Vilém I. Hesenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilém I. Hesenský
kurfiřt hesenský
Portrét Viléma I.
Portrét Viléma I.
Narození 3. června 1743
Kassel
Úmrtí 27. února 1821
Kassel
Nástupce Vilém II. Hesenský
Manželky Karolina Vilemína Dánská
Potomci Marie Bedřiška
Karolína Amálie
Vilém
Rod Hesenští
Otec Fridrich II. Hesensko-Kasselský
Matka Marie Hannoverská

Vilém I. Hesenský (Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel27. února 1821, tamtéž) byl první kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vilémův otec Fridrich II.
Vilémova Matka Marie
Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v Hesensku roku 1743. Jeho otec, lankrabě Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce Viléma, který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svojí sestrou Luisou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou. Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou Frederika V. a Viléma si vzala v Christiansborgu. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát lankrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolinou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., lankrabětem Hesensko-kasselským. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal Mayera Amschela Rothschilda.[1] Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během Napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z Londýna, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po Bitvě národů u Lipska roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k Prusku.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Juliuse Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

  1. ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky) 
  2. The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online.