Knut Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Knut Dánský
Princ Knut (1935)
Princ Knut (1935)
Narození 27. července 1900
Sorgenfri Palace
Úmrtí 14. června 1976 (ve věku 75 let)
Gentofte Hospital
Místo pohřbení Katedrála v Roskilde
Ocenění Řád slona (1912)
velkokříž Řádu islandského sokola
Manžel(ka) Karolina Matylda Dánská (od 1933)
Děti Alžběta Dánská
Ingolf Dánský
Kristián Dánský
Rodiče Kristián X. a Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Příbuzní Frederik IX. (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Knut Dánský (27. července 1900 Lyngby14. června 1976 Gentofte) byl dánský princ.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1912)

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na zámku Sorgenfri za panování svého pradědečka Kristiána IX. jako druhý ze dvou synů dánského prince Kristiána, pozdějšího dánského krále Kristiána X., a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho starší bratr Frederik se narodil jeden rok před Knutem. 29. ledna roku 1906, když princi bylo šest let, král Kristián IX. zemřel a na trůn nastoupil Knutův děd Frederik VIII. a jeho otec se stal korunním princem. V roce 1912 zemřel Frederik VIII. a králem se stal Knutův otec jako Kristián X.

Chlapec byl pokřtěn jako Knud Christian Frederik Michael; jméno Knud (Knut) před ním neslo šest dánských králů, z nichž nejznámější je Knut Veliký, poslední toho jména pak byl Knut VI., jenž zemřel v roce 1202.

Jak bylo u královských princů v té době obvyklé, dostalo se mu vojenské výchovy a vstoupil do Královské námořní akademie.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. září roku 1933 se na zámku Fredensborg oženil se svou sestřenicí (dcerou Knutova strýce Haralda, mladšího bratra Krisitána X.) Karolinou Matyldou. Z jejich manželství se narodily tři děti, nejstarší dcera a dva synové:

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1920)

V Dánsku platilo – podobně jako v jiných monarchiích – následnictví trůnu v mužské linii, tzv. salické právo. Vzhledem k tomu, že Knutův starší bratr Frederik IX., který nastoupil na dánský trůn v roce 1947 po smrti Kristiána X., měl tři dcery a žádného syna, stal se následníkem trůnu korunní princ Knut, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem; poté se následnicí trůnu stala Frederikova nejstarší (tehdy třináctiletá) dcera Markéta a princ Knut dostal titul dědičný princ; v pořadí následníků dánského trůnu stál až za dvěma mladšími dcerami Frederika IX. (nejmladší Anna Marie se však po sňatku s řeckým králem Konstantinem II. svých práv k dánskému trůnu vzdala). Po smrti Frederika IX. v roce 1972 nastoupila na dánský trůn jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Princ Knut zemřel 14. června roku 1976 a byl pohřben v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut nepatřil k populárním a oblíbeným členům královské rodiny (což nepochybně sehrálo svou roli při diskusi o nástupnictví v ženské linii v roce 1953). V Dánsku se používá rčení „En gang til for prins Knud“(„ještě jednou pro prince Knuta“) ve smyslu „opakuji ti to ještě jednou, když jsi to napoprvé nepochopil“; rčení má původ v historce o tom, jak princ Knut nařídil opakovat část jednoho baletního představení, protože měl špatný výhled.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Knuta Dánského.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
'Knut Dánský'
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandrina Pruská
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jindřich LXIII. Reuss z Kestřic
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode
 
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]