Olsztyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olštýn
Olsztyn
Katedrála sv. Jakuba
Katedrála sv. Jakuba
Olštýn – znak
znak
Olštýn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 87,7-154,4 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Varmijsko-mazurské
městská obec
(gmina miejska)
Olsztyn
Administrativní dělení 23 sídlišť (osiedle)[1]
Olsztyn
Olsztyn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 88 km²[2]
Počet obyvatel 173 599 (2016)
Hustota zalidnění 1 972,7 obyv./km²
Etnické složení Poláci
Náboženské složení katolické křesťanství
Správa
Starosta Piotr Grzymowicz[3]
Vznik 1353
Oficiální web www.olsztyn.eu
Telefonní předvolba (+48) 089
PSČ 10-001 až 11-041
Označení vozidel NO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olsztyn, zvuk [ˈɔlʃtɨn], česky Olštýn, (německy zvuk Allenstein, litevsky Olštynas, lotyšsky Olština, slezsky Uolsztyn, prusky Alnāsteini) je hlavní město Varmijsko-mazurského vojvodství v severním Polsku, na řece Łyna. Město má postavení okresu, žije v něm přibližně 174 tisíc obyvatel.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Postava apoštola sv. Jakuba Většího v oděvu poutníka s holí a svatojakubskou mušlí – světec je patronem města a symbolem polské přípojky Svatojakubské cesty, která vede z Litvy od katedrály sv. Jakuba v Rize do Olštýna a pokračuje přes Toruň, Krakov a Vratislav do Žitavy nebo do Prahy a dále přes Norimberk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Olsztyn patřil od 14. století k sídlům řádu Německých rytířů a je od středověku sídlem arcidiecéze a hlavním městem historické země Varmie. Varmie byla v 16.–18. století součástí Polsko-litevského státu. Roku 1596 byla v katedrále vyhlášena polština jako jediný jazyk kazatelů. Mezi lety 1772 a 1918 byl polsko-litevský stát součástí Pruska a dále do roku 1945 k (Německu). Roku 1938 Němci vypálili synagógu (následně byla zbořena), poničili židovský hřbitov a uzavřeli pohřební budovu s rituální lázní. Na konci války většina německého obyvatelstva uprchla na výzvu okresního správce před 22. lednem roku 1945, kdy město obsadila 5. a 6. divize 3. frontu Rudé armády. V průběhu následujích oslav vítězství osvobození, (tzv. ohně vítězství), dal velitel Němce včetně pacientů polní nemocnice postřílet. V březnu až dubnu 1945 bylo zničeno přes 40 % zástavby, hlavně v historickém centru, vypáleno kolem 1 000 měšťanských domů. Podle Postupimské dohody se město dostalo pod polskou správu a bylo dosídleno Poláky a Ukrajinci, prchajícími z východních území, připojených k Sovětskému svazu. Zbylí Němci byli vysídleni. Poslední sovětská jednotka opustila město v roce 1956.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes je město předním hospodářským, vzdělávacím a kulturním centrem Varmijsko-mazurského vojvodství, nachází se zde jeho samosprávné orgány a důležité úřady regionu. Roku 1999 byla založena zdejší univerzita.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Olsztyn je důležitý silniční a železniční uzel. V minulosti zde byla v provozu trolejbusová doprava, v současnosti je obnovována tramvajová síť. Letiště Olsztyn–Mazury je vzdáleno 60 km od města.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek
  • Katedrála sv. Jakuba - původně dřevěná stavba, postupně nahrazena cihlovou; halové trojlodí z konce 15.– 16. století se síťovými a sklípkovými klenbami, stavba ukončena roku 1596; v letech 1866–1868 proběhla generální rekonstrukce stavby; při požáru roku 1898 shořela část vnitřního zařízení, hlavní oltář je novogotický; na postranním oltáři: pozdně gotická mariánská archa, malba ukřižovaného Krista mezi sv. Petrem a Mojžíšem; sarkofág Mikuláše Koperníka;
  • Zámek – cihlová gotická stavba, postavená v letech 13531360 jako hrad Řádu německých rytířů, bergfrít byl koncem 14. století zvýšen na devítipodlažní; druhá věž se nedochovala, přístavby dalších objektů pocházejí ze 17.- 19. století, středověká část stavebního komplexu byla regotizovaná; roku 1945 vyrabována a pobořena; v 80. letech budova prošla generální rekonstrukcí.
  • Evangelický kostel Vykupitele
  • Budova staré radnice – pozdně gotická stavba, vchody sklenuté tzv. oslími hřbety z cihelných tvarovek.
  • Budova nové radnice – renesanční stavba s věží, která je jednou ze tří dominant města; znovu dostavěna po roce 1956.
  • Pohřební síň s rituální lázní a židovským hřbitovem; budovu navrhl arch. Erich Mendelsohn

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek - muzeum regionální historie a umění; pamětní síň Mikuláše Koperníka (pobýval zde mezi léty 1516–1538); expozice filatelie
  • Muzeum přírody
  • Technické muzeum

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[4]
Město Rok dohody
  Německo Gelsenkirchen 1992
  Francie Châteauroux 1991
  USA Richmond 1995
  Rusko Kaliningrad 1993
  Ukrajina Luck 1997
  Německo Offenburg 1999
  Itálie Perugia 2004
  Finsko Rovaniemi 1976
  Dánsko Sønderborg 1984

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DZIENNIK URZĘDOWY WOJEWÓDZTWA WARMIŃSKO-MAZURSKIEGO Nr 111. WYKAZ OSIEDLI [online]. Olsztyn: Wojewoda Warmińsko-Mazurski, 30. 7. 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1508-4817, PDF. Dostupné online. (polsky) 
  2. BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky) 
  3. Władze Miasta [online]. Urząd Miasta Olsztyn [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky) 
  4. Idea miast bliźniaczych [online]. Urząd Miasta Olsztyn, rev. 10.6.2008 [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]