Rovereto
| Rovereto | |
|---|---|
 Hrad, most a Adiže v Roveretu | |
 Znak .svg) Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°53′ s. š., 11°2′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 204 m n. m. |
| Časové pásmo | GMT+1 |
| Stát |  Itálie |
| Autonomní region | Tridentsko-Horní Adiže |
| Autonomní provincie | Trento |
  Rovereto | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50,99 km²[1] |
| Počet obyvatel | 39 809 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 780,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0464 |
| PSČ | 38068 |
| Označení vozidel | TN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rovereto je italské město v provincii Trentino. Starobylé pohraniční pevnostní město, do konce 18. století leželo mezi Tridentským knížecím biskupstvím a Benátskou republikou, později mezi Itálií a rakouským Tyrolskem. Ve městě žije přibližně 40 tisíc[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Město leží v dolní části údolí Adiže, známé také jako Vallagarina, přibližně 20 km jiho-jihozápadně od hlavního města provincie Tridentu a přibližně 13 km severo-severovýchodně od Gardavského jezera (Lago di Garda), v nadmořské výšce kolem 204 m. Rozkládá se podél levého břehu řeky Adiže, na soutoku s potokem Torrente Leno. Historické centrum města leží na východní straně údolí, kde začínají dvě boční údolí Adiže: Val Terragnolo a Vallarsa. Oblast je na východě ohraničena Vincentskými Alpami a na západě pohořím Garda.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Osada se rozvíjela poblíž hradu, o kterém je první písemná zmínka z roku 1154. V raném novověku město zpočátku patřilo pod Tridentské biskupství (Trento). V roce 1416 se město dostalo pod vládu Benátské republiky. Benátčané byli poraženi v roce 1509 v bitvě u Agnadella císařským vojskem Maxmilián I. a začleněno do Tyrolského hrabství jako součást italského konfinátu. 3. listopadu 1510 Maxmilián I. udělil Roveretu městská práva.
V 16. století zavedl benátský rodák Girolamo Savioli v Roveretu výrobu hedvábí. V 18. století manufaktury zažívaly hospodářský rozkvět, stejně jako kultura, byla založena Accademia Roveretana degli Agiati a divadlo. Rovereto přitahovalo cestovatele a první turisty, dva koncerty na své první cestě do Itálie zde o vánocích roku 1769 uspořádal Wolfgang Amadeus Mozart, který zde uspořádal své první dva koncerty na své první cestě do Itálie o Vánocích roku 1769. V roce 1786 se v Roveretu krátce zastavil Johann Wolfgang von Goethe na své italské cestě, než pokračoval k jezeru Garda.[13]
Během napoleonova italského tažení byli Rakušané v bitvě u Rovereta 4. září 1796 poraženi a ztratili 5 000 mužů a 25 děl. Po Napoleonově vítezství v bitvě u Slavkova v roce 1805 bylo Rovereto připojeno k Bavorskému království, ale již v roce 1810 muselo být postoupeno Italskému království. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 se dnešní region Trentino včetně Rovereta oficiálně stal součástí Tyrolska, tedy opět Rakouska. V té době se město také nazývalo Rofereit.
Strategická příhraniční poloha města vedla k zásadním bojům během první i druhé světové války. Velký vojenský hřbitov byl v letech 1933–1936 doplněn o monumentální stavbu kostnice Castel Dante, a Válečné muzeum, jež byly po druhé světové válce kritizovány jako oslava fašismu.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V minulosti bylo Rovereto důležitým střediskem hedvábnictvá. V současné době jsou hlavními aktivitami obchod s vínem, výroba kaučuku, čokolády a skla. od roku 1941 se zde vyráběly brýle značky Sferoflex, které nyní převzala firma Luxottica. Významnými společnostmi jsou Marangoni Pneumatici, Sandoz Industrial Products S.p.A., Cioccolato Cisa, Metalsistem a výrobce obráběcích strojů Pama S.p.A.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční stanice otevřená roku 1859 na Brennerské železnici, vedoucí přes Brennerský průsmyk, spojila města Verona a Innsbruck.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad – postaven ve 13.–14. století Castelbarky, rozšířen Benátčany během jejich nadvlády v Roveretu, sídlo muzea války
- Palazzo Pretorio – renesanční budova radnice
- San Marco – římskokatolický kostel sv. Marka založili Benátčané roku 1458, renesanční sálová stavba; interiér s bohatou malířskou a štukatérskou výzdobou pozdního baroka, patří k tridentské arcidiecézi
- San Colombano – poustevna sv. Kolumbana, založená v 11. století v místní části Trambileno, v horách pod skalním převisem
Památníky a muzea
[editovat | editovat zdroj]- Castel Dante – válcová stavba s kupolí z let 1933–1936, vojenské pohřebiště
Italské muzeum války (Museo Storico Italiano della Guerra) – založeno v roce 1921, představuje památky na válečné konflikty od italských válek v 16. století až po druhou světovou válku, jsou zde pohřbeni také čeští legionáři[3]
- Zvon Maria Dolens (Maria Bolestná) – monument za oběti válek; volně zavěšený na plošině jižně od města; poprvé odlit roku 1924 z děl první světové války, v roce 1939 rozlit, druhá verze z roku 1964, o váze 22.639 kg je čtvrtým největším zvonem (po japonském zvonu v Gotembě, Zvonu v Kentucky a zvonu z katedrály v Kolíně nad Rýnem)
- MART – Muzeum moderního a současného umění; jeho součástí je i Casa d'Arte Futurista Depero, jediné italské muzeum futurismu
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Gaspare Antonio Cavalcabò Baroni (1682–1759), italský malíř doby baroka
- Antonio Rosmini Serbati (1797–1855), italský římskokatolický kněz, filosof, teolog a politik; zakladatel řádu rosminiánů
- Gustavo Venturi (1830–1898), botanik
- Riccardo Zandonai (1883–1944), italský hudební skladatel
- Fortunato Depero (1892–1960), italský futuristický malíř, sochař, grafik a spisovatel
- Armando Aste (1926–2017), italský horolezec
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bento Gonçalves, Brazílie (2007)
Dolní Dobrouč, Česko (1998)
Forchheim, Německo (1989)
Kufstein, Rakousko (1988)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rovereto na anglické Wikipedii.
- ↑ Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ web muzea
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovereto na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města Rovereta
