Marie Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Württemberská
sasko-kobursko-gothajská vévodkyně
Marie Württemberská, Ferdinand von Rayski, 1839
Marie Württemberská, Ferdinand von Rayski, 1839
Doba vlády 1832–1844
Sňatek 23. prosince 1832
Manžel Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Úplné jméno Antoinetta Frederika Augusta Marie Anna
Narození 17. září 1799
Coburg
Úmrtí 24. září 1860 (ve věku 61 let)
Gotha
Pohřbena Friedhof am Glockenberg, Coburg
Dynastie Württemberkové
Otec Alexandr Württemberský
Matka Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Württemberská (Antoinette Friederike Auguste Marie Anna Herzogin von Württemberg; 17. září 1799, Coburg24. září 1860, Gotha) byla jako druhá manželka vévody Arnošta I. v letech 1832 až 1844 sasko-kobursko-gothajskou vévodkyní.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila 17. září 1799 jako nejstarší dítě vévody Alexandra Württemberského a jeho manželky Antoinetty Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla dva mladší přeživší bratry, vévodu Alexandra a vévodu Arnošta. Württemberské království, které vzniklo v roce 1806, bylo prominentní entitou Německa na úrovni Pruska, Bavorska a Saska s konexemi na anglickou a ruskou vládnoucí rodinu.

Marie vyrůstala na zámku Fantaisie v Bayreuthu. Její otec byl generálem v ruské armádě a později guvernérem Běloruska, a tak Marie žila v letech 1802 až 1832 v Jelgavě a v Petrohradu.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Marie se 23. prosince 1832 v Coburgu stala druhou manželkou 48letého vévody Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského. Arnošt horlivě hledal novou nevěstu po smrti své první, odcizené manželky, Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské. Arnošt zpočátku hledal manželku s vysokým postavením, zjistil však, že jeho věk a špatná pověst omezují jeho možnosti. Nakonec se rozhodl pro Marii, které bylo třicet tři let a byla jeho neteří – Marie byla dcerou Arnoštovy sestry Antoinetty.

Sňatkem se Marie stala nevlastní matkou budoucího vévody Arnošta II. a prince Alberta, pozdějšího manžela královny Viktorie. Marie byla také jejich sestřenicí. Arnošt a jeho synové se s Marií setkali na zámku Thalwitz a doprovodili ji do vévodství, kde započala manželství. Se svými nevlastními syny udržovala po celý život dobré vztahy, v roce 1841 se stala kmotrou prvního syna prince Alberta a královny Viktorie, Alberta Eduarda, prince z Walesu (budoucího krále Eduarda VII.).

Historička Gillian Gillová popisuje Marii jako "přísnou a melancholickou dámu". Marie neměla s Arnoštem žádné děti a tak se manželé rychle rozdělili a většinou žili na rozdělených panstvích. V roce 1843 Marie adoptovala dítě "prostých rodičů", ačkoli ji Albert varoval, aby se vyhnula tomu dávat mu beznadějné touhy o postavení. Napsal jí: "Přeji Vám více úspěchů, než je obecná účast vzdělávání chudých dětí z nižších řad našimi osobami".

Zatímco Albert ji ve svých dopisech oslovoval jako "drahou matku", Marie se rozhodla nezúčastnit se několika důležitých událostí v životech nevlastních synů, jako bylo jejich biřmování nebo Viktoriina korunovace (pro první z toho uvedla Marie jako důvod své nepřítomnosti špatné počasí). Albert a Marie po celý život udržovali korespondenci, což historikům pomohlo lépe porozumět jejich vztahu.

Marie se zajímala o literaturu, hudbu, divadlo a umění. Nově postavené divadlo Landestheater Coburg bylo otevřeno na její 41. narozeniny. Od roku 1842 ji často navštěvoval Ferenc Liszt. V roce 1836 převzala vedení Gothaer Marien-Institut, soukromého vzdělávacího institutu pro dívky. 3. května 1842 darovala 2000 tolarů na založení útulku pro malé děti v Coburgu, podle podobné instituce v hlavním městě Gotha. "Marienschulstiftung" (Mariina škola) ve stejném roce zahájila provoz, provozovala také mateřskou školku a později také "Kinderkrippe" (pro menší děti) jako nezávislou nadaci. Instituce od roku 1869 sídlí v budově, kterou vlastnila sama Marie, "Park 1" v Coburgu.

Vdovství[editovat | editovat zdroj]

Arnošt I. zemřel v roce 1844 a vévodkyně vdova si vybrala za své residence zámek Reinhardsbrunn, zámek Friedrichsthal a zámek Friedenstein, všechny v Gothe. Později se rozhodla vrátit se do Coburgu, aby se setkala zejména s návštěvami příbuzných z Anglie. Marie zemřela na zámku Friedenstein ve tři čtvrtě na šest odpoledne 24. září 1860, rok před Albertovou smrtí. Pohřbena byla ve vévodském mauzoleu Friedhof am Glockenberg v Coburgu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliána Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Maria Ludovika Anna Františka Lobkovicová
 
 
Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
Marie Württemberská
 
 
 
 
 
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIX. Reuss-Ebersdorf
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Žofie Teodora Castell-Remlingenská
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Jiří August Erbach-Schönberský
 
 
Karolína Ernestina Erbach-Schönberská
 
 
 
 
 
 
Ferdinanda Henrieta Stolbersko-Gedernská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Marie of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-kobursko-gothajská vévodkyně
Předchůdce:
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
jako vévodkyně sasko-kobursko-saalfeldská
23. prosince 183229. ledna 1844
Marie Württemberská
Nástupce:
Alexandrina Bádenská