Přeskočit na obsah

Thyra Dánská (1853–1933)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thyra Dánská
Titulární hannoverská královna
Vévodkyně z Cumberlandu
Portrét
Thyra Dánská
Úplné jménoThyra Amálie Karolína Šarlota Anna
Titulyprincezna dánská
Narození29. září 1853
Žlutý palác, Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí26. února 1933 (ve věku 79 let)
Gmunden, Rakouská republikaRakouská republika Rakouská republika
PohřbenaGmunden, Rakouská republikaRakouská republika Rakouská republika
7. března 1933
Sňatek22. prosince 1878
ManželErnest Augustus Hannoverský (sňatek 1878, smrt 1923)
PotomciMarie Luisa Hannoverská
Jiří Vilém Hannoverský
Alexandra Hannoverská
Olga Hannoverská
Kristián Hannoverský
Arnošt August Brunšvický
Marie Kateřina (nemanželské)
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecKristián IX.
MatkaLuisa Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévodkyně Thyra se svou rodinou (1887/1888)

Princezna Thyra Dánská plným jménem a tituly dánsky Prinsesse af Danmark, Kronprinsesse af Hannover, Hertuginde af Cumberland, (29. září 1853, Kodaň26. února 1933, Gmunden, Rakousko) byla rodem dánská princezna a sňatkem britská a hannoverská princezna, vévodkyně z Cumberlandu a brunšvicko-lüneburská vévodkyně.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Thyra se narodila jako třetí, nejmladší dcera ze šesti dětí dánského krále Kristiána IX. a jeho manželky Luisy Hesensko-Kasselské. Jejímu otci se přezdívalo tchán Evropy, neboť jeho děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny – jejími sourozenci byli:

Skandál na dánském dvoře

[editovat | editovat zdroj]

Královna Luisa předpokládala, že její nejmladší dcera uzavře stejně dobrý sňatek jako její starší sestry. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut.

Matčiny plány zhatila sama princezna. Sotva sedmnáctiletá princezna se zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872). Jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Aby skandál nevypukl naplno, nabídl jí její bratr, řecký král Jiří I., aby odcestovala slehnout k němu do Athén; dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou. Thyra nicméně porodila na zámku v německém Glücksburgu. Děvčátko, které se narodilo 8. listopadu roku 1871, adoptovali krátce po narození Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Po tomto pro všechny těžkém období poslali Thyru na cestu do Itálie, kde poznala hannoverského korunního prince Ernesta Augusta, vévodu z Cumberlandu (1845–1923), jediného syna slepého krále Jiřího V. Hannoverského (1819–1878) a jeho manželky Marie Sasko-Altenburské (1818–1907). Provdala se za něj 22. prosince roku 1878 v Kodani. Tímto sňatkem se Thyra stala vévodkyní z Cumberlandu a Teviotdale, vévodkyní von Brunswick-Lüneburg a členkou britské královské rodiny; byla titulární hannoverskou královnou, neboť ani její tchán (který zemřel šest měsíců před její svatbou), ani manžel se nikdy nezřekli hannoverského trůnu po anexi jejich monarchie Pruskem v roce 1866.

Z jejich šťastného manželství vzešlo šest potomků.

Poté, co se v Kodani vzali, odešli do exilu do Gmundenu v Horních Rakousích. Zde nechal Arnošt August vystavět reprezentativní zámek. Zemřel v roce 1923, v 78 letech.

Thyra oznámila 1. ledna roku 1933 svou cestu do Alexandrie s posledním ze svých nápadníků, hrabětem de Thera, její tělo však bylo nalezeno o měsíc později, v únoru, v Gmundenu.

Jméno Narození Smrt Poznámky
Princezna Marie Luisa Hannoverská 11. října 1879 31. ledna 1948 Provdána za prince Maxmiliána Bádenského (10. července 1867 – 6. listopadu 1929); měla potomky
Princ Jiří Vilém Hannoverský 28. října 1880 20. května 1912 Princ Jiří Vilém zemřel při automobilové nehodě, když řídil na pohřeb svého strýce, dánského krále Frederika VIII.
Princezna Alexandra Hannoverská 29. září 1882 30. srpna 1963 Provdána za Fridricha Františka IV., velkovévodu Meklenbursko-Zvěřínského (9. dubna 1882 – 17. listopadu 1945); měla potomky
Princezna Olga Hannoverská 11. července 1884 21. září 1958 Zemřela svobodná.
Princ Kristián Hannoverský 4 July 1885 3 September 1901 Zemřel mladý na nemoc.
Princ Arnošt August Hannoverský, brunšvický vévoda 17. listopadu 1887 30. ledna 1953 Oženil se s princeznou Viktorií Luisou Pruskou (13. září 1892 – 11. prosince 1980); měl potomky

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel Antonín Holštýnsko-Becký
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
 
 
 
 
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Karel Leopold Schliebenský
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Lehndorffská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Luisa Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
Thyra Dánská
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Titulární hannoverská královna
Předchůdce:
Marie Sasko-Altenburská
18781917
Thyra Dánská (1853–1933)
Nástupce:
Viktorie Luisa Pruská
Vévodkyně z Cumberlandu
Předchůdce:
Marie Sasko-Altenburská
18781917
Thyra Dánská (1853–1933)
Nástupce:
zabavení titulu na základě britského zákona z r. 1917