Xenie Alexandrovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Xenie Alexandrovna
Kněžna ruská
Grand Duchess Xenia Alexandrovna..jpg
Sňatek 6. srpna 1894
Manžel Alexandr Michajlovič Romanov
Narození 6. dubna 1875
Sankt Petěrburg Ruské impérium Rusko
Úmrtí 20. dubna 1960 (ve věku 85 let)
Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Pohřbena Roquebrune-Cap-Martin, Francie
Potomci Irina
Andrej
Fjodor
Nikita
Dmitrij
Rostislav
Vasilij
Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp
Otec Alexandr III. Alexandrovič
Matka Marie Fjodorovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xenie Alexandrovna Romanovová (Ксения Александровна Романова; 6. dubna 1875, Sankt Petěrburg, Rusko20. dubna 1960, Londýn, Spojené království) byla ruská velkokněžna a nejstarší dcera ruského cara Alexandra III. a sestra posledního ruského cara Mikuláše II. Jejím manželem byl její bratranec z druhého kolena, ruský velkokníže Alexandr Michajlovič (vnuk cara Mikuláše I.)

Po pádu ruské monarchie v únoru 1917 s rodinou opustila Rusko a usadila se ve Spojeném království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila jako čtvrté dítě a starší ze dvou dcer ruského cara Alexandra III. a jeho manželky, carevny Marie Fjodorovny z oldenbursko-glücksburské dynastie. Přes svého děda z matčiny strany Kristiána IX. (přezdíván Tchán Evropy) byla příbuzná téměř se všemi evropskými královskými rody.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Xenie a její pozdější manžel velkokníže Alexandr Michajlovič (v rodině známý jako Sandro) se znali již jako děti, což bylo u příslušníků carské dynastie běžné. Když bylo Xenii patnáct let, chtěli se se Sandrem vzít, ale její rodiče car s carevnou byli proti, jelikož si mysleli že je Xenie mladá a neznali Sandrův charakter. Carský pár ke sňatku svolil až v lednu roku 1894, poté co Sandrův otec, velkokníže Michail Nikolajevič (carův nejmladší bratranec) intervenoval v jejich prospěch.

Svatba se konala 6. srpna 1894 v paláci Peterhof. Krátce po svatbě zemřel otec Xenie car Alexandr III. a novým carem se stal její bratr Mikuláš, se kterým si oba mladí manželé byli blízcí. Pár měl sedm dětí, jedinou dceru a šest synů:

Děti Xenie a Sandra byla vnoučata cara (Alexandra III.) v ženské linii, ale zároveň (a pouze) pravnoučata cara (Mikuláše I.) v mužské linii. Díky tomu nenesli stejný titul jako jejich rodiče (velkokníže/velkokněžna), ale pouze titul kníže/kněžna s oslovením Výsost.

Potomci Xenie jsou nejbližší přeživší potomci posledního cara Mikuláše II. a také předposledního cara Alexandra III. Zároveň jsou příslušníky stejné dynastie jako poslední carové. Pokud by došlo k aplikaci pravidla primogenitury na potomky cara Mikuláše I. byli by to právě potomci velkokněžny Xenie, kdo by byli nejbližší dědicové carského trůnu.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Alexandra Fjodorovna (Šarlota Pruská)
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandr III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Xenie Alexandrovna
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská
 
 
Marie Sofie Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]