Cecilie Bádenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cecilie Bádenská
Великая княгиня Ольга Фёдоровна (Цецилия Баденская).jpg
Rodné jméno Cäcilie Auguste
Narození 20. září 1839
Německo Karlsruhe, Bádenské velkovévodství
Úmrtí 12. dubna 1891 (ve věku 51 let) nebo 13. dubna 1891 (ve věku 51 let)
Charkov Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Místo pohřbení Chrám svatých Petra a Pavla
Nábož. vyznání pravoslaví
Manžel(ka) Michail Nikolajevič Ruský
Děti Nikolaj Michajlovič
Anastázie Michajlovna
Michail Michajlovič
Georgij Michajlovič
Alexandr Michajlovič
Sergej Michajlovič
Alexej Michajlovič
Rodiče Leopold I. Bádenský
Žofie Vilemína Švédská
Příbuzní Alexandrina Bádenská, Marie Bádenská, Wilhelm Bádenský, Fridrich I. Bádenský, Ludvík II. Bádenský a Karl von Baden (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).

Manželství, rodina[editovat | editovat zdroj]

Ve svých sedmnácti letech, 16.jul./ 28. srpna 1857greg., byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I., velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.

Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:

Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.

Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel Vilém Bádensko-Durlašský
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Vilemína Württemberská
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Geyer z Geyersbergu
 
 
Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu
 
 
 
 
 
 
Christianne Philippa von Thümel
 
 
Luisa Karolína z Hochbergu
 
 
 
 
 
 
Johann Rudolph von Hedwiger
 
 
Maxmiliána Kristiána ze Sponecku
 
 
 
 
 
 
Wilhelmine Louise von Hoff
 
'Cecilie Bádenská'
 
 
 
 
 
Adolf I. Fridrich
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
 
 
 
 
Luisa Ulrika Pruská
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Zweibrückenská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Feodorovna of Baden na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]