Arnošt August I. Hannoverský

Arnošt August I.
	král hannoverský ; vévoda Cumberlandu a Teviotdale
	Ernest August I.
Doba vlády	1837–1851
Narození	5. června 1771; Buckinghamský palác Londýn
Úmrtí	18. listopadu 1851; (ve věku 80 let); Hannover
Předchůdce	Vilém IV. Anglický
Nástupce	Jiří V. Hannoverský
Manželka	Frederika Meklenbursko-Střelická
Potomci	Jiří V. Hannoverský
Rod	Welfové
Dynastie	Hannoverská dynastie
Otec	Jiří III.
Matka	Šarlota Meklenbursko-Střelická
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August I. Hannoverský (německy Ernst August, 5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn – 18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 1837–1851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Arnošt August se narodil v Buckinghamském paláci Londýně 5. června roku 1771 jako osmé dítě (pátý syn) z patnácti potomků britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Od roku 1799 vévoda Cumberlandu a Teviotdale. Byl mladším bratrem Jiřího IV. a Viléma IV. a vůbec předposlední mužský panovník z Hannoverské dynastie.

V roce 1786 odešel se svým dvěma mladšími bratry, Augustem Frederikem a Adolfem Frederikem studovat do Göttingenu. V roce 1791 tam vstoupil do hannoverské armády, aby se mu dostalo i vojenského vzdělání.

Arnošt August měl pověst nejméně příjemného syna Jiřího III. Politicky byl konzervativní, postavil se v roce 1828 tvrdě proti Zákonu o katolické rovnoprávnosti navrhovanému premiérem, vévodou Welingtonem.

V roce 1796 byl v Anglii přijat mezi Svobodné zednáře. Od roku 1828 byl velmistrem jím založené Velké lóže v Hannoveru.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když 20. června 1837 zemřel jeho starší bratr, král Spojeného království a Hannoverska Vilém IV., na trůn Spojeného království nastoupila jeho neteř Viktorie, dcera čtvrtého syna Jiřího III., vévody z Kentu. Skončila tak personální unie Hannoverska se Spojeným královstvím.

Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku (jako německé zemi) se podle polo-salického práva vztahoval přednostní nárok na trůn na větší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal právě Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Zůstal nicméně následníkem britského trůnu, a to od 20. června 1837 do 21. listopadu 1840, kdy královna Viktorie porodila svého prvního potomka, dceru Viktorii.

Arnošt August I. po svém nástupu na hannoverský trůn zrušil ústavu z roku 1833, ale v roce 1848 ji musel na nátlak obyvatelstva obnovit.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Arnošt August se oženil v roce 1815 se svou sestřenicí Frederikou Meklenbursko-Střelickou (29. května v Neustrelitz v zastoupení, 29. srpna potom znovu, za přítomnosti nevěsty, v Carlton House v Londýně.

Jeho matka, královna Šarlota Meklenbursko-Střelická, se stavěla proti tomuto svazku, protože nevěsta byla její neteří, kromě toho byla předtím již dvakrát vdaná (přičemž se vědělo o jejím románku v prvním manželství a druhé manželství bylo uzavřeno pod tlakem jejího pokročilého těhotenství; vztah s Arnoštem Augustem započal již za manželova života a požádala kvůli němu o rozvod, jehož uskutečnění předešla manželova smrt; mezi těmito dvěma manželstvími byla neoficiálně zasnoubena s mladším bratrem Arnošta Augusta Adolfem Frederikem, k čemuž však jeho rodiče nedali souhlas) a z předchozích manželství měla devět dětí.

Z manželství Arnošta Augusta a Frederiky vzešli tři potomci, dvě první dcery se však narodily mrtvé:

1. Frederika (*/† 27. 1. 1817)
2. dcera (*/† 1818)
3. Jiří Frederik Alexandr Karel Arnošt August (27. 5. 1819 Berlín – 12. 6. 1878 Paříž), poslední hannoverský král v letech 1851–1866, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
- ⚭ 1843 Marie Sasko-Altenburská (14. 4. 1818 Hildburghausen – 9. 1. 1907 Gmunden)

Zemřel v 80 letech věku na zámku Herrenhausen 18. listopadu roku 1851. Byl pohřben po boku své manželky, královny Frederiky, v mauzoleu v zámeckých zahradách Herrenhausenu. Po jeho smrti v roce 1851 nastoupil na trůn jeho syn Jiří V. V roce 1861 nechal svému otci postavit pomník – jezdeckou sochu na náměstí před hlavním nádražím v Hannoveru; dnes jde o velmi oblíbené místo srazů, kdy si lidé domlouvají schůzku "pod ocasem" (koně).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Jiří I.

Jiří II.

Žofie Dorotea z Celle

Frederik Ludvík Hannoverský

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Karolina z Ansbachu

Eleonora Sasko-Eisenašská

Jiří III.

Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská

Augusta Sasko-Gothajská

Karel Anhaltsko-Zerbstský

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

Žofie Sasko-Weissenfelská

Arnošt August I. Hannoverský

Adolf Fridrich I. Meklenburský

Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický

Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský

Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská

Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská

Šarlota Meklenbursko-Střelická

Arnošt Sasko-Hildburghausenský

Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský

Žofie Henrieta Waldecká

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Jiří Ludvík I. Erbašský

Žofie Albertina z Erbachu

Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August I. Hannoverský na Wikimedia Commons
http://thepeerage.com/p10086.htm#i100859

Předchůdce:
Vilém I.

Hannoverský král
1837–1851

Nástupce:
Jiří V.

Britští princové

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.

1. generace	Jiří II.

2. generace	Frederik, princ z Walesu Jiří Vilém Vilém, vévoda z Cumberlandu

3. generace	Jiří III. Eduard, vévoda z Yorku a Albany Vilém Jindřich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu Jindřich, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu Frederik

4. generace	Jiří IV. Frederik, vévoda z Yorku a Albany Vilém IV. Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu Arnošt August Hannoverský August Frederik, vévoda ze Sussexu Adolf, vévoda z Cambridge Octavius Alfréd Vilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu

5. generace	Albert¹ Jiří V. Hannoverský Jiří, vévoda z Cambridge

6. generace	Eduard VII. Alfréd, vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu Leopold, vévoda z Albany Arnošt August

7. generace	Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale Jiří V. Alexandr Jan z Walesu Alfréd, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur z Connaughtu Karel Eduard, vévoda z Albany a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Jiří Vilém Hannoverský Kristián Hannoverský Arnošt August, vévoda z Brunšviku

8. generace	Eduard VIII. Jiří VI. Jindřich, vévoda z Gloucesteru Jiří, vévoda z Kentu Jan Alastair, 2. vévoda z Connaughtu a Strathearnu Johan Leopold, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský Arnošt August Hannoverský Jiří Vilém Hannoverský

9. generace	Filip, vévoda z Edinburghu² William z Gloucesteru Richard, vévoda z Gloucesteru Edward, vévoda z Kentu Michael z Kentu

10. generace	Karel III. Andrew, vévoda z Yorku Edward, vévoda z Edinburghu

11. generace	William, princ z Walesu Harry, vévoda ze Sussexu James, hrabě z Wessexu

12. generace	George z Walesu Louis z Walesu Archie ze Sussexu

¹Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela. ²Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen. Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.

Hannoverští princové

Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.

1. generace	Jiří IV.¹ Bedřich¹ Vilém IV.¹ Eduard¹ Arnošt August¹ August Frederik¹ Adolf¹

2. generace	Jiří V.¹ Jiří¹

3. generace	Ernest Augustus¹

4. generace	Jiří Vilém¹ Kristián¹ Arnošt August¹

5. generace	Arnošt August¹ Jiří Vilém¹

6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Prince Jindřich

7. generace	Arnošt August Kristián

¹ také princ Spojeného království Velké Británie a Irska