Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)
| Kostel Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli | |
|---|---|
 klášterní kostel Nejsvětější Trojice | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°13′37,92″ s. š., 16°35′46,32″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Brno |
| Farnost | Brno-Královo Pole |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko |
| Výstavba | 1375–1378, přestavba 2. polovina 18. stol. |
| Další informace | |
| Kód památky | 31167/7-51 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královopolský klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází v brněnské městské části Brno-Královo Pole v Božetěchově ulici. Ke kostelu těsně přiléhá komplex budov, původně kartuziánský klášter, v současné době se zde nachází areál Fakulty informačních technologií VUT. Celý areál kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky. [1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel spolu s klášterem založil roku 1375, tři měsíce před svou smrtí (12. listopadu) téhož roku, moravský markrabě Jan Jindřich spolu se svou čtvrtou manželkou Alžbětou Oettigenskou a svými syny Joštem, Janem Soběslavem a Prokopem; posledně jmenovaný je v Andělské kapli kostela pohřben.[zdroj?]
Zakládací listina je datována k 13. srpnu roku 1375. Stavba kostela i kláštera probíhala zhruba do roku 1387. Původně gotický kostel byl v 2. polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Uvnitř se barokní umění uplatnilo jednak v bočních kaplích, jejichž stěny vymaloval v letech 1766–1779 Franz Anton Maulbertsch, jednak ve výbavě hlavního prostoru. Kromě bohatě vyřezávaných chórových lavic z počátku 17. století přibyly v 60. letech následujícího století hodnotné oltáře z dílny Ondřeje Schweigla, a obrazy dvanácti apoštolů od Josefa Sterna.[zdroj?]
Podobně jako ostatní brněnské kostely, i kostel Nejsvětější Trojice s klášterem byl v průběhu let, zejména ve válkách, mnohokrát i vážně poškozen. Za více než čtyři století své existence klášter dvakrát vyhořel snad vlastním zaviněním (poprvé po zhruba patnácti letech po dokončení první stavby), třikrát byl vydrancován a zapálen husity, jedenkrát byl zapálen a rozbořen uherskými vojsky, jedenkrát byl vydrancován stavovskými vojsky, třikrát vojsky švédskými, jedenkrát vojsky pruskými. Roku 1782 byl klášter za Josefa II. zrušen a později přeměněn na kasárna.[zdroj?]
Kostel pak sloužil jako farní pro obyvatele Králova Pole a okolních osad.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 142665 : klášter kartuziánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam náboženských staveb v Brně
- Kartuziánský řád (Brno) – podrobná historie kláštera
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - ŠVEC, Jiří. Malířská a sochařská výzdoba v kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli. Brno, 2010. 38 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lubomír Slavíček. Dostupné online.
- Historie kostela na stránkách farnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice na webu Brna
- Kostel v Encyklopedii Brna
