Konrád I. Mazovský
| Konrád I. Mazovský | |
|---|---|
| polský kníže-senior | |
 Konrád Mazovský (Jan Matejko, 19. století) | |
| Narození | 1187/1188 |
| Úmrtí | 31. srpna 1247 |
| Manželka | Agafia Rurikovna |
| Potomci | Boleslav Kazimír Zemovít Eudoxia Ludmila Zemomysl Salomena Judita Doubravka Měšek |
| Rod | Piastovci |
| Otec | Kazimír II. Spravedlivý |
| Matka | Helena Znojemská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konrád I. Mazovský (asi 1187/1188 – 31. srpna 1247) byl čtvrtý syn krakovského vévody Kazimíra Spravedlivého z rodu Piastovců. Po matce Heleně Znojemské pocházel z moravských údělných knížat rodu Přemyslovců.
V letech 1194–1200 byl spoluvladař svého bratra Leška v Haliči a v Mazovsku. V roce 1200 se stal nezávislým knížetem kujavským a mazovským, 1222–28 chelmnským. V letech 1229–1232 byl regent v Sandoměři, 1229–31 a 1241–43 v Krakově. Během své vlády povolal do země řád Německých rytířů, kterému přidělil chelmnskou zemi.
Život[editovat | editovat zdroj]
24. listopadu 1227 byl jeho starší bratr Lešek I. Bílý zavražděn na sjezdu piastovských knížat, zřejmě na rozkaz vévody Svatopluka II. Pomořského, jehož se snažil Lešek dostat pod svůj vliv.[1] Svatopluk se po smrti Leška prohlásil za osvobozeného od vazalského poměru k Polsku.
Do Malopolska se vrátil Vladislav III. Tenkonohý, který prosazoval svůj nárok na trůn v Krakově na základě dohod o vzájemném následnictví, které s Leškem Bílým podepsali v roce 1217. Lešek sice zanechal syna Boleslava (V.), ale tomu v té době byl zhruba jeden rok, takže vládu musel převzít někdo jiný. V této době se v Malopolsku objevil i Konrád I. Mazovský, který také vznesl své nároky na krakovský trůn.
Formální volba nového knížete-seniora proběhla 5. května 1228. Kandidatura Konráda Mazovského byla zamítnuta ve prospěch Vladislava III. V roce 1229 ale přece jen titul knížete-seniora získal Konrád.
V roce 1232 se stal poručníkem krakovského knížete Boleslava V. Stydlivého a tím i polským seniorem Jindřich I. Bradatý. Teprve po smrti jeho nástupce Jindřicha II. se v Krakově znovu dostal k moci Konrád Mazovský. O dva roky později se ovšem musel podvolit nárokům na krakovský trůn Boleslava V.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Boleslav I. Mazovský (asi 1210 – 1248)
- Kazimír I. Kujavský (1210/1213 – 1267)
- Zemovít I. Mazovský (asi 1213 – 1262)
- Eudoxia (1215–1240)
- Ludmila (nar. před 1225)
- Zemomysl (1216/1228 – 1241)
- Salomena (1220/1225 – po r. 1268), jeptiška
- Judita Mazovská (1222/1227 – 1257/1263), ∞ 1239, Měšek II. Otylý, ∞ 1252, Jindřich III. Bílý
- Doubravka (asi 1230 – 1265)
- Měšek (před r. 1235), zemřel v dětství
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Halecki and Polonsky. Poland. S. 29.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SAMSONOWICZ, Henryk. Konrad Mazowiecki (1187/88 – 31 VIII 1247). Kraków: Avalon, 2008. 119 s. ISBN 978-83-60448-55-7. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrád I. Mazovský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vladislav III. Tenkonohý |
|
Polský kníže-senior 1229–1232 |
|
Nástupce: Jindřich I. Bradatý |
| Předchůdce: Jindřich II. Pobožný |
|
Polský kníže-senior 1241–1243 |
|
Nástupce: Boleslav V. Stydlivý |
