Helena Britská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Princezna Helena
Princezna Helena
Manžel princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský
Úplné jméno Helena Augusta Viktorie
Narození 25. května 1846
Buckinghamský palác, Londýn
Úmrtí 9. června 1923
Schomberg House, Londýn
Pochována Frogmore, Windsor
Potomci Kristián Viktor
Albert
Helena Viktorie
Marie Louisa
Harold
Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Otec Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka královna Viktorie

Princezna Helena (celým jménem Helena Augusta Viktorie, sňatkem princezna Kristiána Šlesvicko-Holštýnského; 25. května 18469. června 1923) byla členka britské královské rodiny, třetí dcera a páté dítě královny Viktorie a prince Alberta.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Helenu vyučovali soukromí univerzitní lektoři, které vybral její otec a jeho blízký přítel a rádce, baron Stockmar. Své dětství trávila s rodiči cestováním po rozmanitých královských sídlech v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, když Helenin otec zemřel a její matka upadla do hlubokého zármutku. Počátkem roku 1860 začala Helena flirtovat s německým knihovníkem svého otce, Carlem Rulandem. Ačkoli podstata vztahu je z velké části neznámá, Heleniny romantické dopisy psané Rulandovi se zachovaly.[1] Poté co je v roce 1863 královna odhalila, propustila Rulanda a ten se vrátil do rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zchudlého německého prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, ve službách královny, která měla ráda své dcery kolem sebe. Helena a její nejmladší sestra princezna Beatrix se společně staly královninými neoficiálními sekretářkami. Nicméně po smrti královny Viktorie dne 22. ledna 1901 se Helena poněkud odpoutala od svých žijících sourozenců.

Helena byla z královské rodiny nejaktivnější, plnila rozsáhlý program královských povinností v době, kdy se neočekávalo, že se členové královské rodiny budou objevovat na veřejnosti. Byla také aktivní charitativní patronkou a jedním za zakládajících členů Červeného kříže. Helena byla zakládající ředitelkou Královské školy šití (Royal School of Needlework) a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester, kde byla navzdory radám Florence Nightingalové silnou zastánkyní registrace zdravotních sester.[2] V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která slavila 50. výročí svatby, avšak již o rok později její manžel zemřel. Helena jej přežila o šest let a zemřela v 77 letech v Schomberg House dne 9. června 1923.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Princ Kristián Viktor (14. dubna 1867 - 29. října 1900) zemřel během vojenské služby, pohřben v Jižní Africe. Svobodný.
  2. Princ Albert (28. února 1869 - 27. dubna 1931), který se stal v roce 1921 titulním vévodou Šlesvicko-Holštýnským a hlavou domu Oldenburgů. Zemřel svobodný.
  3. Princezna Helena Viktorie (3. května 1870 - 13. března 1948). Nikdy nebyla provdána.
  4. Princezna Marie Luisa (12. srpna 1872 - 8. prosince 1956) se stala manželkou prince Ariberta z Anhaltu. Pár neměl potomky.
  5. Princ Harald (12. května 1876 - 20. května 1876) zemřel v dětství.
  6. Bezejmenný princ 7. května 1877.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

  1. CHOMET, Seweryn. Helena: A Princess Reclaimed. New York: Begell House, 1999. 166 s. ISBN 1-56700-145-9. S. 6. (anglicky) Dále jen: Helena: A Princess Reclaimed. 
  2. Helena: A Princess Reclaimed. S. 121

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]