Juliana Žofie Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juliana Žofie Dánská
dánská princezna
Portrét
Narození18. února 1788
Kodaň, Dánsko-Norsko
Úmrtí9. května 1850 (62 let)
Kodaň, Dánsko
PohřbenaKatedrála v Roskilde
Sňatek22. srpna 1812
ManželéVilém Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský
RodOldenburkové
OtecFrederik Dánský
MatkaŽofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juliana Žofie Dánská (18. února 1788, Kodaň9. května 1850, Kodaň) byla dánskou princeznou, dcerou dědice dánského a norského trůnu Frederika Dánského, mladšího syna krále Frederika V. a jeho druhé manželky Juliany Marie Brunšvické.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Juliana Žofie se narodila jako nejstarší dcera a druhé dítě korunního prince Frederika a jeho manželky Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské, dcery vévody Ludvíka Meklenbursko-Zvěřínského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla několik sourozenců včetně budoucího krále Kristiána VIII. Její rodiče neměli v prvních deseti letech manželství žádné dítě, které by přežilo, nakonec však měli čtyři děti.

O skutečném otcovství princezny Juliany a jejích tří sourozenců se diskutovalo a obecně se věřilo, že otcem dětí Žofie Frederiky byl pobočník prince Frederika, Frederik von Blücher.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Když se Juliana narodila, byl dánským panovníkem její nevlastní strýc Kristián VII., ale ve skutečnosti vládl její nevlastní bratranec, korunní princ a budoucí král Frederik VI.

Několik let před Julianiným narozením byla vláda monarchie v rukou její babičky, královny vdovy Juliany Marie, po níž dostala princezna Juliana jméno, a jejího otce, převrat korunního prince však její rodinu zbavil moci. Napětí mezi dvěma větvemi královské rodiny kvůli převratu trvaly po celé Julianino dětství, nakonec se však prostřednictvím sňatků usmířily.

V prvních letech života žila Juliana se zbytkem královské rodiny v paláci Christiansborg, po ničivém požáru v roce 1794 se však princ Frederik s rodinou přestěhoval do velkého domu v Amalienborgu. Její matka Žofie Frederika zemřela toho roku krátce po přestěhování.

V roce 1808 měla Juliana Žofie společně s bratrem Kristiánem a sestrou Luisou Šarlotou v kapli paláce Frederiksberg, letním sídle královské rodiny, biřmování.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

22. srpna 1812 se v paláci Frederiksberg princezna Juliana Žofie provdala za lankraběte Viléma Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského (10. srpna 1786 – 30. listopadu 1834). Vilém byl synem Adolfa Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského a Luisy Sasko-Meiningenské.

Vilém žil od mládí v Dánsku, měl úspěšnou vojenskou kariéru a v dánském hlavním městě byl oblíbeným a respektovaným mužem.

Manželství založené na skutečných citech obou manželů bylo šťastné. Pár však neměl děti, zřejmě proto, že se Juliana bála, že zemře při porodu. Vilém měl milenku, s níž měl pět dcer. Pár měl panské sídlo v Kodani a jako letní residenci užíval zámek Fredensborg severně od hlavního města.

Dánský trůn a následnictví[editovat | editovat zdroj]

Král Frederik VI. neměl syny, a tak se dědicem dánského trůnu stal Julianin starší bratr Kristián. V roce 1821 byla se svou větví královské rodiny povýšena z Výsosti (běžný titul dětí mladších synů dánského krále) na královskou Výsost.

Když se v roce 1848 stal králem její bezdětný synovec Frederik VII., stala se Juliana druhou v pořadí následnictví dánského trůnu po svém bezdětném bratrovi Ferdinandovi, který byl kromě krále jediným mužským členem královské rodiny. Dánská monarchie se skládala z několika států s různými zákony, a v některých z nich nesměla dědit žena, bylo tak rozhodnuto o jiném dědici, což Juliana akceptovala.

Juliana Žofie zemřela 9. května 1850, krátce před rozhodnutím o dědici Kristiánovi, zeti její sestry.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht I. Brušvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegeská
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
Juliana Žofie Dánská
 
 
 
 
 
Fridrich Meklenbursko-Grabowský
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Marie Meklenburská
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Johana Waldecko-Wildungenská
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Fridrich I. Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Juliane Sophie of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]