Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská
sasko-meiningenská vévodkyně
Elisabeth Eleonore of Brunswick-Wolfenbüttel.jpg
Manžel Jan Jiří Meklenburský
Bernard I. Sasko-Meiningenský
Narození 30. září 1658
Wolfenbüttel
Úmrtí 15. března 1729 (ve věku 70 let)
Meiningen
Potomci Alžběta Ernestýna Sasko-Meiningenská
Eleonora Frederika Sasko-Meiningenská
Antonín August Sasko-Meiningenský
Vilemína Luisa Sasko-Meiningenská
Antonín Ulrich Sasko-Meiningenský
Rod Welfové
Otec Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Juliana Šlessvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská (30. září 1658, Wolfenbüttel15. března 1729, Meiningen) byla nejstarší dcerou vévody Antona Ulricha Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky Juliany Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburské. Druhým sňatkem s vévodou Bernardem I. se stala sasko-meiningenskou vévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Eleonora se poprvé provdala 2. února 1675 ve Wolfenbüttelu za prince Jana Jiřího Meklenburského, ten však zemřel již pět měsíců po svatbě. 25. ledna 1681 se třiadvacetiletá vdova v Schöningenu provdala podruhé, a to za ovdovělého vévodu Bernarda I. Sasko-Meiningenského. Manželství bylo šťastné, i když Alžběta nesdílela manželovy zájmy v alchymii a vojenství. Alžběta Eleonora byla velmi muzikální a její otec byl spisovatelem. Výrazně podněcovala manželův zájem o hudbu a literaturu.

Po manželově smrti se Alžběta Eleonora postavila na stranu nevlastního syna Arnošta Ludvíka I. a jeho ministra von Wolzogena, kteří chtěli samostatně vládnout, a spolu s nimi ignorovala závěť Bernarda I., že budou jeho synové vládnout společně. To vedlo k třiceti rokům bratrského sporu, v němž Alžběta Eleonora podporovala nevlastního syna Arnošta Ludvíka proti vlastnímu synovi Antonínu Ulrichovi. Antonín Ulrich se morganaticky oženil s Filipínou Alžbětou Cäsarovou, která nebyla šlechtického původu; Alžběta Eleonora se kní chovala velmi chladně.

Během vlády Arnošta Ludvíka I. se Meiningen rozvinul v centrum hudební kultury, a to z velké části díky Alžbětě Eleonoře. Rodinné spory ji přiměly opustit veřejný život a více se zabývat náboženstvím. Napsala několik chvalozpěvů.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Palác Elisabethenburg v Meiningenu byl pojmenován po ní.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z pětadvacet let trvajícího manželství s Bernardem I. se narodilo pět potomkůː

  • Alžběta Ernestýna Sasko-Meiningenská (3. prosince 1681 – 24. prosince 1766)
  • Eleonora Frederika Sasko-Meiningenská (2. března 1683 – 13. května 1739)
  • Antonín August Sasko-Meiningenský (20. června 1684 – 7. prosince 1684)
  • Vilemína Luisa Sasko-Meiningenská (19. ledna 1686 – 5. října 1753)
  • Antonín Ulrich Sasko-Meiningenský (22. října 1687 – 27. ledna 1763)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Eleonore of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-meiningenská vévodkyně
Předchůdce:
Marie Hedvika Hesensko-Darmstadtská
16811706
Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská