Kristián IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián IX. Dánský
král dánský
Kristián IX. Dánský
Kristián IX. Dánský
Doba vlády 18631906
Úplné jméno Christian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Narození 8. dubna 1818
Gottorf
Úmrtí 29. ledna 1906
Kodaň
Pochován Katedrála v Roskilde
Předchůdce Frederik VII.
Nástupce Frederik VIII.
Královna Luisa Hesensko-Kasselská
Potomci Frederik
Alexandra
Vilém
Marie Sofie Dagmar
Thyra
Valdemar
Rod Oldenburkové
Dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Otec Fridrich Vilém Glucksburský
Matka Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Kristián IX. (8. dubna 181829. ledna 1906) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král. Byl nazýván tchánem Evropy. Pocházel z šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské dynastie, jež byla vedlejší větví dynastie Oldenburků.

Mládí, manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. ledna 1818) na zámku Gottorf v Šlesvicku jako čtvrtý syn vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny. Po matce byl spřízněn s Frederikem V. a s dalšími evropskými panovnickými domy, nebyl však v přímé následnické linii na trůn žádného z nich.

Georg Emil Hansen: Kristián IX. s rodinou (1862)

Studoval na vojenské akademii v Kodani. Po nezdařených námluvách s Viktorií, královnou Velké Británie, uzavřel 24. dubna roku 1842 sňatek s německou princeznou (sestřenicí 2. stupně) Luisou Hesensko-Kasselskou, neteří dánského krále Kristiána VIII., s níž měl později tyto děti:

Díky tomu, že jeho děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, bývá nazýván tchánem Evropy.

Následníkem dánského trůnu[editovat | editovat zdroj]

Jelikož následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., nebyl schopen mít mužské potomky, uzákonil podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. K výběru právě prince Kristiána přispělo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak byla Luisa Hesensko-Kasselská pravnučkou Frederika V. a vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská stála sice ve svých nárocích na dánský trůn až jako druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), která však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; ta pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Několik dní po nástupu na trůn Kristián pod tlakem veřejnosti vydal ústavu, kterou prohlásil připojení vévodství Šlesvického a Holštýnského k Dánsku a severní německé státy za své državy. Proti takovému postupu následovaly protesty německých vévodství v čele s Fridrichem Augustenborgem, který se obrátil přímo na říšský sněm ve Frankfurtu. S podporou Rakouska a Pruska Fridrich sešikoval vojsko o 70 000 mužích, které 1. února 1864 vpadlo na sporná území. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující dánsko-německá válka, roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko připadlo Rakousku a Lauenbursko s titulem vévodství Prusku. Před takovým aktem síly se Dánsko vzdalo svrchovanosti nad dotčenými územími, a to smlouvou podepsanou ve Vídni v říjnu téhož roku.

28. června 1866 byla slavnostně vyhlášena další Ústava, již s ohledem na území ztracená v důsledku války. Kristián musel ovšem řešit i řadu krizí vnitřních, způsobených bojem mezi liberálními a konzervativními silami o kontrolu Říšského sněmu. Kristián se stavěl na stranu konzervativní vlády, se svým ministrem Estrupem vládl prostřednictvím kompromisů až do roku 1894. Po triumfu Agrární strany v roce 1901 dovolil této straně sestavit novou vládu.

Jeho oficiální titul byl:

Kristián IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Jeho panování je ve znamení ekonomického rozvoje země ve všech oblastech – rozvíjí se průmysl i intenzivní zemědělství (jak rostlinná, tak živočišná výroba).

Zemřel v Amalienborgu u Kodaně 29. ledna 1906 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 8. dubna 1818 – 6. června 1825: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
  • 6. června 1825 – 31. července 1853: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
  • 31. července 1853 – 21. prosince 1858: Jeho Jasnost princ Kristián Dánský
  • 21. prosince 1858 – 15. listopadu 1863: Jeho Královská Výsost princ Kristián Dánský
  • 15. listopadu 1863 – 29. ledna 1906: Jeho Veličenstvo král dánský

Kristián IX. byl 1 007. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku (1864) a 744. rytířem POdvazkového řádu (1865).

Dánská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristian IX de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Dánský král
18631906
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VIII.
Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Král Wendů a Gothů
18631906
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VIII.
Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
18631864
(nárokovatel) Frederik VIII. Augustenburský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Sasko-lauenburský vévoda
Kristián II.
18631864
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vilém I
Předchůdce:
Znak z doby nástupu Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
18651906
Frederik VIII. Augustenburský (1865–1880)
Ernest Gunther, od r. 1880
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik VIII.
Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský