Opatská zahrada (Strahovský klášter)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opatská zahrada
Strahovský klášter
Strahovský klášter
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Praha
Souřadnice
Odkazy
Kód památky 11720/1-904 (PkMISSezObr) (součást památky Strahovský klášter)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatská zahrada je jedna ze zahrad Strahovského kláštera.

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Městská část: Praha 6, kat. území: Hradčany čp. 132, ulice: Strahovské nádvoří 1, výměra: 0,2 hektaru, nadmořská výška: 285 m n. m.. Zahrada společně se Strahovským premonstrátským klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

opat Kašpar z Questenberka[editovat | editovat zdroj]

O tom, že strahovský opat Kašpar z Questenberka, působící od roku 1612 udělal mnohé stavební počiny, se všeobecně ví. Pokud se zahrad a vinic týče, pak proslul zejména založením Opatské zahrady v roce 1613[2] a jejími úpravami. Podílel se na nich také podpřevor Amand Fabius, který měl nemalé zásluhy právě na venkovních úpravách, především výsadbách dřevin, mezi nimi ořešáků (Juglans sp.) a dokonce teplomilných kaštanovníků jedlých (Castanea sativa).[3] Architektonický návrh na Opatskou zahradu vypracoval Giovanni Battista Bossi.[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Turecká líska na Strahově - podle pověsti byla vysazena kolem roku 1613 při založení Opatské zahrady. [5]

opat Kryšpín Fuk z Hradiště[editovat | editovat zdroj]

Pod zahradami byly objeveny vydatné prameny, které byly využívány pro hospodářské stavení. V r. 1632 svedl Kryšpín Fuk štolou do rybníka na Pohořelci jeden z hlavních pramenů. Kryšpín Fuk se v r. 1640 stal opatem. S postupem let přibývaly další štoly k posílení vodovodu. V souvislosti se stavbou opevnění, která ovlivnila zdejší vodní režim, dochází v roce 1676 ke vzniku Šancovní štoly, vedoucí od původní Lohelovské prelatury, přes Konventní zahradu pod Letní refektář a pod klášterem dále až pod východní okraj budov do Opatské zahrady, kde klesá ve svahu k současné 'vyhlídkové cestě'. V r. 1693 byla následně postavena nová Velká odpadní štola od secesu v opatství do dolní části Opatské zahrady, kde se napojila právě na stávající Šancovní štolu.[6] Všechny tyto poznatky byly získány při průzkumu v r.1980, kdy byly prováděny sondážní práce v Opatské zahradě.[7]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Opatská zahrada je dnes využívána komerčně, a to pro účel letní restaurace s překrásnou vyhlídkou na Prahu. Zahrada přiléhá přímo ke zdi konventu. V zahradě se nachází jedna z kašen Břevnovského kláštera a souvisí podle všech poznatků s výstavbou nového opatství v roce 1625. Zdrojem vody pro fontánu byl pramen, který byl objeven při zemních pracích. Kašnu tvoří sokl na kterém stojí tři putti., nesoucí profilovanou mísu.[8] V 80. letech byla Opatská zahrada pro havarijní stav uzavřena.[9]Až roku 1991 započala její obnova dle plánů architekta Karla Kuči.[10] Zahrada, k níž patří i volně přístupná malá vinice, byla obnovena do roku 1994.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Strahovský klášter (Praha 1 - Hradčany) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-25]. Dostupné online. 
  2. Strahovský klášter na Petříně
  3. Velká strahovská zahrada - historie
  4. NABÍDKA POZNÁVÁNÍ MÉNĚ ZNÁMÝCH A OPOMÍJENÝCH BAROKNÍCH PAMÁTEK V PRAZE, Bakalářská práce, Martin Švanda, Jihlava 2009
  5. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. S. 90-91. 
  6. PRAŽSKÁ PODZEMÍ A JEJICH ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA, Václav Cílek. www.nautilus.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. Podzemí Kláštera premonstrátů na Strahově. www.nautilus.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  8. Kašna v Opatské zahradě Strahovského kláštera. www.prazskekasny.net [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  9. Opatská zahrada kláštera Na Strahově. www.prahazelena.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24. 
  10. Pražské zahrady, Zastavení páté - zahrady Petřína
  11. SION MEZI PETŘÍNEM A HRADČANAMI - HISTORIE PREMONSTRÁTŮ V ČECHÁCH