Karolína Amálie Hesensko-Kasselská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karolína Amálie Hesensko-Kasselská
sasko-gothajsko-altenburská vévodkyně
Vévodkyně Karolína Amálie, Josef Grassi, 1807
Vévodkyně Karolína Amálie, Josef Grassi, 1807
Doba vlády 20. dubna 1804 – 27. května 1822
Sňatek 24. dubna 1802
Manžel Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
Narození 11. července 1771
Hanau
Úmrtí 22. února 1848 (ve věku 76 let)
Gotha
Dynastie Hesenští
Otec Vilém I. Hesenský
Matka Karolina Vilemína Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolína Amálie Hesensko-Kasselská (11. července 1771, Hanau22. února 1848, Gotha) byla německou princeznou a členkou rodu Hesenských a sňatkem sasko-gothajsko-altenburskou vévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karolína se narodila jako druhorozená dcera lankraběte (později kurfiřta) Viléma I. Hesenského a jeho manželky, dánské princezny Karoliny Vilemíny, dcery krále Frederika V.

Od raného dětství byla Karolína zasnoubena se svým dvojnásobným bratrancem, stejně starým princem Fridrichm Hesenským; ze zásnub však sešlo v roce 1799, když vyšel najevo Karolínin poměr s komorníkem, knížetem Ludwigem von Taube, kterého lankrabě Vilém po zjištění propustil ze služby a vykázal ode dvora. V létě 1801 se Karolína při návštěvě kasselského dvora setkala s dědičným princem Augustem Sasko-Gothajsko-Altenburským, o rok mladším vdovcem a otcem dcery. V lednu 1802 požádal vévoda Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský jménem svého syna o princezninu ruku. Svatební obřad se uskutečnil v Kasselu 24. dubna 1802.

Manželství zůstalo bezdětné, Karolína však byla oddanou matkou manželovy dcery z prvního manželství, princezny Luisy. Dva roky po svatbě se Karolína po tchánově smrti stala po manželově boku sasko-gothajsko-altenburskou vévodkyní.

Německá malířka Louise Seidlerová, která byla v zimě 1811 u gothského dvora, aby namalovala vévodskou rodinu, popsala Karolínu poněkud nelichotivě jako „dobrou, benevolentní, ale ne nijak skvělou dámu“. O vztahu vévodkyně s manželem řeklaː „Nadšeně ho miluje, jeho duše ji ohromila“.

Vzhledem jejich zcela odlišným názorům na život“ se vévodský pár po několika letech manželství odcizil a Karolína se od roku 1810 stále více stahovala z veřejného života a ode dvora. Jedním z hlavních důvodů bylo manželovo nadšení pro Napoleona, které s ním vévodkyně nesdílela – její rodiče byli po obsazení Hesensko-Kasselska francouzskou armádou v roce 1806 nuceni uprchnout do exilu.

Po manželově smrti v roce 1822 odešla Karolína Amálie na své vdovské sídlo do gothajského Zimního paláce (Winterpalais), které poté obyvatelstvo přejmenovalo na Vdovský palác (Witwenpalais).

Gothský Zimní palác, Heinrich Justus Schneider, 1840

V srpnu 1845 přijala vévodkyně na svém letním sídle Friedrichsthal britský královský pár (královnu Viktorii a jejího manžela, svého nevlastního vnuka, prince Alberta) při jejich návštěvě Německa. Místní noviny Privilegirte Gothaische při příležitosti jejich návštěvy napsalyː „… každý v Gotě se radoval, když ctěná vznešená princezna, ovdovělá vévodkyně Karolína Amálie přijala urozenou manželku svého milovaného vnuka, prince Alberta, ve sv mateřské náruči“.

Princ Albert, nejmladší syn Karolíniny nevlastní dcery Luisy, byl jejím oblíbeným vnukem. V letech 1822 až 1825 trávil se starším bratrem Arnoštem každý rok několik týdnů v babiččině péči v Zimním paláci. Až do její smrti s ní Albert udržoval čilou korespondenci, v níž ji vždy oslovoval „milovaná babičko“ a podepisoval se „tvůj věrný vnuk Albert“.

Albertův bratr, vévoda Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský, také vzpomínal na svou nevlastní babičku něžněː „Za svůj dlouhý život měla stěží nepřítele a až do své smrti si užívala opravdu vzácného uctívání“.

Karolína Amálie zemřela 22. února 1848 ve věku 76 let v Zimním paláci na onemocnění hrudníku, jak ještě týž den uvedly noviny Privilegirte Gothaische.

O pět dní později, 27. února, byla poslední členka sasko-gothajsko-altenburského rodu pohřbena v Parkinsel v Gotě vedle svého manžela. Na její žádost se pohřeb odehrál „bez pompy“.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Moři Vilém Sasko-Zeitzský
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Braniborská
 
 
Vilém I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Erdmuthe Sasko-Eisenašská
 
Karolína Amálie Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Branibosko-Kulmbašský
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
Karolina Vilemína Dánská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Erdmuthe Sasko-Eisenašská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Karoline Amalie of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-gothajsko-altenburská vévodkyně
Předchůdce:
Šarlota Sasko-Meiningenská
18041822
Karolína Amálie Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
jako vévodkyně sasko-gothajská
Amálie Württemberská
jako vévodkyně sasko-altenburská