století. Na klenbě je vyvedena freska Kristova kříže a roušky sv. Veroniky nesenými andílky, pravděpodobně od Jana J. Etgense. Jižní pohřební kapli Waldorfů (P. Marie Lurdské) vévodí rozvilinový epitaf Gottfrieda Waldorfa (†1687) a jeho manželky Jany Františky z Merseburgu (†1672) jejichž náhrobník je zasazen v dlažbě nad rodovou hrobkou.[3]

Celou plochu klenby kostela zabírá rokoková fresková výmalba od Josefa Winterhaldera ml., kterou rámují dekorativní členící prvky technikou en grisaille od Josefa Pichlera. V presbytáři se nachází freska s tématem Panny Marie Vítězné s Patriarchy a uctívanými svatými a v lodi Krista a devět kůrů andělských očekávající Pannu Marii na trůnu. Pod kruchtou jsou v kruhovém medailonu vyvedeni andílci s atributy Víry, Naděje a Lásky a nad kůrem Panna Marie jako vítězka nad neřestmi, která je ale značně přemalovaná. Návrh výzdoby byl předložen opatovi roku 1781 a práce trvaly od roku 1782 do 1784.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 8 320 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 1 110 1 400 1 950 800 500 630 510 570 850

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 134172 : klášter premonstrátský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Farnost Brno-Zábrdovice, 2008 [cit. 2008-06-11]. Dostupné online. 
  3. a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242-248. 
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 93-101. 
  • Hurt Rudolf, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích, příloha 1. čísla VVM, roč. 21 (1969)
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1944. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242-248. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]