August Frederik, vévoda ze Sussexu

August Frederik, vévoda ze Sussexu
Křest	25. února 1773
Narození	27. ledna 1773; Buckinghamský palác
Úmrtí	21. dubna 1843 (ve věku 70 let); Kensingtonský palác
Pohřben	Kensal Green
Potomci	Augustus d'Este, Augusta Emma d'Este a Lucy Beaufoy Tranter
Otec	Jiří III. Britský
Matka	Šarlota Meklenbursko-Střelická
Příbuzní	Alžběta Hannoverská, Marie Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Šarlota Hannoverská, Žofie Britská, Amelia Britská, Jiří IV. Britský, Vilém IV. Britský, Eduard August Hannoverský, Arnošt August I. Hannoverský, Oktavius Britský, Bedřich August Hannoverský, Alfréd Britský a Adolf z Cambridge (sourozenci)
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Frederik, vévoda ze Sussexu (anglicky Augustus Frederick, Duke of Sussex; 27. ledna 1773 Londýn – 21. dubna 1843 tamtéž) byl britský princ. Byl šestým synem britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty. Byl znám svými liberálními názory: podporoval reformu parlamentu, zrušení obchodu s otroky, emancipaci katolíků a zrušení zbývajících omezení pro židy a nečleny anglikánské církve.^[1]

4. dubna 1793 si August Frederik vzal dceru skotského šlechtice Johna Murraye, hraběte z Dunmore, lady Augustu Murrayovou (21. ledna 1761 – 4. března 1830), avšak bez vědomí obou rodičů a bez státního souhlasu. Manželství bylo pak shledáno v rozporu se zákonem Royal Marriages Act z roku 1772 a v následujícím roce úředně zrušeno. Pár však spolu přesto žil až do roku 1801; Augusta pak po rozchodu dostávala roční rentu £ 4000. Děti z tohoto vztahu nesly rodové jméno d'Este a oficiálně se nepočítaly k britské královské rodině. Byli to:

Augustus d'Este (3. ledna 1794 – 28. prosince 1848), svobodný a bezdětný
Augusta Emma d'Este (11. srpna 1801 – 21. května 1866), ⚭︎ 1845 Thomas Wilde (7. července 1782 – 11. listopadu 1855), 1. baron Truro, Lord kancléř v letech 1850–1852

V roce 1794 odjel August Frederik do Itálie, kde se svým přítelem a bývalým spolužákem Ernstem Friedrichem Herbertem zu Münster pět let studoval umění a kulturu, ale také pěstoval vztahy u italských dvorů. 27. listopadu 1801 mu byly uděleny dědičné šlechtické tituly vévody ze Sussexu, hraběte z Invernessu a barona Arklowa. V roce 1813 byl zvolen prvním velmistrem Spojené velké lóže Anglie a tento zednářský úřad zastával až do své smrti. V letech 1830 až 1838 byl prezidentem Královské společnosti v Londýně. V roce 1830 se stal čestným členem Bavorské akademie věd. Od roku 1831 byl také čestným členem Královské společnosti v Edinburghu. Na návrh Alexandra von Humboldta nechal od roku 1836 zřídit po celém světě geomagnetické stanice.

Po Augustině smrti se August Frederik oženil podruhé a 2. května 1831 si vzal Cecilii Bugginovou (1793–1873), vdovu po siru Georgi Bugginovi a dceru Arthura Gorea, hraběte z Arranu, jež byla v roce 1840 jmenována vévodkyní z Invernessu. Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1837 byl August Frederik jmenován velitelem tradičního pluku Honourable Artillery Company, ale na rozdíl od svých bratrů nedělal kariéru v armádě ani námořnictvu. Zemřel 21. dubna 1843 a byl 5. května pohřben na hřbitově Kensal Green, stejně jako jeho druhá manželka po její smrti v roce 1873. Vzhledem k tomu, že neměl legitimního dědice, jeho tituly zanikly jeho smrtí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus Frederick, 1. Duke of Sussex na německé Wikipedii.

↑ Augustus Frederick Duke of Sussex (1773–1843) [online]. Dostupné online.

Literatura

Thomas Finlayson Henderson: Augustus Frederick. In: Leslie Stephen (Hrsg.): Dictionary of National Biography. Band 2: Annesley – Baird., MacMillan & Co, Smith, Elder & Co., New York City / London 1885, S. 257–258

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu August Frederik, vévoda ze Sussexu na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Augustus Frederick Duke of Sussex (1773–1843) [online]. Dostupné online.

[1]

Britští princové

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.

1. generace	Jiří II.

2. generace	Frederik, princ z Walesu Jiří Vilém Vilém, vévoda z Cumberlandu

3. generace	Jiří III. Eduard, vévoda z Yorku a Albany Vilém Jindřich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu Jindřich, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu Frederik

4. generace	Jiří IV. Frederik, vévoda z Yorku a Albany Vilém IV. Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu Arnošt August Hannoverský August Frederik, vévoda ze Sussexu Adolf, vévoda z Cambridge Octavius Alfréd Vilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu

5. generace	Albert¹ Jiří V. Hannoverský Jiří, vévoda z Cambridge

6. generace	Eduard VII. Alfréd, vévoda z Edinburghu a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu Leopold, vévoda z Albany Arnošt August

7. generace	Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale Jiří V. Alexandr Jan z Walesu Alfréd, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur z Connaughtu Karel Eduard, vévoda z Albany a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Jiří Vilém Hannoverský Kristián Hannoverský Arnošt August, vévoda z Brunšviku

8. generace	Eduard VIII. Jiří VI. Jindřich, vévoda z Gloucesteru Jiří, vévoda z Kentu Jan Alastair, 2. vévoda z Connaughtu a Strathearnu Johan Leopold, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský Arnošt August Hannoverský Jiří Vilém Hannoverský

9. generace	Filip, vévoda z Edinburghu² William z Gloucesteru Richard, vévoda z Gloucesteru Edward, vévoda z Kentu Michael z Kentu

10. generace	Karel III. Andrew, vévoda z Yorku Edward, vévoda z Edinburghu

11. generace	William, princ z Walesu Harry, vévoda ze Sussexu James Mountbatten-Windsor, hrabě z Wessexu

12. generace	George z Walesu Louis z Walesu Archie ze Sussexu

¹Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela. ²Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen. Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.

Hannoverští princové

Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.

1. generace	Jiří IV.¹ Bedřich, vévoda z Yorku a Albany¹ Vilém IV.¹ Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu¹ Arnošt August¹ August Frederik, vévoda ze Sussexu¹ Adolf, vévoda z Cambridge¹

2. generace	Jiří V.¹ Jiří, vévoda z Cambridge¹

3. generace	Ernest Augustus¹

4. generace	Jiří Vilém¹ Kristián¹ Arnošt August¹

5. generace	Arnošt August¹ Jiří Vilém¹

6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Jindřich

7. generace	Arnošt August Kristián

¹ také princ Spojeného království Velké Británie a Irska