Xenie Alexandrovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Xenie Alexandrovna
Kněžna ruská
Portrét
Narození6. dubna 1875
Sankt Petěrburg Ruské impérium Rusko
Úmrtí20. dubna 1960 (ve věku 85 let)
Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království
PohřbenaRoquebrune-Cap-Martin, Francie
Sňatek6. srpna 1894
ManželAlexandr Michajlovič Romanov
PotomciIrina
Andrej
Fjodor
Nikita
Dmitrij
Rostislav
Vasilij
DynastieRomanov-Holstein-Gottorp
OtecAlexandr III. Alexandrovič
MatkaMarie Fjodorovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xenie Alexandrovna Romanovová (Ксения Александровна Романова; 6. dubna 1875, Sankt Petěrburg, Rusko20. dubna 1960, Londýn, Spojené království) byla ruská velkokněžna a nejstarší dcera ruského cara Alexandra III. a sestra posledního ruského cara Mikuláše II. Jejím manželem byl její bratranec z druhého kolena, ruský velkokníže Alexandr Michajlovič (vnuk cara Mikuláše I.).

Po pádu ruské monarchie v únoru 1917 s rodinou opustila Rusko a usadila se ve Spojeném království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Xenie se narodila jako čtvrté dítě a starší ze dvou dcer ruského cara Alexandra III. a jeho manželky, carevny Marie Fjodorovny z oldenbursko-glücksburské dynastie. Přes svého děda z matčiny strany Kristiána IX. (přezdíván Tchán Evropy) byla příbuzná téměř se všemi evropskými královskými rody.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Xenie a její pozdější manžel velkokníže Alexandr Michajlovič (v rodině známý jako Sandro) se znali již jako děti, což bylo u příslušníků carské dynastie běžné. Když bylo Xenii patnáct let, chtěli se se Sandrem vzít, ale její rodiče car s carevnou byli proti, jelikož si mysleli, že je Xenie příliš mladá a neznali Sandrův charakter. Carský pár ke sňatku svolil až v lednu roku 1894, poté co Sandrův otec, velkokníže Michail Nikolajevič (carův nejmladší bratranec) intervenoval v jejich prospěch.

Svatba se konala 6. srpna 1894 v paláci Peterhof. Krátce po svatbě zemřel otec Xenie car Alexandr III. a novým carem se stal její bratr Mikuláš, se kterým si oba mladí manželé byli blízcí. Pár měl sedm dětí, jedinou dceru a šest synů:

Děti Xenie a Sandra byla vnoučata cara (Alexandra III.) v ženské linii, ale zároveň (a pouze) pravnoučata cara (Mikuláše I.) v mužské linii. Díky tomu nenesli stejný titul jako jejich rodiče (velkokníže/velkokněžna), ale pouze titul kníže/kněžna s oslovením Výsost.

Potomci Xenie jsou nejbližší přeživší potomci posledního cara Mikuláše II. a také předposledního cara Alexandra III. Zároveň jsou příslušníky stejné dynastie jako poslední carové. Pokud by došlo k aplikaci pravidla primogenitury na potomky cara Mikuláše I. byli by to právě potomci velkokněžny Xenie, kdo by byli nejbližší dědicové carského trůnu.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Alexandra Fjodorovna (Šarlota Pruská)
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandr III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Xenie Alexandrovna
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská
 
 
Marie Sofie Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]