Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
sasko-kobursko-saalfeldská vévodkyně
Luise of Saxe-Gotha-Altenburg.jpg
Doba vlády 31. července 1817 – 31. března 1826
Sňatek 31. července 1817
Manžel Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Úplné jméno Luisa Dorothea Pavlína Šarlota Frederika Augusta
Narození 21. prosince 1800
Gotha, Svatá říše římská
Úmrtí 30. srpna 1831 (30 let)
Paříž, Francie
Potomci Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Dynastie Wettinové
Otec Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
Matka Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (21. prosince 180030. srpna 1831) byla první manželkou Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského, matkou Arnošta II. a prince Alberta, manžela královny Viktorie. Je tak předkem královny Alžběty II.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Luisa se narodila jako jediná dcera Augusta Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho první manželky Luisy Šarloty Meklenbursko-Zvěřínské, dcery Fridricha Františka I. Meklenbursko-Zvěřínského a Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské (její jmenovkyně).

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

31. července 1817 se ve městě Gotha provdala za svého příbuzného, Arnošta III. Sasko-Kobursko-Saalfeldského poté, co se mu nepodařilo získat ruku ruské velkokněžny. Luisa byla považována za "mladou, chytrou a krásnou".

Luisa měla s Arnoštem dvě dětiː syna Arnošta, který se stal otcovým dědicem a následníkem, a syna Alberta, který se stal manželem britské královny Viktorie.

Manželství Luisy a Arnošta bylo kvůli nevěrám nešťastné a manželé se v roce 1824 rozešli: vévoda měl řadu milenek, což jeho manželka samozřejmě těžce nesla. I ona si nakonec našla milence – roku 1823 komorníka Gottfrieda von Bülow , v létě roku 1824 pak navázala vztah s baronem Alexandrem von Hanstein. Po odhalení tohoto vztahu musela rodinu opustit. Arnošt I. se s ní rozvedl a Luisa přišla o své dva syny. Jako její nová residence jí bylo přiděleno St. Wendel v lichtenberském knížectví. Životopisec Lytton Strachey v roce 1921 poznamenalː "Vévodský dvůr nebyl znám přísnou morálkou; vévoda byl galantní muž a proslýchalo se, že vévodkyně následuje jeho příkladu. Byly tam skandályː mluvilo se o okouzlujícím a kultivovaném komorníkovi židovského původu. Nakonec se manželé rozešli a následoval rozvod."

Po rozvodu[editovat | editovat zdroj]

Manželství bylo oficiálně zrušeno 31. března 1826. O sedm měsíců později, 18. října 1826 se Luisa v St. Wendel tajně provdala za svého milence, barona Alexandra von Hanstein. Během svého předchozího manželství se zajímala o společenský život knížectví a byla ctěna jako jeho Landesmutter (matka kraje). Tento šťastný život však skončil v únoru 1831, když byl sňatek s Hansteinem odhalen a ona trvale ztratila své děti.

Luisa zemřela 30. srpna 1831 v pouhých 30 letech na rakovinu. Léta po její smrti, v roce 1864 ji královna Viktorie popsala v memoranduː "Princezna je popisována jako velmi hezká, i když velmi malá; světlovlasá s modrýma očima; říká se, že princ Albert jí byl extrémně podobný".

V roce 1859 byly Luisiny ostatky přeneseny z původního místa posledního odpočinku v Morizkirche do vévodského mauzolea Friedhof am Glockenberg.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Louise of Saxe-Gotha-Altenburg (1800–1831) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská ve Wikimedia Commons

Sasko-kobursko-saalfeldská vévodkyně
Předchůdce:
Augusta Reuss Ebersdorf
18171826
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
Nástupce:
Marie Württemberská
jako sasko-kobursko-gothajská vévodkyně