Augusta Sasko-Gothajská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augusta Sasko-Gothajská
Augusta Sasko-Gothajská
Augusta Sasko-Gothajská
Narození 30. listopadu 1719
Gotha
Úmrtí 8. února 1772 (ve věku 52 let)
Londýn
Příčina úmrtí rakovina jícnu
Místo odpočinku Westminsterské opatství
Manžel/ka Frederik Ludvík Hannoverský
Děti Jiří III., Augusta Hannoverská, Eduard August Hannoverský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2630326, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ680982, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ699738, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2358562, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ145654 a Karolina Matylda Hannoverská
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ61447 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ64207
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Augusta Sasko-Gothajská

Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha - 8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 17361751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Princezna Augusta se narodila jako předposlední, osmnácté dítě z devatenácti potomků Fridricha II. von Sachsen-Gotha-Altenburg a jeho manželky Magdaleny Augusty Anhalt-Zerbst.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Rodina Augusty a Frederika

Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto a třebaže mezi manželi byl značný věkový rozdíl (12 let), manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků - pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).

Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče (Jiří II. a Karolina z Ansbachu), s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.

Během svého manželství stála Augusta vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.

Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že se může (po smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla Augusta i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.

Kew Gardens[editovat | editovat zdroj]

Po manželově smrti princezna Augusta rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Augusta zemřela v 52 letech jako oběť rakoviny hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]