Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
| Anne | |
|---|---|
| Vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu | |
.jpg) Portrét od Thomase Gainsborougha | |
| Narození | 24. ledna 1743 Marylebone, Londýn |
| Úmrtí | 28. prosince 1808 (ve věku 65 let) Terst |
| Manželé | Christopher Horton (sňatek 1765; smrt 1768) Henry, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu (sňatek 1771; smrt 1790) |
| Otec | Simon Luttrell, 1. hrabě z Carhamptonu |
| Matka | Judith Maria Lawes |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu (rozená Anne Luttrell, později Horton; 24. ledna 1743, Marylebone – 28. prosince 1808, Terst) byla členkou britské královské rodiny, manželka prince Henryho, vévody z Cumberlandu a Strathearnu.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Anne se narodila v Marylebone v Londýně. Byla dcerou Simona Luttrella, později prvního hraběte z Carhamptonu, a jeho manželky Judith Marie Lawesové, dcery sira Nicholase Lawese.[1]
Její otec byl členem Dolní sněmovny, mezitím získal v Irsku v roce 1768 titul barona Irnhama, v roce 1781 vikomta Carhamptona a v roce 1785 hraběte z Carhamptonu.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Anne se poprvé provdala 4. srpna 1765 za prostého občana Christophera Hortona (někdy hláskovaného Houghton) z Catton Hall.[2]
Později si vzala prince Henryho, vévodu z Cumberlandu a Strathearnu, šesté dítě Frederika, prince z Walesu, a Augusty Sasko-Gothajská, a mladšího bratra Jiřího III. Jejich svatba se konala na Hertford Street v Mayfair v Londýně dne 2. října 1771.
Jiří III. manželství neschvaloval, protože Anne byla prostou občankou a dříve vdaná. Později v roce 1772 nechal schválit zákon o královských manželstvích, aby zabránil tomu, aby se jakýkoli potomek Jiřího II. oženil bez souhlasu panovníka. Tento zákon zůstal v platnosti až do schválení nástupnického zákona o koruně z roku 2013, který kromě několika dalších úprav, omezil požadavek na získání královského souhlasu pouze na prvních šest osob v řadě na trůn (původně požadavek platil na všechny potomky). Vzhledem k tomu, že ustanovení zákona nemohla být aplikována zpětně, byl sňatek Anny a vévody považován za platný.
Cumberlandovi se přestěhovali do York House, přejmenovaného na Cumberland House, na Pall Mall a žili tam až do vévodovy smrti v roce 1790. V roce 1800 jej ovdovělá vévodkyně odevzdala bankám, které na něj držely hypotéky.[3]
Charakter a vzhled[editovat | editovat zdroj]
Horace Walpole napsal, že „její koketérie byla tak činná, tak rozmanitá a přesto tak obvyklá, že bylo těžké ji nevidět a přitom tak těžké jí odolat.“[4] Obecně byla považována za velkou krásku, ačkoli Walpole ji považoval za pouze "hezkou", až na její zelené oči, o kterých připustil, že jsou okouzlující. To, že její oči byly pozoruhodně výrazné, potvrzuje několik portrétů Anny od Thomase Gainsborougha, z nichž jeden je ve sbírce Hugha Lanea.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne, Duchess of Cumberland and Strathearn na anglické Wikipedii.
- ↑ Person Page. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ The Gentleman's Magazine. [s.l.]: E. Cave 678 s. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pall Mall, South Side, Past Buildings: Nos 85-87 (consec.) Pall Mall, Cumberland House | British History Online. www.british-history.ac.uk [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ WALPOLE, Horace. Memoirs of the reign of King George the Third. [s.l.]: London : R. Bentley 490 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu na Wikimedia Commons
