Judita s hlavou Holofernovou
Judita s hlavou Holofernovou (Mistr IW) pochází z doby kolem roku 1525–1530 a je součástí sbírky obrazárny Strahovského kláštera. Teprve roku 1996 byl obraz určen jako dílo významného Cranachova žáka, Mistra IW.[1]
,_Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_kanonie_premonstr%C3%A1t%C5%AF_na_Strahov%C4%9B.jpg)
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Malba olejovou temperou na desce z jedlového dřeva 77,5 x 56,5 cm, inv. č. O 626. Ve 40. letech 19. století zakoupeno do sbírky Strahovské obrazárny od guberniálního rady Franze Janka.[2] Restauroval Mojmír Hamsík roku 1972.[3] Obraz v rámci díla Mistra IW vyniká svou kvalitou a proto byl dříve připisován Lucasu Cranachovi.[4]
Biblická hrdinka je vyobrazena jako dáma v drahém renesančním oděvu. Na hlavě má zlatou vlasovou síťku s perlami a červený klobouk zdobený peřím, šaty ze zlatočerveného brokátu a zeleného sametu, na krku zlatý náhrdelník s drahými kameny a zlatý řetěz. Bledý obličej se stisknutými mírně se usmívajícími rty, zdůrazněnými rumělkou, má šedě modelované stíny. Oproti Cranachově vídeňské Juditě je modelace obličeje plošší a méně výrazná a chladnější.[5]
Ve shodě s jinými obrazy Mistra IW je naturalismus výjevu potlačen a celá scéna vyznívá spíše symbolicky.[1] Hlava Holoferna, ležící na mramorovém zábradlí, je šedě sinalá, s nafialovělými rty, hnědými vlasy a krvavě rudou ranou. Typově se shoduje s hlavou Krista z Votivního obrazu ze Šopky. Judita drží v pravé ruce meč v toporném a nepřirozeném, spíše divadelním gestu. Bledost jejího obličeje zdůrazňuje tmavá záclona v pozadí, za níž je v pravé části obrazu odhalen úzký výhled na zeď a vzdálenou krajinu.[6][7] Kompoziční schéma s diagonálně odhrnutým závěsem vpravo a mečem směřujícím diagonálně vlevo nahoru soustřeďuje pozornost k hlavě Holoferna ležící ve středu dolního okraje obrazu.
Tvář Judity je typově blízká Cranachově Dianě (Apollo a Diana, Staatliche Museen zu Berlin, Gemäldegalerie), některým portrétům (Ermitáž, Varšava, Paříž) a Maří Magdaléně.[8] Shoduje se také v řadě rysů s obrazem Lukrécie (Mistr IW, 1525, Kistersova sbírka ve Švýcarsku)[9][10], zejména v celkové fyziognomii, kresbě uší, kresbě rukou včetně charakteristického šrafování na kloubech, uchopení meče, motivech šatů, tvaru prstenů.[11] Dva fragmenty obrazu Salome s hlavou Jana Křtitele (1525) připsané Mistru IW, které rovněž vykazují řadu shod v kompozici i detailech, se nacházejí v soukromých sbírkách.[12][13]
Obraz znázorňuje téma oblíbené v Cranachově dílně a spolu s obrazem Lukrécie je lze chápat jako příklady vítězství ctnosti nad neřestí.[14] Judita byla tajným symbolem Šmalkaldského spolku protestantských šlechticů, založeného roku 1531. Lucas Cranach však první studie k obrazu vytvořil již mnohem dříve (Judita z Dessau, kresba z r. 1520, ztraceno) a nelze ho spojovat pouze s protestantismem. Mistr IW patrně použil jednu z předloh, podle kterých v Cranachově dílně vzniklo kolem 20 variant Judity.[15]
Jiná díla[editovat | editovat zdroj]
Lucas Cranach starší a dílna[editovat | editovat zdroj]
-
Lucas Cranach starší (1530), Metropolitní muzeum umění -
Lucas Cranach starší, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň) -
Lucas Cranach starší, Staatliche Museen, Kassel -
Lucas Cranach starší, Jagdschloss Grunewald
.jpg)
Pozdější vyobrazení[editovat | editovat zdroj]
-
Sandro Botticelli (1464-1465), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project -
Giorgo Vasari (1554), Saint Louis Art Museum -
Caravaggio (c.1598-1599), Galleria Nazionale d'Arte Antica, Řím -
Artemisia Gentileschi (1614-1620), Galleria degli Uffizi Florencie, Google Art Project -
Trophime Bigot (1640), Walters Art Museum, Google Art Project -
Carlo Francesco Nuvolone (2. čtvrtina 17. stol.), Muzeum Narodowe w Warszawie -
anonym, janovská škola (17. stol.) -
Gustav Klimt (1901), Österreichische Galerie Belvedere
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kyzourová I, 1996, s. 261–270
- ↑ Šturc L, 2016, č. 8–9
- ↑ Mojmír Hamsík, Restaurátorský protokol č. 635, uložen v Národní galerii v Praze
- ↑ Kyzourová I, 1996, s. 265
- ↑ Cranachův digitální archiv, Judith with the Head of Holofernes, about 1530, Lucas Cranach the Elder, Kunsthistorisches Museum, Vienna
- ↑ Matějček, 1931, s. 15
- ↑ Cranachův digitální archiv, Judith with the Head of Holofernes, about 1525, Master IW
- ↑ Cranach digital archive, St Mary Magdalene, 1525, Lucas Cranach the Elder
- ↑ Cranach digital archive, Lucretia 1525 Meister IW Privatbesitz
- ↑ Sotheby´s, The Monogrammist I.W. LUCRETIA
- ↑ Kyzourová I, 1996, s. 266
- ↑ Cranach digital archive, Salome (Fragment) um 1525 Meister IW Privatbesitz
- ↑ Cranach digital archive, Johannesschüssel (Fragment) um 1525 Meister IW Privatbesitz
- ↑ Kyzourová I, 1996, s. 265-266
- ↑ Cranach digital archive, Judith. lucascranach.org [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Libor Šturc, Mistrovská díla Strahovské obrazárny, Královská kanonie premonstrátů na Strahově 2016, ISBN 978-80-88009-08-5
- Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500–1550), Nakladatelství Lidové noviny Praha 2016, ISBN 978-80-7422-450-8
- Magdaléna Nespěšná Hamsíková, Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách, disertační práce, FF UK Praha, 2011
- Ivana Kyzourová: Příspěvky k dílu Mistra I. W., in: Umění 3/4, 1996, 261–270.
- Ivana Kyzourová, Strahovská obrazárna. Od gotiky k romantismu: Vybraná díla ze sbírek Kláštera premonstrátů na Strahově, 1993
- Kesner Ladislav, Mistr I W, Galerie výtvarného umění Litoměřice 1993
- Antonín Matějček, Strahovská obrazárna v Praze, Praha 1931