Sofie Řecká a Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sofie Řecká a Dánská
Princezna řecká a dánská
Princezna hannoverská
Princezna hannoverská
Manžel Kryštof Hesenský
Jiří Vilém Hannoverský
Narození 26. června 1914
Villa Mon Repos, Korfu
Úmrtí 3. listopadu 2001
Mnichov
Potomci Kristýna Markéta Hesenská
Dorota Hesenská
Karel Hesenský
Rainer Hesenský
Clarissa Hesenská
Welf Arnošt Hannoverský
Jiří Hannoverský
Bedřiška Hannoverská
Dynastie Oldenburkové
Otec Ondřej Řecký a Dánský
Matka Alice z Battenbergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofie Řecká a Dánská (řecky: Πριγκίπισσα Σοφία της Ελλάδας και Δανίας, 26. června 1914, Villa Mon Repos, Korfu, Řecko3. listopadu 2001, Mnichov, Německo) byla čtvrtým potomkem a nejmladší dcerou Ondřeje Řeckého a Dánského a jeho manželky Alice z Battenbergu. Rodem byla princezna řecká a dánská, díky prvnímu sňatku také princezna hesenská a po druhém sňatku získala i titul princezny hannoverské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Sofie Řecká a Dánská se narodila Ondřeji Řeckému a Dánskému a jeho manželce Alici. Prarodiči z otcovy strany jí byli Jiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany pak Ludvík z Battenbergu a Viktorie Hesensko-Darmstadtská. Jejím bratrem tedy je i princ Filip, manžel královny Alžběty II. Krom jediného bratra měla Sofie i tři sestry; nejstarší Markétu, Teodoru a Cecílii.

Roku 1913, rok před Sofiiným narozením, byl zavražděn Ondřejův otec Jiří I. Později ještě Alexandr I. sesadil nového krála Konstantina I. a to vedlo k tomu, že do roku 1917 odešla většina královské rodiny do exilu. Později se králové měnili ještě několikrát a po celou dobu žila rodina v poměrně špatných poměrech v exilu. Střídavě žili v hotelech nebo u příbuzných ve Francii, Anglii či Německu, krátkou dobu například žili u Marie Bonaparte. V pozdních 20. letech 20. století začala Sofiina matka Alice podléhat depresím. Nakonec jí byla v roce 1930 diagnostikována paranoidní schizofrenie a byla nucena odejít od rodiny do sanatoria ve Švýcarsku. Po propuštění žila inkognito a cestovala po celé Evropě, neúčastnila se dokonce svatby ani jediné z jejích dcer. Se svým manželem Ondřejem se setkala po šesti letech na pohřbu právě jedné z jejich dcer; Cecílie, jejího manžela a jejich dětí, kteří zemřeli při letecké havárii.

První manželství[editovat | editovat zdroj]

Přestože byla Sofie nejmladší ze všech dcer Ondřeje a Alice, vdávala se jako první. Dne 15. prosince 1930 se vdala za svého příbuzného Kryštofa Hesenského, syna Fridricha Karla Hesenského a jeho manželky Markéty Pruské. Filip byl tím pádem přes svoji matku pravnuk britské královny Viktorie. Kryštof a jeho bratr Filip prožívali dospívání těžce, především kvůli úmrtí jejich dvou starších bratrů a právě po této události se oba přiklonili k nacismu. Filip dokonce chodil na večeře pořádané samotným Hitlerem,[1] dokud se mu režim neznelíbil a jeho manželka Mafalda nezemřela v koncentračním táboře Buchenwald. Sofie měla s Kryštofem pět dětí, ale on v říjnu roku 1943 zemřel při leteckém neštěstí.

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

Sofie se po smrti prvního manžela znovu vdala a opět za svého příbuzného; Jiřího Viléma Hannoverského. Svatba proběhla 23. dubna 1946 v Salemu v Bádensku. Jiří Vilém byl mladší syn Arnošta Augusta III. Brunšvického, který o své tituly přišel roku 1918, a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské. Se sňatkem dokonce pomáhala i Sofiina bývalá tchyně Mafalda, která se chystala prodat své šperky, aby Sofii sňatek zaplatila, avšak zjistila, že jí byly cennosti ukradeny. K manželství původně vůbec nemělo být svoleno, avšak nakonec se tomu tak stalo a pár měl tři děti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophie of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

  1. KENNEDY, John; JAMES, John E. Almanach de Gotha: Annual Genealogical Reference. [s.l.]: Almanach de Gotha 1126 s. Dostupné online. (anglicky)