Eduard August Hannoverský (1767)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard August Hannoverský
Narození 2. listopadu 1767
Londýn
Úmrtí 23. ledna 1820 (ve věku 52 let)
Sidmouth
Místo odpočinku Kaple svatého Jiří (Windsor)
Ocenění velkokříž Řádu Lázně
Manžel(ka) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Děti Viktorie
Rodiče Jiří III. a Šarlota Meklenbursko-Střelická
Příbuzní bratři Jiří IV., Vilém IV. Britský, Arnošt August I. Hannoverský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2013921, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ213573, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2140119, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ313771 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ375467
sestry Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ234482, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ236586, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ241233, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ257227, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ257604 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ57536
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Eduard August

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 - 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady discipliny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské discipliny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Frederika, vévody z Yorku, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci - další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Frederik August, vévoda z Yorku, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Ernst August, vévoda Cumberladu, a August Frederik, vévoda Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s princeznou Viktorií z dynastie Sachsen-Coburg-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburgu 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheid von Sachsen-Meiningen.

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu, budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu - princezna Viktorie z Kentu.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie - Ostrov prince Edwarda.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]