Přeskočit na obsah

Jan Hellich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhMr. Jan Hellich
Jan Hellich
Jan Hellich
Narození19. ledna 1850
Poděbrady
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. září 1931 (ve věku 81 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov v Poděbradech
Povolánífarmakolog, přírodovědec, archeolog
DětiJarmila Hellichová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hellich (19. ledna 1850, Poděbrady[1]30. září 1931, Poděbrady[2]) byl farmakolog, přírodovědec, archeolog, zakladatel muzea, vlastivědný pracovník a starosta v Poděbradech.

Poděbrady: pamětní deska Jana Hellicha

Jan Hellich studoval na pražském Akademickém gymnáziu a jako dědic rodinné lékárny v Poděbradech vystudoval farmacii na pražské univerzitě. Byl synovcem malíře a kustoda Národního muzea Josefa Vojtěcha Hellicha a zajímal se o další vědní obory, zejména o archeologii. Od roku 1889 se podílel na archeologickém výzkumu Poděbradska a publikoval v odborných časopisech Památky archeologické a místopisné a Prehistorický obzor. Byl spolupracovníkem a blízkým přítelem zakladatele české archeologie Josefa Ladislava Píče. Zasedal v poděbradské městské radě (od roku 1877), v okresní radě (1891–1919) a v letech 1883–1896 byl starostou Poděbrad.

Byl předsedou Občanské záložny a předsedou Spolku pro postavení jezdecké sochy krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1902 založil okresní muzeum v Poděbradech. Základem se stala jeho rozsáhlá sbírka archeologických a přírodovědných nálezů i národopisných památek. Shromáždil a zpracoval také velké množství písemností z městských a zámeckých archivů.

Byl členem Přírodovědeckého a Archeologického sboru Národního muzea a Archeologické komise České akademie věd a umění a Kruhu pro pěstování dějin umění. V letech 1912–1913 vykonával funkci inspektora pravěké sbírky Národního muzea, roku 1916 se stal předsedou prehistorické sekce archeologického sboru Národního muzea. Během války vedl v letech 1916–1918 na Poděbradsku a Nymbursku dokumentační a záchranné práce při rekvizicích zvonů. Jako památkář byl v letech 1908–1931 státním konservátorem. Byl zvolen prvním předsedou v roce 1919 nově založeného Svazu československých museí.

Byl také redaktorem Věstníku Poděbradska a připravoval obsáhlé dílo Paměti města a bývalého panství poděbradského, ve kterém shromáždil poznatky o topografii a historii jednotlivých domů.

  • Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689–704
  • Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671–694
  • Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady
  • Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady
  • Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha
  • Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze [3]
  • Jan Hellich, Příběhy havéřovského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem v Poděbradech, Poděbrady 1922
  • Hellich J., Průvodce sbírkami Hellichova muzea v Poděbradech, Poděbrady 1931
  • Další díla [4]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
  2. SOA Praha, Matrika zemřelých Poděbrady 74, s. 65
  3. Jan Hellich, žárové hroby typu Lužického v Pečkách
  4. Baila: Jan Hellich. baila.net [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 405, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Josef Ladislav Píč (ed.), Archeologický výzkum ve středních Čechách, který roku 1889–1892 společnou prací podnikli A. Formánek, J. Hellich, et. al., J. Otto, 1893, 308 s.
  • Petr Šorm, Jan Hellich a jeho Topografie města Poděbrad, Vlastivědný zpravodaj Polabí / Vinduška, Jan, Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 2010, 183 s., fot. 41, s. 93–123, ISBN 978-80-86772-53-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]