Augusta Sasko-Gothajská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augusta Sasko-Gothajská
Augusta of Saxe-Gotha, Princess of Wales by Charles Philips cropped.jpg
Narození 30. listopadu 1719
Gotha
Úmrtí 8. února 1772 (ve věku 52 let)
Londýn
Příčina úmrtí rakovina jícnu
Místo pohřbení Westminsterské opatství
Manžel(ka) Frederik Ludvík Hannoverský
Děti Jiří III.
Augusta Hannoverská
Eduard August Hannoverský
Alžběta Karolina Hannoverská
Vilém Jindřich Hannoverský
Jindřich Frederik Hannoverský
Luisa Anna Hannoverská
Fridrich Vilém Hannoverský
Karolina Matylda Hannoverská
Rodiče Fridrich II. von Sachsen-Gotha-Altenburg a Magdalena Augusta Anhalt-Zerbst
Příbuzní Frederick III, Duke of Saxe-Gotha-Altenburg, Johann Adolf of Saxe-Gotha-Altenburg, Wilhelm of Saxe-Gotha-Altenburg, Prince John August of Saxe-Gotha-Altenburg, Friederike of Saxe-Gotha-Altenburg a Moritz von Sachsen-Gotha-Altenburg (sourozenci)
Jiří IV.[1], Prince Frederick, Duke of York and Albany[1], Vilém IV. Britský[1], Šarlota Hannoverská, Eduard August Hannoverský[1], Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, Prince Augustus Frederick, Duke of Sussex, Prince Adolphus, Duke of Cambridge, Marie Hannoverská[2][1], Princess Sophia of the United Kingdom, Prince Octavius of Great Britain[2], Prince Alfred of Great Britain[2] a Princess Amelia of the United Kingdom (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Augusta Sasko-Gothajská

Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 17361751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Princezna Augusta se narodila jako předposlední, osmnácté dítě z devatenácti potomků Fridricha II. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho manželky Magdaleny Augusty Anhaltsko-Zerbstské.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Rodina Augusty a Frederika

Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto a třebaže mezi manželi byl značný věkový rozdíl (12 let), manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků – pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).

Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče (Jiří II. a Karolina z Ansbachu), s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.

Během manželství stála vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.

Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že by se mohla (po eventuální smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.

Kew Gardens[editovat | editovat zdroj]

Po manželově smrti rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřela v 52 letech jako oběť rakoviny hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V 30. letech 18. století v Georgii, která byla tehdy jednou z britských kolonií, vznikla osada, jež byla nazvána Agustiným jménem – Augusta.
  • Na počest Augusty bylo nazváno jejím jménem i hrabství ve Virginiihrabství Augusta.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Marie Anhaltská
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Jan Filip Sasko-Altenburský
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
August Sasko-Weißenfelský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Ostfrieslandská
 
'Augusta Sasko-Gothajská.'
 
 
 
 
 
Rudolf Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Oldenburská
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Ostfrieslandská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]