Ondřej Řecký a Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ondřej Řecký a Dánský
Ondřej Řecký a Dánský (1910)
Ondřej Řecký a Dánský (1910)

Narození2. února 1882
Palác Tatoi
Úmrtí3. prosince 1944 (ve věku 62 let)
Hôtel Métropole
ChoťAlice z Battenbergu (1903–1944)
DětiMarkéta Řecká a Dánská
Teodora Řecká a Dánská
Cecílie Řecká a Dánská
Sofie Řecká a Dánská
Princ Philip, vévoda z Edinburghu
RodičeJiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Ruská
PříbuzníKonstantin I. Řecký, Jiří Řecký, Alexandra Řecká a Dánská, Mikuláš Řecký a Dánský, Marie Řecká a Dánská, Olga Řecko-Dánská a Kryštof Řecký a Dánský (sourozenci)
Kraft, Prince of Hohenlohe-Langenburg, stillborn daughter zu Hohenlohe-Langenburg[1], Ondřej z Hohenlohe-Langenburgu[1], Princess Beatrix of Hohenlohe-Langenburg[1], Prince Ruprecht of Hohenlohe-Langenburg[1] a Prince Albrecht zu Hohenlohe-Langenburg[1] (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál
SložkaŘecká armáda
BitvyBalkánské války
VyznamenáníŘád sv. Ondřeje
Řád slona
Řád Zvěstování
Řád sv. Mauricia a sv. Lazara
Řád černé orlice
Královský řád Viktoriin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Ondřej Řecký a Dánský (2. února 1882 Athény3. prosince 1944 Monte Carlo) byl princ z rodu Glücksburgů. Byl sedmým dítětem a čtvrtým synem řeckého krále Jiřího I. a jeho ruské manželky Olgy Konstantinovny Romanovové. Byl vnukem dánského krále Kristiána IX. a otcem prince Philipa, vévody z Edinburghu, který byl manželem britské královny Alžběty II. Ondřej byl od narození princem Dánska a Řecka na základě svého původu po otci.

Vojenský výcvik zahájil v raném věku a stal se důstojníkem řecké armády. Své velitelské pozice skutečně vykonával, nebyly to jen čestné tituly, a sloužil v balkánských válkách. V roce 1913 byl jeho otec zavražděn a králem se stal Ondřejův starší bratr Konstantin. Králova politika neutrality během první světové války vedla k jeho abdikaci a většina královské rodiny včetně Ondřeje byla vyhoštěna. Po návratu o několik let později se Ondřej stal generálmajorem a bojoval v řecko-turecké válce (1919–1922). Řecko válku prohrálo a Ondřej byl obviňován ze spoluviny za ztráty části území. V roce 1922 byl podruhé vyhoštěn a většinu svého života strávil ve Francii.

V roce 1930 se rozešel se svou manželkou, princeznou Alicí z Battenbergu. Jeho jediný syn, princ Philip, sloužil během druhé světové války v britském námořnictvu, zatímco všechny jeho čtyři dcery byly provdané za Němce, z nichž tři podporovali nacisty. Ondřej zemřel v Monte Carlu v roce 1944 odloučený od své rodiny, jejíž členy viděl naposledy roku 1939.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
Ondřej Řecký a Dánský
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Amálie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Andrew of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]