Marie Sofie Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Sofie Dánská
Marie Sofie Dánská
Marie Sofie Dánská
Narození 26. listopadu 1847
Kodaň
Úmrtí 13. října 1928 (ve věku 80 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3787754
Místo odpočinku Chrám svatých Petra a Pavla
Katedrála v Roskilde
Povolání malíř
Manžel/ka Alexandr III. Alexandrovič
Děti Mikuláš II. Alexandrovič, Alexandr Alexandrovič, Georgij Alexandrovič, Xenija Alexandrovna, Michail Alexandrovič a Olga Alexandrovna
Rodiče Kristián IX. a Luisa Hesensko-Kasselská
Příbuzní bratři Frederik VIII., Jiří I. Řecký a Valdemar Dánský
sestry Alexandra Dánská a Thyra Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sofie Dánská (dánsky Marie Sophie Frederikke Dagmar, někdy uváděná jako Dagmar Dánská / Dagmar von Dänemark) (26. listopadu 1847 v Kodani - 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Carevna Marie Fjodorovna
Marie Fjodorovna

Byla čtvrtým dítětem dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy královny Luisy Hesensko-Kasselské.

Marie Sofie byla vychována v luteránském náboženství. Od nejmladších let byla pokládána za mimořádnou krasavici. Původně byla zasnoubena s ruským carevičem Nikolajem, starším bratrem Alexandrovým, ten však zemřel na souchotiny. Po smrti Nikolajově (24. dubna 1865) přešla na pravoslaví a přijala ruské jméno Marie Fjodorovna. 24. října roku 1866 se pak provdala za bratra zemřelého cesareviče (carevič je titul syna cara, následníka trůnu), velkoknížete Alexandra Alexandroviče Romanova, následníka ruského trůnu, pozdějšího cara Alexandra III. Pár měl šest dětí.

Manželství Marie a Alexandra se ukázalo být velmi zdařilým. Carevna mírnila despotismus svého muže, kromě toho se však do politických záležitostí příliš nemíchala. Favorizovala své syny, Mikuláše a Michaila, s dcerami zacházela o něco hůře. Přinutila například dceru Olgu ke sňatku s oldenburským princem Petrem, který byl homosexuál.

Marie Fjodorovna nebyla v nejlepších vztazích se svou snachou Alexandrou Fjodorovnou. Mariin manžel zemřel v roce 1894 a třebaže poté Alexandra byla první dámou říše, Marie se nechtěla podřídit roli carevny-vdovy; ostatně samotní Rusové měli v oblibě více "starou carevnu" než "novou", "přivandrovalou Němku".

Po pádu carského režimu v roce 1917 se ukryla na Krymu, ovládaného bělogvardějci a poté emigrovala do Velké Británie. Při odjezdu prosila svou vnučku, princeznu Irinu Jusupovovou, aby jí co možná nejdéle u očí držela její lorňon - chtěla do poslední chvíle hledět na milované Rusko. Udělení azylu ve Velké Británii jí však vláda jejího synovce krále Jiřího V. odmítla. V roce 1918 se proto vrátila do Dánska, kde se usadila v zámečku Hvidøre Slot u Kodaně, který obývala společně se sestrou Alexandrou, ženou tehdy již mrtvého krále Eduarda VII. Hvidøre Slot bylo až do její smrti 13. října 1928 politickým centrem "bílé" ruské emigrace.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V září roku 2006 byla převezena rakev s jejími ostatky z katedrály v Roskilde (místo posledního odpočinku dánských králů) do Petrohradu a 26. září vystavena na obřadním katafalku, přesně 140 let od jejího příchodu do Ruska; poté byla 28. září uložena do carské hrobky v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla po boku svého manžela cara Alexandra III.

Pohřbu se účastnilo mnoho členů evropských panovnických dynastií, mimo jiné dánský korunní princ Frederik, bývalý řecký král Konstantin s manželkou, či Michael, vévoda z Kentu; stejně jako Marie Fjodorovna jsou všichni potomky "tchána Evropy", dánského krále Kristiána IX.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Fiodorowna (Dagmar Duńska) na polské Wikipedii. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Sofie Dánská ve Wikimedia Commons

Ruská carevna
Předchůdce:
Marie Alexandrovna
1881 - 1894
Marie Sofie Dánská
Nástupce:
Alexandra Fjodorovna