Alexandra Řecká a Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandra Řecká a Dánská
královna Jugoslávie
Alexandra Řecká a Dánská se synem Alexandrem II. Jugoslávským
Alexandra Řecká a Dánská se synem Alexandrem II. Jugoslávským
Doba vlády 19441945
Manžel Petr II. Karađorđević
Narození 25. března 1921
Úmrtí 30. ledna 1993
Pochována Tatoi, Řecko
Potomci Alexandr
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Alexandr I. Řecký
Matka Aspasia Manos

Alexandra Řecká a Dánská (25. března 192130. ledna 1993) byla manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. a matka současného nástupce Alexandra, korunního prince Jugoslávie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále Alexandra I. Helénského, jeho morganatické manželce-vdově, Aspasii Manos. Jeho otec, král Konstantin I., byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z exilu do Řecka. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby regenta, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl anulován a pohrobek Alexandra se stala nelegitimní.

Na příkaz Alexandrovy matky, královny Žofie, byl v červenci 1922 vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů královské rodiny uzavřených bez královského souhlasu, i když se zpětnou platností, třebas nedynastických. Král Konstantin poté vydal dekret, zveřejněný 10. září 1922, jímž platnost Alexandrova sňatku s Aspasií uznal.

Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení Královská Výsost.[1] Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí dynastie v Dánsku. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král Jiří II., její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako Pavel I. Řecký.

Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové byla ovšem Alexandra jediným potomkem řecké královské rodiny, který měl své kořeny v řeckém národě a v samotném Řecku. Přes svou matku pocházela, mimo jiné, od Fanariotských Řeků z Konstantinopole. Tak jako většina evropských královských rodin, také glücksburská dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně německého původu, avšak v jeho linii bylo ve středověku i několik řeckých předků (srov. Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku).

Shodou okolností se Alexandra místo první vládnoucí řeckou královnou stala poslední královnou Jugoslávie[2][3]: roku 1944 se odstěhovala do Londýna, kde se provdala za Petra II. Jugoslávského a 17. července 1945 porodila syna, prince Alexandra. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.

Královna Alexandra zemřela na počátku roku 1993 ve Východním Sussexu v Anglii. Pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na Tatoi v Řecku.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Montgomery-Massingberd, Hugh. Burke's Guide to the Royal Family. London : Burke's Peerage. ISBN 0-220-66222-3.  
  2. Diesbach, Ghislain de. Secrets of the Gotha. translated from the French by Margaret Crosland. London : Chapman & Hall, 1967. S. 225.  
  3. VALYNSEELE, Joseph. Les Prétendants aux trônes d'Europe. Paris : [s.n.], 1967. S. 442. (French)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marlene Eilers König, Descendants of Queen Victoria

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Jugoslávská královna
Queen Alexandra of Yugoslavia - Royal Standard.png
Předchůdce:
Marie Rumunská
19441945
Alexandra Řecká a Dánská
Nástupce: