Frederik VI.
| Frederik VI. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
 Frederik VI. v roce 1825 na obrazu CH.W. Eckersberga | |
| Doba vlády | 1808–1839, Dánsko 1808–1814, Norsko |
| Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský |
| Narození | 28. ledna 1768 Kodaň |
| Úmrtí | 3. prosince 1839 Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Kristián VII. |
| Nástupce | Kristián VIII., Dánsko Kristián Frederik, Norsko |
| Manželka | Marie Hesensko-Kasselská |
| Potomci | Karolina Vilemína Marie |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Kristián VII. |
| Matka | Karolina Matylda Hannoverská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň – 3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 1808 až 1814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.
Princ regent[editovat | editovat zdroj]
Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.
Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.
V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.
Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:
- Kristián (22. září 1791 – 23. září 1791)
- Marie Luisa (19. listopadu 1792 – 12. října 1793)
- Karolina (28. října 1793 – 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 – 29. června 1863)
- Luisa (21. srpna 1795 – 7. prosince 1795)
- Kristián (1. září 1797 – 5. září 1797)
- Juliana Luisa (12. února 1802 – 23. února 1802)
- Frederika Marie (3. června 1805 – 14. června 1805)
- Vilemína Marie (18. ledna 1808 – 30. května 1891),
- ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 – 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834
- ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 – 24. října 1878)
Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.
Nástupce na trůn[editovat | editovat zdroj]
Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik VI. na Wikimedia Commons - http://www.rosenborgslot.dk/ (dánsky nebo anglicky)
- http://runeberg.org/dbl/5/0311.html
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Dánský král 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Král Wendů a Gothů 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Kristián VII. |
.svg){kind=small}
|
Norský král 1808–1814 |
|
Nástupce: Kristián Frederik Dánský |
| Předchůdce: Kristián VII. |
|
Vévoda Šlesvicko-Holštýnský 1808–1839 |
|
Nástupce: Kristián VIII. |
| Předchůdce: Jiří III. |
|
Vévoda lauenburský Fridrich I. 1814–1839 |
|
Nástupce: Kristián I. |
- Oldenburkové
- Dánští regenti
- Dánští králové
- Norští králové
- Šlesvicko-holštýnští vévodové
- Sasko-lauenburští vévodové
- Protestantští panovníci
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Osobnosti napoleonských válek
- Narození v roce 1768
- Narození 28. ledna
- Narození v Kodani
- Úmrtí v Kodani
- Úmrtí v roce 1839
- Úmrtí 3. prosince
- Pohřbení v katedrále v Roskilde