Ernest Augustus Hannoverský
| Ernest Augustus | |
|---|---|
| Korunní princ hannoverský Vévoda z Cumberlandu a Teviotdale | |
 | |
| Úplné jméno | německy: Ernst August Wilhelm Adolf Georg Friedrich česky: Arnošt August Vilém Adolf Jiří Bedřich |
| Narození | 21. září 1845 Hannover |
| Úmrtí | 14. listopadu 1923 (ve věku 78 let) Gmunden |
| Manželka | Thyra Dánská |
| Potomci | viz Potomci |
| Rod | Hannoverové |
| Otec | Jiří V. Hannoverský |
| Matka | Marie Sasko-Altenburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernest Augustus, korunní princ hannoverský, 3. vévoda z Cumberlandu a Teviotdale (německy: Ernst August Wilhelm Adolph Georg Friedrich; 21. září 1845, Hannover – 14. listopadu 1923, Gmunden) byl nejstarší dítě a jediný syn krále Jiřího V. Hannoverského a jeho manželky Marie Sasko-Altenburské. Roku 1866 byl zbaven trůnu z důvodu připojení k Prusku a později roku 1884 také Brunšvického vévodství. Přestože byl nejstarším potomkem Jiřího I., II. a III. v mužské linii, vévoda z Cumberlandu byl zbaven svých britských šlechtických titulů a vyznamenání za to, že v první světové válce stál na straně Německa.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se za panování svého dědečka Arnošta Augusta I. Hannoverského. Po nástupu svého otce na trůn stal se korunním princem. Vilém I. Pruský a jeho premiér Otto von Bismarck sesadili jeho otce Jiřího V. a připojili Hannover k Pruské říši.
Po Prusko-rakouské válce odešla Hannoverská královská rodina do exilu a usadily se v Hietzingu poblíž Vídně ale hodně času strávil v Paříži. Jiří V. nikdy neopustil požadavek na hannoverský trůn a na vlastní náklady udržoval Guelfskou legii.
Když 12. června 1878 zemřel jeho otec princ Ernest získal britský titul vévody z Cumberlandu a Teviotdale a irský titul hraběte z Armaghu. Dne 1. srpna 1878 ho královna Viktorie pasovala na rytíře Podvazkového řádu.
Roku 1875 při návštěvě svého druhého bratrance Alberta Edwarda, prince z Walesu v Sandringhamu, potkal princeznu Thyru Dánskou, nejmladší dceru krále Kristiána IX. a sestru Alexandry, princezny z Walesu pozdější královnu choť.
Dne 21. prosince 1878 se sní v paláci Christiansborg v Kodani oženil.
Roku 1876 ho královna Viktorie jmenovala plukovníkem Britské armády. Roku 1886 byl povýšen na generálmajora, roku 1892 na generálporučíka a roku 1898 na generála.
Když roku 1884 zemřel Vilém Brunšvický vévoda z Brunšviku a vzdálený bratranec Ernesta sám se prohlásil novým vévodou. Nicméně i jako legitimní nástupce trůnu v Hannoveru byl nucen vévodský trůn opustit a vladařem (regentem) se stal princ Albert Pruský. Když princ Albert zemřel jeho nástupcem se stal vévoda Jan Albert Meklenburský.
Roku 1913 se částečně smířil s dynastií Hohenzollernů z důvodu sňatku jeho syna Arnošta Augusta Brunšvického s dcerou německého císaře Viléma II. Pruského. Vzdal se nástupnického trůnu v Brunšviku.
Vypuknutím 1. světové války porušil vztah mezi Britskou královskou rodinou a jeho Hannoverskými bratranci. Dne 13. května 1915 ho král Jiří V. zbavil titulu rytíře Podvazkového řádu.
Zemřel 14. listopadu 1923 v Gmunden na mrtvici.
Tituly a oslovení
[editovat | editovat zdroj]
- 21. září 1845 – 18. listopadu 1851: Jeho královská Výsost princ Ernest Augustus Hannoverský, vévoda Brunšvicko-Lüneburský
- 18. listopadu 1851 – 20. září 1866: Jeho královská Výsost korunní princ Hannoverský, vévoda Brunšvicko-Lüneburský
- 20. září 1866 – 12. června 1878: Jeho královská Výsost korunní princ Hannoverský, vévoda Brunšvicko-Lüneburský (titulární)
- 12. června 1878 – 14. listopadu 1923: Jeho Veličenstvo král Hannoveru, vévoda Brunšvicko-Lüneburský (titulární)
- 1918 – 1923: Herr Ernest Augustus von Hannover
- 21. září 1845 – 12. června 1878: Jeho Výsost princ Ernest Augustus z Cumberlandu
- 12. června 1878 – 28. března 1919: Jeho Výsost princ Ernest Augustus, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Se svou manželkou měl 6 dětí:
- Marie Luisa Hannoverská (11. října 1879 – 31. ledna 1948), ⚭ 1900 Maxmilián Bádenský (10. července 1867 – 6. listopadu 1929), říšský kancléř Německého císařství (od 3. října do 9. listopadu 1918), hlavadynastie Zähringenů a titulární bádenský velkovévoda
- Jiří Vilém Hannoverský (28. října 1880 – 20. května 1912), tragicky zahynul, svobodný a bezdětný
- Alexandra Hannoverská (29. září 1882 – 30. srpna 1963), ⚭ 1904 Fridrich František IV. Meklenburský (9. dubna 1882 – 17. listopadu 1945), velkovévoda meklenbursko-zvěřínský
- Olga Hannoverská (11. července 1884 – 21. září 1958), svobodná a bezdětná
- Kristián Hannoverský (4. července 1885 – 3. září 1901)
- Arnošt August Hannoverský (17. listopadu 1887 – 30. ledna 1953), poslední brunšvický vévoda, ⚭ 1913 Viktorie Luisa Pruská (13. září 1892 – 11. prosince 1980)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Ernest Augustus, 3rd Duke of Cumberland and Teviotdale na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August Hannoverský na Wikimedia Commons - (anglicky) Royal House of Hanover and Ducal House of Brunswick-Lüneburg
- (anglicky) Royal House of Denmark
- Hannoverská dynastie
- Britští princové
- Hannoverští princové
- Vévodové z Cumberlandu a Teviotdale
- Rakousko-uherští generálové
- Rytíři Podvazkového řádu
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Narození 21. září
- Narození v roce 1845
- Úmrtí v Gmundenu
- Úmrtí 14. listopadu
- Úmrtí v roce 1923
- Narození v Hannoveru
- Pohřbení v mauzoleu zámku Cumberland