Eduard August Hannoverský (1767–1820)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard August Hannoverský
Narození2. listopadu 1767
Buckinghamský palác
Úmrtí23. ledna 1820 (ve věku 52 let)
Sidmouth
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníKaple svatého Jiří
BydlištěKensingtonský palác
Povolánívoják a aristokrat
OceněníŘád sv. Patrika (1783)
rytíř Podvazkového řádu (1786)
velkokříž Řádu lázně (1815)
velkokříž Řádu Guelfů (1815)
Nábož. vyznáníanglikánská církev
ChoťViktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (od 1818)[1][2][3]
Partner(ka)Madame de Saint-Laurent
DětiViktorie Britská[1][2]
Edward Schencker Scheener[1]
Adelaide Dubus[4]
RodičeJiří III. Britský[1][2] a Šarlota Meklenbursko-Střelická[1][2]
RodHannoverští
PříbuzníJiří IV. Britský[2], Bedřich August Hannoverský[2], Vilém IV. Britský[2], Šarlota Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu, Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská[2], Žofie Britská, Oktavius Britský, Alfréd Britský a Amelia Britská (sourozenci)
Karl zu Leiningen (nevlastní syn)
Feodora Leiningenská (nevlastní dcera)

Viktorie Sasko-Koburská[2], Eduard VII. Britský[2], Alice Sasko-Koburská[2], Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský[2], Helena Britská[5], Luisa Sasko-Koburská[4][2], Artur Sasko-Koburský[2], Leopold, vévoda z Albany[5] a Beatrix Sasko-Koburská[5] (vnoučata)
Funkcečlen britské Soukromé rady (od 1799)
Guvernér Gibraltaru (1802–1820)
PodpisEduard August Hannoverský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Eduard August

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 176723. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady disciplíny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské disciplíny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci – další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda Cumberladu, a August Bedřich, vévoda Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s princeznou Viktorií z dynastie Sachsen-Coburg-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburgu 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheid von Sachsen-Meiningen.

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu, budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu – princezna Viktorie z Kentu.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincieOstrov prince Edwarda.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrieta Waldecká
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Ludvík I. Erbašský
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004.
  2. a b c d e f g h i j k l m n Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. a b c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]