Ida z Formbachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ida z Formbachu
Markgraefin Ita (Itha) Gemahlin Leopolds II..PNG
Narození 11. století
Úmrtí 1101
Manžel(ka) Leopold II. Babenberský
Děti Leopold III. Babenberský
Helbirga Babenberská
Alžběta Babenberská
Ida Babenberská
Elisabeth Babenberg
Gerberg Babenberg
Sophia Babenberg
Rodiče Ratpoto of Cham, Count of Cham
Příbuzní Matylda Švábská (sourozenec)
Leopold IV. Babenberský, Jindřich II. Babenberský, Anežka Babenberská[1], Ota z Freisingu, Judita Babenberská, Gertruda Babenberská, Konrád II. Babenberský, Vojtěch II. Babenberský, Otto Babenberg[2] a Conrad Babenberg[2] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ida z Formbachu (narozena 1055? - zemřela po září 1101?) byla rakouskou markraběnkou ne zcela jistého původu[3] a účastnicí křížové výpravy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ida se provdala za rakouského markraběte Leopolda a ovdověla roku 1095.[4] Roku 1100[5] se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers.[6] Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími nadšenými křižáky se vydala do Svaté země. K výpravě patřili i mnozí duchovní - Dětmar Salcburský, Oldřich Pasovský, Gislebert z Admontu a především kronikář Ekkerhard z Aury.[7]

Při pochodu přes malou Asií byla francouzská část křižáků překvapena seldžuckými vojáky u Heraclea. Z obklíčení se podařilo vyváznout pouze několika rytířům s Vilémem z Nevers, přes Kilíkii dorazili do Antiochie, kam přišli oloupení, polonazí a bez zbraní. Hugo z Vermandois byl vážně zraněn a v říjnu v Tarsu zemřel. Krátce po Francouzích dorazilo k osudnému místu i znavené vojsko bavorského a akvitánského vévody. Ukrytí Seldžukové využili zaneprázdnění nic netušících vojáků sháněním občerstvení a vojsko opět téměř zcela zdecimovali. Zachránila se pouze malá část rytířů s veliteli.[8]

Když velikánské vojsko francké... směřovalo k Jeruzalému ...a lidu nesčetně, seskupeného v dvojí vojsko, jízdní a pěší. Těm na Romanských hranicích se postavil Turek Soliman... on nezapomenuv na své ztráty, s velikým množstvím Turků nešťastně rozprášil vojsko Francké a skoro vše k záhubě přivedl... přes sto tisíc jezdcův i pěších mečem pohubil. Z žen některé povraždil, některé odvedl s sebou.
— Fulcher ze Chartres[9]

Během bitvy mezi mnoha ženami v doprovodu zmizela Corba, žena Geoffreyho Burela a markraběnka Ida.[10] Podle Alberta z Aix není zcela jisté, zda byla Ida zabita či krveprolití přežila a skončila v zajetí. Ujala se legenda o Idině pobytu v harému [10] a následném porodu atabega Zengího.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeněk Jirásek, Robert Antonín, Martin Čapský, Vratislav Janák, Dalibor Prix, Pavel Kouřil: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. 2012. ISBN 978-80-7422-168-2.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-31. 
  4. www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. 
  5. www.fmg.ac
  6. Hrochová, Věra: Křižáci v Levantě, Praha, 1975, str. 109
  7. BALDWIN, M. W. The first hundred years [online]. Madison: Wisconsin: University of Wisconsin Press, 1969 [cit. 2010-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Hrochová, str. 81
  9. CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 75-76. Dále jen Historie Jerusalémská. 
  10. a b c Baldwin

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]