Kristián IX.

Kristián IX. Dánský
král dánský
Kristián IX. Dánský
Doba vlády	1863 – 1906
Úplné jméno	Christian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Narození	8. dubna 1818
	Gottorf
Úmrtí	29. ledna 1906
	Kodaň
Pochován	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik VII.
Nástupce	Frederik VIII.
Královna	Luisa Hesensko-Kasselská
Potomci	Frederik Alexandra Vilém Marie Sofie Dagmar Thyra Valdemar
Rod	Oldenburkové
Dynastie	Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Otec	Fridrich Vilém Glucksburský
Matka	Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Kristián IX. (8. dubna 1818 – 29. ledna 1906) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král. Byl nazýván tchánem Evropy. Pocházel z šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské dynastie, jež byla vedlejší větví dynastie Oldenburků.

Mládí, manželství a rodina

Narodil se 29. ledna 1818) na zámku Gottorf v Šlesvicku jako čtvrtý syn vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny. Po matce byl spřízněn s Frederikem V. a s dalšími evropskými panovnickými domy, nebyl však v přímé následnické linii na trůn žádného z nich.

Georg Emil Hansen: Kristián IX. s rodinou (1862)

Studoval na vojenské akademii v Kodani. Po nezdařených námluvách s Viktorií, královnou Velké Británie, uzavřel 24. dubna roku 1842 sňatek s německou princeznou (sestřenicí 2. stupně) Luisou Hesensko-Kasselskou, neteří dánského krále Kristiána VIII., s níž měl později tyto děti:

• Frederik – budoucí dánský král Frederik VIII.
• Alexandra Dánská – manželka krále Velké Británie Eduarda VII.
• Vilém – budoucí řecký král Jiří I. Řecký
• Marie Sofie Dagmar – pod jménem Marie Fjodorovna ruská carevna, manželka ruského cara Alexandra III.
• Thyra – manželka hannoverského korunního prince Ernsta Augusta von Braunschweig-Lüneburg
• Valdemar Dánský – manžel Marie Orleánské, vnučky francouzského krále Ludvíka Filipa I.

Díky tomu, že jeho děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, bývá nazýván tchánem Evropy.

Následníkem dánského trůnu

Jelikož následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., nebyl schopen mít mužské potomky, uzákonil podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. K výběru právě prince Kristiána přispělo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak byla Luisa Hesensko-Kasselská pravnučkou Frederika V. a vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská stála sice ve svých nárocích na dánský trůn až jako druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), která však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; ta pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Vláda

Několik dní po nástupu na trůn Kristián pod tlakem veřejnosti vydal ústavu, kterou prohlásil připojení vévodství Šlesvického a Holštýnského k Dánsku a severní německé státy za své državy. Proti takovému postupu následovaly protesty německých vévodství v čele s Fridrichem Augustenborgem, který se obrátil přímo na říšský sněm ve Frankfurtu. S podporou Rakouska a Pruska Fridrich sešikoval vojsko o 70 000 mužích, které 1. února 1864 vpadlo na sporná území. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující dánsko-německá válka, roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko připadlo Rakousku a Lauenbursko s titulem vévodství Prusku. Před takovým aktem síly se Dánsko vzdalo svrchovanosti nad dotčenými územími, a to smlouvou podepsanou ve Vídni v říjnu téhož roku.

28. června 1866 byla slavnostně vyhlášena další Ústava, již s ohledem na území ztracená v důsledku války. Kristián musel ovšem řešit i řadu krizí vnitřních, způsobených bojem mezi liberálními a konzervativními silami o kontrolu Říšského sněmu. Kristián se stavěl na stranu konzervativní vlády, se svým ministrem Estrupem vládl prostřednictvím kompromisů až do roku 1894. Po triumfu Agrární strany v roce 1901 dovolil této straně sestavit novou vládu.

Jeho oficiální titul byl:

Kristián IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Jeho panování je ve znamení ekonomického rozvoje země ve všech oblastech – rozvíjí se průmysl i intenzivní zemědělství (jak rostlinná, tak živočišná výroba).

Zemřel v Amalienborgu u Kodaně 29. ledna 1906 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly a oslovení

• 8. dubna 1818 – 6. června 1825: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
• 6. června 1825 – 31. července 1853: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
• 31. července 1853 – 21. prosince 1858: Jeho Jasnost princ Kristián Dánský
• 21. prosince 1858 – 15. listopadu 1863: Jeho Královská Výsost princ Kristián Dánský
• 15. listopadu 1863 – 29. ledna 1906: Jeho Veličenstvo král dánský

Kristián IX. byl 1 007. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku (1864) a 744. rytířem POdvazkového řádu (1865).

Dánská vyznamenání

• 22. června 1843: Řád slona
• 15. listopadu 1863: Řád Dannebrog

Zahraniční vyznamenání

• : Řád zlatého rouna
• : Podvazkový řád
• : Řád čestné legie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristian IX de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Související články

• Dějiny Dánska
• Seznam hlav dánského státu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián IX. ve Wikimedia Commons
• http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg5.html#C9
• http://www.kongernessamling.dk/en/amalienborg/person/christian-ix/

Předchůdce: Frederik VII.

Dánský král 1863–1906

Nástupce: Frederik VIII.

Předchůdce: Frederik VII.

Král Wendů a Gothů 1863–1906

Nástupce: Frederik VIII.

Předchůdce: Frederik VII.

Šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1863–1864 (nárokovatel) Frederik VIII. Augustenburský

Nástupce: –

Předchůdce: Frederik VII.

Sasko-lauenburský vévoda Kristián II. 1863–1864

Nástupce: Vilém I

Předchůdce: –

Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1865–1906 Frederik VIII. Augustenburský (1865–1880) Ernest Gunther, od r. 1880

Nástupce: Frederik VIII. Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský

Autoritní data: GND: 119071126 | ISNI: 0000 0000 6675 1801 | LCCN: n81056683 | VIAF: 13109613 | WorldcatID: lccn-n81056683