Primas Poloniae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak současného polského primase
Historicky první Primas Poloniæ Mikuláš Trąba
Wojciech Polak, arcibiskup hnězdenský a od roku 2014 primas polský
Kardinál Józef Glemp, primas v letech 1981–2009 a arcibiskup Henryk Muszyński, primas v letech 2009–2010, v legátské purpuře (19. Prosince 2009)

Primas Poloniæ (česky primas polský, polsky Prymas Polski, historicky též Primas Království polského a Velkoknížectví litevského, Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego) je čestný církvení titul udělovaný od roku 1417 hnězdenským arcibiskupům jako zdůraznění jejich postavení v rámci polského episkopátu.

Arcibiskup hnězdenský je dle tradice současně nejvyšším představitelem římskokatolické církvePolsku. Jako Legatus natus je vyslancem Svatého stolce a v Polsku zastupuje papežskou autoritu. Od 17. května 2014 tento úřad vykonává Wojciech Polak.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle bádání polského historika Jana Długosze bylo na kostnickém koncilu v roce 1417 rozhodnuto o prvním udělení titulu Primas Poloniae. Jelikož Hnězdno bylo prvním hlavním městem a současně prvním biskupským sídlem Polska, padla volba na tamního arcibiskupa Mikuláše Trombu (Mikołaj Trąba). Od té doby jsou nositeli titulu všinchni hnězdenští arcibiskupové. Od roku 1515 je s úřadem arcibiskupa hnězdenského spojen titul ''Legatus natus''.

Primas Poloniae předsedal synodám, jmenoval arcijáhny a stanovil hranice jednotlivých biskupství. V Polsko-litevské unii (do roku 1818) nosil titul Primas Království polského a Velkoknížectví litevského (Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego).[1]

V období mezi roky 1572–1795 polský primas také plnil úlohu interrexe, tedy říšského správce v době před zvolením nového krále. Taktéž vedl korunovace a pohřby polských králů, uděloval jim a jejich rodině svátosti. Do roku 1795 byl rovněž jako vrchní senátor nejvyšším představitelem Senátu Rzeczi pospolité.[2]

Od roku 1749 je úřad spojen s kardinálskou hodností.[3]

Bezprostředně po třetím dělení Polska v roce 1795 pruští okupanti zakázali používání titulu primas polský, což ovšem Svatý stolec ignoroval. Poté co Vídeňský kongres potvrdil rozdělení Polska mezi jeho sousedy, byl v roce 1818 v Polském království ("Kongresové Polsko") i pod ruskou nadvládou ustanoven samostatný primas. Avšak v roce 1829 car Mikuláš I., který byl v personální unii taktéž králem Polska, užívání titulu zakázal.


Seznam[editovat | editovat zdroj]

primas polský v úřadu poznámky
Mikuláš Tromba 1417–1422
Vojtěch Jastrzębiec 1423–1436
Vincent Kot z Dubna 1436–1448 v letech 1444 až 1447 kardinál v zastoupení Felix V.
Vladislav Oporowski 1449–1453
Jan Sprowski 1453–1464
Jan Gruszczyński 1464–1473
Jakub z Sienna 1474–1480
Zbigniew Oleśnicki 1481–1493
Fryderyk Jagiellończyk 1493–1503 (kardinál)
Ondřej Boryszewski 1503–1510
Jan Laský 1510–1531 první Primas Poloniæ s titulem Legatus natus
Matěj Drzewicki 1531–1535
Ondřej Krzycki 1535–1537
Jan Latalski 1537–1540
Petr Gamrat 1541–1545
Mikuláš Dzierzgowski 1545–1559
Jan Przerębski 1559–1562
Jakub Uchański 1562–1581
Stanislav Karnkowski 1581–1603
Jan Josef Tarnowski 1603–1605
Bernard Maciejowski 1605–1608 (kardinál)
Vojtěch Baranowski 1608–1615
Vavřinec Gembicki 1616–1624
Jindřich Firlej 1624–1626
Jan Wężyk 1627–1638
Jan Lipski 1638–1641
Matěj Łubieński 1641–1652
Ondřej Lešenský 1653–1658
Václav Lešenský 1659–1666
Mikuláš Prażmowski 1666–1673
Kazimír Florián Czartoryski 1673–1674 (kníže)
Ondřej Olszowski 1674–1677
Jan Stefan Wydżga 1677–1685
Štěpán Wierzbowski 1686–1687 (nominovaný)
Michal Štěpán Radziejowski 1687–1705 (kardinál)
Stanislav Szembek 1706–1721
Teodor Potocki 1723–1738
Kryštof Antonín Szembek 1739–1748
Adam Ignác Komorowski 1749–1759
Vladislav Alexandr Łubieński 1759–1767
Gabriel Podoski 1767–1777
Antonín Kazimír Ostrowski 1777–1784
Michal Jiří Poniatovský 1785–1794
Ignác Krasicki 1795–1801
Ignác Raczyński 1806–1818
Timotej Pavel Gorzeński 1821–1825
Teofil Cyprian Wolicki 1828–1829
Martin Dunin 1831–1842
Leon Michal Przyłuski 1845–1865
Mieczysław Halka-Ledóchowski 1866–1886 (kardinál)
Julius Dinder 1886–1890 jediný polský primas německého původu, sídlil v Poznani
Florian Stablewski 1891–1906
Edward Likowski 1914–1915
Edmund Dalbor 1915–1926 (kardinál)
August Hlond 1926–1948 (kardinál)
Stefan Wyszyński 1948–1981 (kardinál)
Józef Glemp 1981–2009 (kardinál)
Henryk Muszyński 2009–2010
Józef Kowalczyk 2010–2014
Wojciech Polak 2014–

Další tituly[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úplný titul tehdy zněl latinsky: N.N. Dei et Sedis Apostolicae gratia sanctae Gnesnensis Ecclesiae Archiepiscopus Legatus Natus, Primas Regni Poloniae Magnique Ducatus Lithuaniae Primusque Princeps.
  2. Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62–66
  3. Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]