Arnošt August I. Hannoverský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt August I.
král hannoverský
vévoda Cumberlandu a Teviotdale
Portrét
Ernest August I.
Doba vlády18371851
Narození5. června 1771
Buckinghamský palác Londýn
Úmrtí18. listopadu 1851
(ve věku 80 let)
Hannover
PředchůdceVilém IV. Anglický
NástupceJiří V. Hannoverský
ManželkaFrederika Meklenbursko-Střelická
PotomciJiří V. Hannoverský
RodWelfové
DynastieHannoverská dynastie
OtecJiří III.
MatkaŠarlota Meklenbursko-Střelická
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August I. Hannoverský (německy Ernst August, 5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 18371851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Arnošt August se narodil v Buckinghamském paláci Londýně 5. června roku 1771 jako osmé dítě (pátý syn) z patnácti potomků britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Od roku 1799 vévoda Cumberlandu a Teviotdale. Byl mladším bratrem Jiřího IV. a Viléma IV. a vůbec předposlední mužský panovník z Hannoverské dynastie.

V roce 1786 odešel se svým dvěma mladšími bratry, Augustem Frederikem a Adolfem Frederikem studovat do Göttingenu. V roce 1791 tam vstoupil do hannoverské armády, aby se mu dostalo i vojenského vzdělání.

Arnošt August měl pověst nejméně příjemného syna Jiřího III. Politicky byl konzervativní, postavil se v roce 1828 tvrdě proti Zákonu o katolické rovnoprávnosti navrhovanému premiérem, vévodou Welingtonem.

V roce 1796 byl v Anglii přijat mezi Svobodné zednáře. Od roku 1828 byl velmistrem jím založené Velké lóže v Hannoveru.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když 20. června 1837 zemřel jeho starší bratr, král Spojeného království a Hannoverska Vilém IV., na trůn Spojeného království nastoupila jeho neteř Viktorie, dcera čtvrtého syna Jiřího III., vévody z Kentu. Skončila tak personální unie Hannoverska se Spojeným královstvím.

Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku (jako německé zemi) se podle polo-salického práva vztahoval přednostní nárok na trůn na větší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal právě Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Zůstal nicméně následníkem britského trůnu, a to od 20. června 1837 do 21. listopadu 1840, kdy královna Viktorie porodila svého prvního potomka, dceru Viktorii.

Arnošt August I. po svém nástupu na hannoverský trůn zrušil ústavu z roku 1833, ale v roce 1848 ji musel na nátlak obyvatelstva obnovit.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Jezdecká socha před hlavním nádražím v Hannoveru

Arnošt August se oženil v roce 1815 se svou sestřenicí Frederikou Meklenbursko-Střelickou (29. května v Neustrelitz v zastoupení, 29. srpna potom znovu, za přítomnosti nevěsty, v Carlton House v Londýně.

Jeho matka, královna Šarlota Meklenbursko-Střelická, se stavěla proti tomuto svazku, protože nevěsta byla její neteří, kromě toho byla předtím již dvakrát vdaná (přičemž se vědělo o jejím románku v prvním manželství a druhé manželství bylo uzavřeno pod tlakem jejího pokročilého těhotenství; vztah s Arnoštem Augustem započal již za manželova života a požádala kvůli němu o rozvod, jehož uskutečnění předešla manželova smrt; mezi těmito dvěma manželstvími byla neoficiálně zasnoubena s mladším bratrem Arnošta Augusta Adolfem Frederikem, k čemuž však jeho rodiče nedali souhlas) a z předchozích manželství měla devět dětí.

Z manželství Arnošta Augusta a Frederiky vzešli tři potomci, dvě první dcery se však narodily mrtvé:

Zemřel v 80 letech věku na zámku Herrenhausen 18. listopadu roku 1851. Byl pohřben po boku své manželky, královny Frederiky, v mauzoleu v zámeckých zahradách Herrenhausenu. Po jeho smrti v roce 1851 nastoupil na trůn jeho syn Jiří V. V roce 1861 nechal svému otci postavit pomník – jezdeckou sochu na náměstí před hlavním nádražím v Hannoveru; dnes jde o velmi oblíbené místo srazů, kdy si lidé domlouvají schůzku "pod ocasem" (koně).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Arnošt August I. Hannoverský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrieta Waldecká
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Ludvík I. Erbašský
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vilém I.
Znak z doby nástupu Hannoverský král
18371851
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jiří V.