Frederik VI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frederik VI. Dánský
král dánský a norský
Frederik VI. v roce 1825na obrazu CH.W. Eckersberga
Frederik VI. v roce 1825
na obrazu CH.W. Eckersberga
Doba vlády 18081839, Dánsko
18081814, Norsko
Tituly vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození 28. ledna 1768
Kodaň
Úmrtí 3. prosince 1839
Kodaň
Pochován Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kristián VII.
Nástupce Kristián VIII., Dánsko
Kristián Frederik, Norsko
Královna Marie Hesensko-Kasselská
Potomci Karolina
Vilemína Marie
Dynastie Oldenburkové
Otec Kristián VII.
Matka Karolina Matylda Hannoverská

Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 18081814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

Princ regent[editovat | editovat zdroj]

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo Dánsko na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

Frederik VI.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.

Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:

  • Kristián (* 22. září 1791; † 23. září 1791)
  • Marie Luisa (* 19. listopadu 1792; † 12. října 1793)
  • Karolina (* 28. října 1793; † 31. března 1881) ∞ Frederik Ferdinand Dánský (1792–1863) (bratranec jejího otce, syn prince Frederika Dánského). Manželství bylo bezdětné.
  • Luisa (* 21. srpna 1795; † 7. prosince 1795)
  • Kristián (* 1. září 1797; † 5. září 1797)
  • Juliana Luisa (* 12. února 1802; † 23. února 1802)
  • Frederika Marie (* 3. června 1805; † 14. června 1805)
  • Vilemína Marie (* 18. ledna 1808; † 30. května 1891) ∞ pozdější dánský král Frederik VII.; po rozvodu s ním ∞ vévoda Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Glücksburský. Obě její manželství byla bezdětná.

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

Nástupce na trůn[editovat | editovat zdroj]

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián VII.
Znak z doby nástupu Dánský král
18081839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristián VIII.
Předchůdce:
Kristián VII.
Znak z doby nástupu Král Wendů a Gothů
18081839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristián VIII.
Předchůdce:
Kristián VII.
Znak z doby nástupu Norský král
18081814
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristián Frederik Dánský
Předchůdce:
Kristián VII.
Znak z doby nástupu Vévoda Šlesvicko-Holštýnský
18081839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristián VIII.
Předchůdce:
Jiří III.
Znak z doby nástupu Vévoda lauenburský
Fridrich I.
18141839
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristián I.