Žofie Hedvika Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žofie Hedvika Dánská
Princezna dánská
Žofie Hedvika na portrétu malíře Benoîta Le Coffreho
Žofie Hedvika na portrétu malíře Benoîta Le Coffreho
Narození28. srpna 1677
Kodaň
Úmrtí13. srpna 1735
Kodaň
PohřbenaKatedrála v Roskilde
DynastieOldenburkové
OtecKristián V. Dánský
MatkaŠarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Hedvika Dánská (28. srpna 1677, Kodaň13. srpna 1735, tamtéž) byla princezna dánská, dcera Kristiána V., norského a dánského krále, a jeho manželky Šarloty Amálie Hesensko-Kasselské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Žofiin otec Kristián V.
Šarlota Amálie; matka Žofie Hedviky

Žofie Hedvika se narodila 28. srpna 1677 v Kodani, hlavním městě Dánska. Jejím otcem byl Kristián V. a matkou byla Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská. Žofiinými prarodiči z otcovy strany byli Frederik III. Dánský a jeho manželka Žofie Amálie. Z matčiny strany byli prarodiči Žofie Vilém VI. Hesensko-Kasselský a Hedvika Žofie Braniborská.

Žofie Hedvika Dánská na obraze Jacoba Coninga

Za svůj život byla Žofie Hedvika celkem třikrát zasnoubená, ke svatbě však nedošlo ani v jednom případě. Poprvé byla rodiči zasnoubena ještě jako dítě s bratrancem Janem Jiřím IV. Saským. Šlo o tradiční politické spojení, a jelikož Dánsko a Sasko byly přátelské státy, byl sňatek i vhodný pro utužení vztahů. Roku 1689 bylo rozhodnuto, že sňatek se bude konat za dva roky, tedy roku 1691. Když ale Jan Jiří nastoupil na místo svého otce a získal všechny tituly, zasnoubení zrušil. Již o rok později ale Žofiini rodiče navrhli sňatek s Josefem I. Habsburským. Mezi lety 1694 až 1697 byl tento sňatek předmětem mnoha jednání. Nicméně Žofie Hedvika byla luteránka a již téměř dospělá žena a rozhodla se, že ke katolicismu nepřestoupí; to ovšem byla podmínka rodičů ženicha. I přes naléhání Šarloty Amálie a především Kristiána se Žofie Hedvika rozhodla zůstat věrná své víře. Mezi lety 1697 až 1699 byl pak projednáván sňatek Žofie Hedviky a švédského krále Karla XII. I tento sňatek by byl velmi politicky výhodný, především pro Dánsko, ale o pět let mladšího Karla Žofie Hedvika příliš neokouzlila a on se nakonec neoženil vůbec.[1] Námluvy s Karlem byly oficiálně poslední. Žofie Hedvika se však pravděpodobně skutečně vdala, a to za dvořana Carla Adolfa von Plessena. Sňatek byl ale tajný, a proto o něm nejsou žádné záznamy, nemůžeme ani prokázat, že k němu skutečně došlo. Jisté ale je, že Žofie Hedvika vztah s Carlem Adolfem měla.

Roku 1699 zemřel Žofiin otec Kristián a následníkem se stal jeho syn a Žofiin bratr Frederik IV. Následně Žofie Hedvika žila v domě se svou matkou Šarlotou Amálií až do její smrti roku 1714. Poté se vrátila ke královskému dvoru. Žofiinou dvorní dámou byla v té době i Elisabeth Helene von Vieregg, která byla původně milenkou Žofiina bratra a později i jeho manželkou, čímž se ale Frederik dopustil bigamie. Nakonec ale zemřela při porodu jejich prvního dítěte.

Do roku 1721 měla Žofie Hedvika s bratrem dobrý vztah, avšak toho roku se společně s bratrem Karlem rozhodla protestovat proti sňatku Frederika s Annou Žofií Reventlow. I ta byla nejdříve jen Frederikovou milenkou, ale vztah byl velmi šťastný. Po rozepři s Frederikem dostala Žofie Hedvika panství Vemmetofte společně se 70 dvořany (včetně Carla Adolfa von Plessena) a odešla od královského dvora. V novém panství založila Žofie Hedvika i školu. Roku 1729 zemřel i Žofiin bratr Karel, po němž zdědila velké bohatství, mimo jiné i palác Charlottenborg v Kodani.

Žofie Hedvika byla nadána umělkyně se zájmem o hudbu i šperky a výšivky. Vlastnila i velkou sbírku žalmů. Za zámku Rosenborg je k vidění většina jejích děl i všech sbírek.

Žofie Hedvika Dánská zemřela 13. srpna 1735 ve věku sedmapadesáti let v paláci Charlottenborg, který zdědila. V její vůli byl i požadavek na založení protestantského kláštera pro svobodné šlechtičny, což se stalo; klášter byl založen ve Vemmetofte.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
Kristián V. Dánský
 
 
 
 
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Dánská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Braniborská
 
'Žofie Hedvika Dánská'
 
 
 
 
 
Mořic Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém V. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Solms-Laubachu
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu
 
 
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
 
 
 
 
 
 
Kateřina Belgica Nasavská
 
 
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
Anna Pruská
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophia Hedwig of Denmark na anglické Wikipedii.

  1. Kvinnor vid maktens sida , 1632-1772. [s.l.]: Nordic Academic Press 217 s. Dostupné online. ISBN 9789189116917. (švédsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]