Luisa Šarlota Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota, landkraběnka hesensko-kasselská
Luisa Šarlota, landkraběnka hesensko-kasselská
Narození 30. října 1789
Christiansborg, Kodaň
Úmrtí 28. března 1864 (ve věku 74 let)
Christiansborg, Kodaň
Tituly a úřady
dánská a norská princezna,
hesensko-kassenská princezna-landkraběnka

Dynastie Oldenburkové
Manžel/ka Vilém Hesenský
Děti Karolina Frederika Marie
Marie Luisa Šarlota
Luisa
Fridrich Vilém
Augusta Žofie Frederika
Žofie Vilemína (*/† 1827)
Otec Frederik Dánský
Matka Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Příbuzní bratr: Kristián VIII.

Luisa Šarlota Dánská (30. října 178928. března 1864) byla dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v paláci Christiansborg v Kodani jako nejmladší dcera prince Frederika Dánského a jeho ženy Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské; jejím bratrem byl pozdější dánský král Kristián VIII. Jejími prarodiči z otcovy strany byli dánský král Frederik V. a jeho druhá žena Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, z matčiny pak kníže Ludvík Mecklenburg-Schwerin a Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. listopadu roku 1810 se v paláci Amalienborg provdala za landkraběte Viléma Hesenského, syna Fridricha Hesenského a Karolíny Nasavsko-Usingenské. Z manželství vzešlo šest potomků:

∞ 1. 1844 ruská velkokněžna Alexandra Nikolajevna (1825–1844), dcera ruského cara Mikuláše I.
∞ 2. 1853 princezna Maria Anna Frederika Pruská (1836–1918), vnučka pruského krále Fridricha Viléma III.

Luisa Šarlota je v linii po matce prababičkou ruského cara Mikuláše II., britského krále Jiřího V. či velkovévody lucemburského Viléma IV.

18. července roku 1851 se v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně vzdala všech svých nároků na dánský trůn ve prospěch své dcery Luisy, jež se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána, jenž pak po smrti dánského krále Frederika VII. 15. listopadu 1863 nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Luisa Šarlota byla popisována jako žena se zájmem o umění a poezii, avšak praktická a hospodárná osoba, jež pevně držela v rukou kontrolu nad hospodařením dvora.

Zemřela 28. března 1864 v Christiansborgu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]