Marie Alexandrovna Romanovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Alexandrovna Romanovová
sasko-kobursko-gothajská a edinburská vévodkyně
Portrét
Marie Alexandrovna
Doba vlády22. srpen 189330. červenec 1900
Narození17. říjen 1853
Tsarskoye Selo, Ruské impérium
Úmrtí24. říjen 1920
Curych, Švýcarsko
PohřbenaFriedhof am Glockenberg, Coburg
ManželAlfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
PotomciAlfréd Sasko-Koburský
Marie Edinburská
Viktorie Melita Sasko-Koburská
Alexandra Sasko-Koburská
Beatrix Sasko-Koburská
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecAlexandr II. Nikolajevič
MatkaMarie Alexandrovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Alexandrovna Romanovová (17. října 1853, Carské Selo, Rusko24. října 1920, Curych, Švýcarsko) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem vévodkyně z Edinburghu a vévodkyně sasko-kobursko-gothajská.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila jako nejmladší dcera ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny z hesenské dynastie. Jako taková byla tetou posledního ruského cara Mikuláše II., zavražděného v roce 1918.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Portrétní fotografie Marie Alexandrovny s manželem

U příležitosti pobytu carevny Marie Alexandrovny a velkokněžny Marie na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a jeho morganatické manželky Julie von Hauke se poznala s Alfrédem, vévodou z Edinburghu, druhým synem britské královny Viktorie; manželem Alfrédovy sestry Alice byl Mariin bratranec Ludvík Hesenský. 23. ledna roku 1874 se Marie v Zimním Paláci v Petrohradě za Alfréda provdala, třebaže matky snoubenců nebyly sňatku nakloněny – Rusko bylo od Krymské války nepřítelem Británie.

Mariin otec dal dceři jako věno v té době neslýchanou sumu 100 000 liber, navíc pak ještě každoroční příspěvek ve výši 20 000 liber. Vévoda a vévodkyně z Edinburghu přibyli do Londýna 12. března. Londýnská high society Marii však nepřijala a shledávala ji příliš povýšenou a arogantní, Marie zase hleděla na britskou královskou rodinu s despektem. Problémy nastaly hned po svatbě stran zařazení Marie v hierarchii královské rodiny. Car Alexandr II. trval na tom, aby byla jeho dcera oslovována nikoli jako «Vaše královská Výsost», ale jako «Vaše císařská Výsost» a aby měla přednost před princeznou waleskou, tedy manželkou následníka trůnu. Královna Viktorie vyhlásila, že titul «Její královská Výsost», jenž získala sňatkem, bude změněn na «Její císařská Výsost», který jí náležel podle původu. Krom toho ovšem byla novopečená vévodkyně uražena také proto, že princezna waleská (Alexandra Dánská), dcera "pouze" dánského krále Kristiána IX., má přednost před ní, dcerou ruského cara. Po svatbě byla titulována «Její královská Výsost, «Její královská a císařská Výsost», a «Její císařská a královská Výsost». Královna Viktorie jí dala první místo po princezně waleské.

Snad i pro tyto okolnosti manželství nebylo příliš šťastné, vévodkyně navíc platila za bezcitnou a tvrdou osobu. Narodilo se z něho šest dětí, čtyři dcery a dva synové.

Velkokněžna Marie se svými dětmi

Vévodkyně Sasko-Kobursko-Gothajská[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Afrédova strýce Ernesta II., staršího bratra jeho otce, se v roce 1893 stal Mariin manžel novým vévodou Sasko-kobursko-gothajským, poté co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizozemce, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných. Marie byla šťastná, že opustila Londýn. Při oslavách Diamantového jubilea královny Viktorie se jí po technické stránce dostalo zadostiučinění za dřívější nepříjemnosti stran jejího postavení v královské rodině, když – jako manželka německého vévody a suveréna – měla přednost před všemi svými švagrovými.

Nejstarší syn vévodského páru se ve 24 letech (1899) zastřelil; důvod jeho sebevraždy se spatřuje v onemocnění syfilidou, tehdy neléčitelné a především společensky nepřijatelné nemoci. Vévoda Alfréd kladl smrt syna za vinu své ženě, odešel od ní a své hoře utápěl v alkoholu. Skonal rok a půl po svém synovi 30. července roku 1900 ve věku 56 let. Druhý jejich syn zemřel hned po narození, vévoda Alfréd tedy nezanechal po sobě následníka. Na koburský trůn pak nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Marie zemřela 20 let po svém manželovi ve věku 67 let v říjnu roku 1920 v Curychu ve Švýcarsku. Pochována byla v mauzoleu na rodinném hřbitově vévodské rodiny u Coburgu.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Po Marii Alexandrovně jsou nazvány sladké sušenky Maria, které vznikly roku 1874 v Londýně ve vyhlášeném pekařství Peek Freans na památku svatby Marie Alexandrovny a vévody Alfréda. Oblíbené jsou v Evropě, Latinské Americe i řadě asijských zemí; ve Španělsku po občanské válce byly symbolem hospodářské obnovy, když jich pekařství produkovala velké množství díky velkému nadbytku pšenice a následnému snížení jejích cen.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • Její císařská Výsost velkokněžna Marie Alexandrovna (1853–1874)
  • Její císařská a královská Výsost vévodkyně z Edinburghu (1874–1893)
  • Její císařská a královská Výsost vévodkyně Sachsen-Coburg-Gotha (1893–1900)
  • Její císařská a královská Výsost vévodkyně-vdova Sachsen-Coburg-Gotha (1900–1920)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Bedřich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Bedřich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Luisa Leiningensko-Heidesheimská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

vévodkyně sasko-kobursko-gothajská
Předchůdce:
Alexandrina Bádenská
18931900
Marie Alexandrovna Romanovová
Nástupce:
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská