Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Nejsvětější Trojice
v Brně-Králově Poli

klášterní kostel Nejsvětější Trojice
Místo
Stát Česká republika
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-město
Obec Brno
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Brno
Farnost Brno-Královo Pole
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, baroko
Výstavba 1375–1378,
přestavba 2. polovina 18. stol.
Specifikace
Odkazy
Kód památky 31167/7-51 (PkMnMISSezObr) (součást památky kartuziánský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel Nejsvětější Trojice se nachází v brněnské městské části Brno-Královo Pole v Božetěchově ulici. Ke kostelu těsně přiléhá komplex budov, původně kartuziánský klášter, v současné době se zde nachází areál Fakulty informačních technologií VUT.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel spolu s klášterem založil roku 1375, tři měsíce před svou smrtí (12. listopadu) téhož roku, moravský markrabě Jan Jindřich spolu se svou čtvrtou manželkou Alžbětou Oettigenskou a svými syny Joštem, Janem Soběslavem a Prokopem; posledně jmenovaný je v Andělské kapli kostela pohřben.

Zakládací listina je datována k 13. srpnu roku 1375. Stavba kostela i kláštera probíhala zhruba do roku 1387. Původně gotický kostel byl v 2. polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Uvnitř se barokní umění uplatnilo jednak v bočních kaplích, jejichž stěny vymaloval v letech 17661779 Franz Anton Maulbertsch, jednak ve výbavě hlavního prostoru. Kromě bohatě vyřezávaných chórových lavic z počátku 17. století přibyly v 60. letech následujícího století hodnotné oltáře z dílny Ondřeje Schweigla, a obrazy dvanácti apoštolů od Josefa Sterna.

Podobně jako ostatní brněnské kostely, i kostel Nejsvětější Trojice s klášterem byl v průběhu let, zejména ve válkách, mnohokrát i vážně poškozen. Za více než čtyři století své existence klášter dvakrát vyhořel snad vlastním zaviněním (poprvé po zhruba patnácti letech po dokončení první stavby), třikrát byl vydrancován a zapálen husity, jedenkrát byl zapálen a rozbořen uherskými vojsky, jedenkrát byl vydrancován stavovskými vojsky, třikrát vojsky švédskými, jedenkrát vojsky pruskými. Roku 1782 byl klášter za Josefa II. zrušen a později přeměněn na kasárna.

Kostel pak sloužil jako farní pro obyvatele Králova Pole a okolních osad.

V současnosti je královopolský kartuziánský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice jedinou dochovanou kartouzí na českém území.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]