Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
sasko-gothajsko-altenburský vévoda
vévoda Arnošt II., Johann Jonas Michael, asi 1775
vévoda Arnošt II., Johann Jonas Michael, asi 1775
Narození 30. ledna 1745
Gotha
Úmrtí 20. dubna 1804
Gotha
Manželka Šarlota Sasko-Meiningenská
Potomci Arnošt Sasko-Gothajsko-Altenburský
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
Fridrich IV. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Ludvík Sasko-Gothajsko-Altenburský
Rod Wettinové
Otec Fridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Matka Luisa Dorotea Sasko-Meiningenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský (30. ledna 1745, Gotha20. dubna 1804, Gotha) byl v letech 1772 až 1804 sasko-gothajsko-altenburským vévodou.

Mládí a rodina[editovat | editovat zdroj]

Arnošt se narodil jako syn sasko-gothajsko-altenburského vévody Fridricha III. a jeho manželky Luisy Dorotey Sasko-Meiningenské. Smrtí svého staršího bratra Fridricha v roce 1756 se stal dědicem sasko-gothajsko-altenburského vévodství.

Luisa Dorotea byla velmi znepokojena výcvikem svých přeživších synů Arnošta a nejmladšího Augusta a nechala je vzdělávat vybranou skupinou učitelů. V letech 1768 a 1769 oba princové odjeli na vzdělávací cestu do Nizozemska, Anglie a Francie a Arnošt se setkal s významnými osobnostmi politiky, vědy a umění.

Vévoda[editovat | editovat zdroj]

V roce 1772 zemřel jeho otec a Arnošt se stal sasko-gothajsko-altenburským vévodou. Jako liberální a osvícený princ se zajímal o umění a vědy a využil své vlády k jejich dalšímu rozvoji. Ve svém vévodství propagoval vzdělávací systém, ekonomiku, divadlo, umělecké sbírky a knihovny, stejně jako přírodní vědy, čímž se zařadil na přední místo saských vévodství v Durynsku. V soukromí se zajímal zejména o astronomii a fyziku. Do všech těchto oblastí jmenoval kompetentní odborníky, jakým byl mechanik a hodinář Johann Andreas Klindworth, kterému udělil titul dvorního mechanika.

Pro své zvláštní zájmy zaměstnal u dvora astronoma Franze Xavera von Zach. S ním založil Gothajskou observatoř (Sternwarte Gotha), kterou rozvinul v evropské centrum astronomie. Ve své poslední vůli uvedl, že tato instituce by měla přežít jako jediný viditelný údaj o jeho existenci. Observatoř byla tak úspěšná, že se o městě Gotha, navzdory své velikosti, mluvilo jako o místě, které by měli navštívit důležití lidé té doby. Jednou z osobností, která Gothu několikrát navštívila, byl Johann Wolfgang von Goethe.

Zednářství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1774 byl zednářem v systému Zinnendorf a členem lóže Gothe Zum Rautenkranz, kterou ve stejném roce založili Abel Seyler, Konrad Ekhof a další členové divadelní společnosti Seyler. V roce 1775 byl Arnošt jmenován velmistrem Landesloge Německa. V roce 1783 se stal členem bavorských Iluminátů pod jménem Quintus Severus a/nebo Timoleon a v roce 1784 se stal dozorcem Abessinienu (jméno pro Horní Sasko). V roce 1787 udělil Adamu Weishauptovi, zakladateli tajné společnosti, azyl ve městě Gotha.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

21. března 1769 se čtyřiadvacetiletý Arnošt v Meiningenu oženil se sestřenicí své matky, s o šest let mladší princeznou Šarlotou, nejstarší dcerou vévody Antonína Ulricha Sasko-Meiningenského a jeho druhé manželky Šarloty Amálie Hesensko-Philippsthalské. Z třicet pět let trvajícího manželství, které ukončila Arnoštova smrt, se narodily čtyři děti:

Vévoda Arnošt zemřel 20. dubna 1804 ve věku 59 let ve svém rodném městě Gotha.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
Fridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Bernard I. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Marie Hedvika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
Luisa Dorotea Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest II, Duke of Saxe-Gotha-Altenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-gothajsko-altenburský vévoda
Předchůdce:
Fridrich III.
17721804
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Nástupce:
Augustus