Jan Hellich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhMr. Jan Hellich
PhMr Jan Hellich
Narození 19. ledna 1850
Poděbrady
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. září 1931 (ve věku 81 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov v Poděbradech
Národnost Češi
Povolání farmakolog, přírodovědec, archeolog
Děti Jarmila Hellichová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poděbrady: pamětní deska Jana Hellicha

Jan Hellich (19. ledna 1850, Poděbrady[1]30. září 1931, Poděbrady) byl farmakolog, přírodovědec, archeolog, zakladatel muzea, vlastivědný pracovník a starosta v Poděbradech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Hellich studoval na pražském Akademickém gymnáziu a jako dědic rodinné lékárny v Poděbradech vystudoval farmacii na pražské univerzitě. Byl synovcem malíře a kustoda Národního muzea Josefa Vojtěcha Hellicha a zajímal se o další vědní obory, zejména o archeologii. Od roku 1889 se podílel na archeologickém výzkumu Poděbradska a publikoval v odborných časopisech „Památky archeologické a místopisné“ a „Prehistorický obzor“. Byl spolupracovníkem a blízkým přítelem zakladatele české archeologie prof. dr. J. L. Píče. Zasedal ve zdejší městské radě (od roku 1877), v okresní radě (1891-1919) a v letech 1883-1896 byl starostou Poděbrad.

Byl předsedou Občanské záložny a předsedou „Spolku pro postavení jezdecké sochy krále Jiřího z Poděbrad“. V roce 1902 založil okresní muzeum v Poděbradech. Základem se stala jeho rozsáhlá sbírka archeologických a přírodovědných nálezů i národopisných památek. Shromáždil a zpracoval také velké množství písemností z městských a zámeckých archivů.

Byl členem Přírodovědeckého a Archeologického sboru Národního muzea a Archeologické komise České akademie věd a umění a Kruhu pro pěstování dějin umění. V letech 1912-1913 vykonával funkci inspektora pravěké sbírky Národního muzea, roku 1916 se stal předsedou prehistorické sekce archeologického sboru Národního muzea. Během války vedl v letech 1916-1918 na Poděbradsku a Nymbursku dokumentační a zá­chranné práce při rekvizicích zvonů. Jako památkář byl v letech 1908-1931 státním konservátorem. Byl zvolen prvním předsedou v roce 1919 nově založeného Svazu československých museí.

Byl redaktorem Věstníku Poděbradska a připravoval obsáhlé dílo „Paměti města a bývalého panství poděbradského“, ve kterém shromáždil poznatky o topografii a historii jednotlivých domů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689-704
  • Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671 – 694
  • Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady
  • Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady
  • Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha
  • Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze [2]
  • Jan Hellich, Příběhy havéřovského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem v Poděbradech, Poděbrady 1922
  • Hellich J., Průvodce sbírkami Hellichova muzea v Poděbradech, Poděbrady 1931
  • Další díla [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
  2. Jan Hellich, žárové hroby typu Lužického v Pečkách
  3. Baila: Jan Hellich

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 405, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Josef Ladislav Píč (ed.), Archeologický výzkum ve středních Čechách, který roku roku 1889-1892 společnou prací podnikli A. Formánek, J. Hellich, et. al., J. Otto, 1893, 308 s.
  • Petr Šorm, Jan Hellich a jeho Topografie města Poděbrad, Vlastivědný zpravodaj Polabí / Vinduška, Jan, Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 2010, 183 s., fot. 41, s. 93-123, ISBN 978-80-86772-53-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]