Přeskočit na obsah

Alexander Kielland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Kielland
Rodné jménoAlexander Lange Kielland
Narození18. února 1849
Stavanger, NorskoNorsko Norsko
Úmrtí6. dubna 1906 (ve věku 57 let)
Bergen, NorskoNorsko Norsko
Povoláníautor a spisovatel
Národnostnorská
StátNorsko
Alma materUniverzita v Oslu
Stavanger katedralskole
Období1879–1905
Literární hnutírealismus
ChoťBeate Ramsland
PartnerkaBertha Aarre
DětiBeate Kielland
Jens Zetlitz Kielland[1]
RodičeJens Zetlitz Kielland a Christiane (Janna) Lange[2]
PříbuzníKitty Lange Kielland, Jacob Kielland, Tycho Kielland a Dagmar Skavlan (sourozenci)
Preben Krag (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Lange Kielland (18. února 1849 Stavanger, Norsko – 6. dubna 1906 Bergen, Norsko) byl norský spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů norského literárního realismu 19. století. Společně s Henrikem Ibsenem, Bjørnstjernem Bjørnsonem a Jonasem Liem patří k tzv. „Velké čtyřce“ norských spisovatelů.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v bohaté kupecké rodině konzula Jense Zetlitze Kiellanda (1814–1881) a Christiane Langeové (1820–1862). Měl sedm sourozenců: Jacoba (1841–1915), Christinu (1843–1914), Axela (1850–1851), Axelianu Zetlitz (1852–1913), Tycha (1854–1904), Dagmaru (1855–1931) a Jeanse (1862–1862). Oženil se18. 9. 1872 s Beate Ramsland (1850–1923) se kterou měl čtyři děti: Jense (1873–1926), Alexandra (1874–1938), Beatu Krag (1876–1950) a Elsu Müller (1882–1952). S partnerkou Berthou Aarre (1847–1903) měl dvě děti: Bernharda Kielland-Aarra (1871–1937) a Sinu Skadsem K.-A. (1887).

Navzdory tomu, že se narodil jako bohatý, měl náklonnost k méně šťastným, a když byl majitelem továrny, zacházel se svými dělníky dobře. Zůstal mluvčím slabých a kritikem společnosti po celou dobu svého působení spisovatele. Jeho nejznámějšími hrami byly satirické komedie Tre Par (1886) a Professoren (1888). Známý byl také svými povídkami.

Mezi jeho nejznámější díla patřily romány Gift (1883), Skipper Worse (1882) a Garman & Worse (1880). Gift byl první z trilogie zahrnující Fortunu (1884) a St. Hans Fest (1887). V této trilogii Kielland satirizoval pokrytectví norského duchovenstva. V Gift Kielland debatoval o preferenci latiny, kterou měli norští učitelé v té době. Příběh představoval mladého chlapce jménem Marius, který ležel na smrtelné posteli a opakoval si latinskou gramatiku.

Od roku 1889 do roku 1890 Kielland pracoval jako novinář pro noviny Stavanger Avis. Kielland prakticky přestal psát beletrii v roce 1891 a publikoval pouze příběhy, které byly publikovány dříve. V roce 1891 byl jmenován starostou svého rodného města Stavangeru až do roku 1902, kdy se přestěhoval do Molde jako krajský guvernér země Møre og Romsdal.

Diskutovalo se o tom, proč Kielland ukončil svou kariéru spisovatele tak brzy. Někteří se domnívali, že byl natolik realistou, že se nedokázal vypořádat s novoromantickými tendencemi norské literatury na konci 19. století. Pravděpodobnějším důvodem bylo, že se rozhodl soustředit na svou politickou kariéru.

Biografie Alexandra L. Kiellanda od Tor Obrestada zahrnovala myšlenky o Kiellandovi, který umíral na obezitu. Již od poloviny 80. let 19. století trpěl Kielland dušností. Měl několik infarktů, neustále přibíral na váze a nedokázal ovládnout svou velkou vášeň k jídlu.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Novely

[editovat | editovat zdroj]
  • Novelletter, 1879
  • Nye Novelletter, 1880
  • To Novelletter fra Danmark, 1882

Romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Garman & Worse, 1880
  • Arbeidsfolk, 1881
  • Else, 1881
  • Skipper Worse, 1882
  • Gift, 1883
  • Fortuna, 1884
  • Sne, 1886
  • Sankt Hans Fest, 1887
  • Jacob, 1891

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Paa Hjemvejen, 1878
  • Hans Majestæts Foged, 1880
  • Det hele er Ingenting, 1880
  • Tre par, 1886
  • Bettys Formynder, 1887
  • Professoren, 1888

Eseje

[editovat | editovat zdroj]
  • Forsvarssagen, 1890
  • Mennesker og Dyr, 1891
  • Omkring Napoleon, 1905

V češtině

[editovat | editovat zdroj]
  • Garman a Worse: román – přeložil Václav Petrů. Praha: Jan Otto, 1884[3]
  • Jed: román – př. Hugo Kosterka. Praha: Časopis českého studentstva, 1891
  • Fortuna: román – př. H. Kosterka. Praha: Časopis č. studentstva, 1892[4]
  • Na pastorském dvorci a jiné novely – překlad Josef Václav Sládek. Praha: František Šimáček, 1896[5]
  • Novelety – př. Hanuš Hackeschmied. Praha: Jan Otto, 1901
  • Elsa: vánoční povídka – př. Hanuš Hackenschmied. Praha: Jan Otto, 1902
  • Dobré svědomí – ze sbírky Novellet př. Gustav Pallas; in: 1000 nejkrásnějších novel…. č. 12. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Pan: ze zápisků poručíka Tomáše Glahna – Knut Hamsun; př. Gustav Pallas; [obsahuje přívazek: Elsa: vánoční povídka – A. L. Kielland; př. H. Hackenschmied. Praha: J. Otto, 1925
  • Jakub – př. a předmluvu napsal Jan Rak. Praha: Svoboda, 1951

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Kielland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Katalog Německé národní knihovny. Dostupné online. [cit. 2024-12-27].
  2. ↑ Geni.com.
  3. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
  4. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
  5. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_Kielland&oldid=25834061“