Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
sasko-gothajsko-altenburský vévoda
Portrét
vévoda Arnošt II., Johann Jonas Michael, asi 1775
Narození30. ledna 1745
Gotha
Úmrtí20. dubna 1804
Gotha
ManželkaŠarlota Sasko-Meiningenská
PotomciArnošt Sasko-Gothajsko-Altenburský
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
Fridrich IV. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Ludvík Sasko-Gothajsko-Altenburský
RodWettinové
OtecFridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský
MatkaLuisa Dorotea Sasko-Meiningenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský (30. ledna 1745, Gotha20. dubna 1804, Gotha) byl v letech 1772 až 1804 sasko-gothajsko-altenburským vévodou.

Mládí a rodina[editovat | editovat zdroj]

Arnošt se narodil jako syn sasko-gothajsko-altenburského vévody Fridricha III. a jeho manželky Luisy Dorotey Sasko-Meiningenské. Smrtí svého staršího bratra Fridricha v roce 1756 se stal dědicem sasko-gothajsko-altenburského vévodství.

Luisa Dorotea byla velmi znepokojena výcvikem svých přeživších synů Arnošta a nejmladšího Augusta a nechala je vzdělávat vybranou skupinou učitelů. V letech 1768 a 1769 oba princové odjeli na vzdělávací cestu do Nizozemska, Anglie a Francie a Arnošt se setkal s významnými osobnostmi politiky, vědy a umění.

Vévoda[editovat | editovat zdroj]

V roce 1772 zemřel jeho otec a Arnošt se stal sasko-gothajsko-altenburským vévodou. Jako liberální a osvícený princ se zajímal o umění a vědy a využil své vlády k jejich dalšímu rozvoji. Ve svém vévodství propagoval vzdělávací systém, ekonomiku, divadlo, umělecké sbírky a knihovny, stejně jako přírodní vědy, čímž se zařadil na přední místo saských vévodství v Durynsku. V soukromí se zajímal zejména o astronomii a fyziku. Do všech těchto oblastí jmenoval kompetentní odborníky, jakým byl mechanik a hodinář Johann Andreas Klindworth, kterému udělil titul dvorního mechanika.

Pro své zvláštní zájmy zaměstnal u dvora astronoma Franze Xavera von Zach. S ním založil Gothajskou observatoř (Sternwarte Gotha), kterou rozvinul v evropské centrum astronomie. Ve své poslední vůli uvedl, že tato instituce by měla přežít jako jediný viditelný údaj o jeho existenci. Observatoř byla tak úspěšná, že se o městě Gotha, navzdory své velikosti, mluvilo jako o místě, které by měli navštívit důležití lidé té doby. Jednou z osobností, která Gothu několikrát navštívila, byl Johann Wolfgang von Goethe.

Zednářství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1774 byl zednářem v systému Zinnendorf a členem lóže Gothe Zum Rautenkranz, kterou ve stejném roce založili Abel Seyler, Konrad Ekhof a další členové divadelní společnosti Seyler. V roce 1775 byl Arnošt jmenován velmistrem Landesloge Německa. V roce 1783 se stal členem bavorských Iluminátů pod jménem Quintus Severus a/nebo Timoleon a v roce 1784 se stal dozorcem Abessinienu (jméno pro Horní Sasko). V roce 1787 udělil Adamu Weishauptovi, zakladateli tajné společnosti, azyl ve městě Gotha.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

21. března 1769 se čtyřiadvacetiletý Arnošt v Meiningenu oženil se sestřenicí své matky, s o šest let mladší princeznou Šarlotou, nejstarší dcerou vévody Antonína Ulricha Sasko-Meiningenského a jeho druhé manželky Šarloty Amálie Hesensko-Philippsthalské. Z třicet pět let trvajícího manželství, které ukončila Arnoštova smrt, se narodily čtyři děti:

  1. Arnošt, sasko-gothajsko-altenburský princ (27. února 1770 – 3. prosince 1779)
  2. Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský (23. listopadu 1772 – 27. května 1822), vévoda sasko-gothajsko-altenburský,
    ⚭ 1797 Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská (19. listopadu 1779 – 4. ledna 1801)
    ⚭ 1802 Karolína Amálie Hesensko-Kasselská (11. července 1771 – 22. února 1848)
  3. Fridrich IV. Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. listopadu 1774 – 11. února 1825), vévoda sasko-gothajsko-altenburský, svobodný a bezdětný
  4. Ludvík Sasko-Gothajsko-Altenburský (21. října 1777 – 26. října 1777)

Vévoda Arnošt zemřel 20. dubna 1804 ve věku 59 let ve svém rodném městě Gotha.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
Fridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Bernard I. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Marie Hedvika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
Luisa Dorotea Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest II, Duke of Saxe-Gotha-Altenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-gothajsko-altenburský vévoda
Předchůdce:
Fridrich III.
17721804
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Nástupce:
Augustus