Římskokatolická církev v Polsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Portrét Jana Pavla II.

Římskokatolická církev v Polsku je největší organizovanou náboženskou skupinou v zemi.

Hlásí se k ní 37 609 000 obyvatel Polska, což je více než 96 %. Vzhledem k tomu hraje církev velmi důležitou roli v mnoha oblastech života, od kultury až po politiku. Tam je spojená především s pravicovými a konzervativními kruhy. Vliv římskokatolické církve v Polsku je v přímém kontrastu s jejím postavením v sousedním Česku.

Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska v Licheni byla otevřena v roce 2000

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Již od dob protireformace je Polsko ryze katolickou zemí. Vzhledem k její roli v době okupací (německá a sovětská) v první polovině 20. století se pro mnoho Poláků stala jistým symbolem boje proti cizím silám a za křesťanské morální hodnoty. A nejinak tomu bylo i v druhé polovině 20. století, kdy církev získala postavení bojovníka proti polskému komunistickému režimu. Sama upadla rychle v nelibost tehdejší vlády, komunistické a oficiálně i ateistické.

Na začátku 50. let 20. století bylo mnoho představitelů církve pozatýkáno a odsouzeno v politických procesech (např. arcibiskup Stefan Wyszyński); byla likvidována katolická vydavatelství a periodika, roku 1950 byla přerušena činnost charitativní organizace Caritas; některé významné organizace však komunistickou éru přečkaly, jako např. Katolická univerzita v Lublinu. V roce 1978 povzbudilo mnoho věřících Poláků zvolení Karola Wojtyły za papeže Jana Pavla II., který se do jisté míry zasloužil o urychlení pádu Železné opony v Evropě.

Po roce 1989, kdy byla lidově demokratická republika nahrazena demokratickým státem západního typu, získala církev, do té doby utlačovaná komunistickým režimem, plnou svobodu. Začaly se budovat nové kostely a katedrály, pro křesťanskou mládež se od roku 1997 každoročně pořádá celopolské setkání Lednica 2000. Vznikly politické strany (např. Liga polských rodin), šířící názory nepříliš odlišné od těch církevních, i mnohá katolická média (Radio Maryja). Prostor dostaly i velmi konzervativní a mnohdy kontroverzní názory některých představitelů, buď přímo církve, anebo jejích sympatizantů (antisemitismus, homofobie, nacionalismus) které se hlavně v politice začaly objevovat na začátku 21. století. Mnohá další témata, jako např. interrupce jsou předmětem živých debat.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Země je rozdělena na 15 církevních provincií, v jejichž rámci se nachází 14 arcidiecézí a 27 diecézí (v popisu mapky zobrazené vpravo), 15. provincie je provincií ukrajinské řeckokatolické církve a má 1 archieparchii a 2 sufragánní eparchie.

Mapa církevních provincií a diecézí Římskokatolické církve v Polsku

Mimo diecézní organizaci stojí:

Arcibiskupské katedrály[editovat | editovat zdroj]

Apoštolský nuncius[editovat | editovat zdroj]

Svatý stolec je v Polsku zastoupen apoštolským nunciem. Od roku 2016 je jím Salvatore Pennacchio.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]