Augusta Reuss Köstritz
| Augusta Reuss Köstritz | |
|---|---|
| meklenbursko-zvěřinská velkovévodkyně | |
 Augusta Reuss Köstritz (1856) | |
| Doba vlády | 3. listopadu 1849 – 3. března 1862 |
| Narození | 26. května 1822 Klipphausen, Saské království |
| Úmrtí | 3. března 1862 (ve věku 39 let) Zvěřín |
| Manžel | Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský |
| Potomci | Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský Pavel Fridrich Meklenburský Marie Meklenbursko-Zvěřínská Mikuláš Meklenbursko-Zvěřinský Jan Albrecht Meklenburský Alexandr Meklenbursko-Zvěřinský |
| Dynastie | Reussové |
| Otec | Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz |
| Matka | Eleonora ze Stolberg-Wernigerode |
| Příbuzní | Jindřich VII. Reuss z Köstritz, Jindřich IV. Reuss z Köstritz, Jindřich VI. Reuss z Köstritz, Jindřich X. Reuss z Köstritz, Jindřich XII. Reuss z Köstritz, Jindřich XIII. Reuss z Köstritz, Jindřich XV. Reuss z Köstritz, Jindřich XVII. Reuss z Köstritz, Anna Reussová z Köstritz, Johana Reussová z Köstritz a Luisa Reussová z Köstritz (sourozenci) Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská, Fridrich František IV. Meklenburský a Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Augusta Reuss-Köstritz (německy Auguste Reuß zu Köstritz, 26. května 1822 Klipphausen – 3. března 1862 Zvěřín) byla jako první manželka Fridricha Františka II. meklenbursko-zvěřínskou velkovévodkyní.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Augusta se narodila jako třetí dítě, druhá dcera Jindřicha LXIII Reuss Köstritz a jeho první manželky Eleonory ze Stolberg-Wernigerode. Její rodina náležela k mladší linii rodu Reuss.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]3. listopadu 1849 se v Ludwigslustu provdala za Fridricha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského, syna velkovévody Pavla Fridricha Meklenbursko-Zvěřínského. Augusta měla s Fridrichem Františkem šest dětí:
- Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. března 1851 – 10. dubna 1897), velkovévoda meklenbursko-zvěřínský, ⚭ 1879 Anastázie Michajlovna Ruská (28. července 1860 – 11. března 1922), ruská velkokněžna
- Pavel Fridrich Meklenburský (19. září 1852 – 17. května 1923), ⚭ 1881 Marie Gabriela z Windisch-Grätze (11. prosince 1856 – 9. července 1929)
- Marie Meklenbursko-Zvěřínská (14. května 1854 – 6. září 1920), ⚭ 1874 Vladimír Alexandrovič Romanov (22. dubna 1847 – 17. února 1909), ruský velkokníže
- Mikuláš Meklenbursko-Zvěřínský (18. srpna 1855 – 23. ledna 1856)
- Jan Albrecht Meklenburský (8. prosince 1857 – 16. února 1920), v letech 1897 až 1901 působil jako regent v Meklenbursko-zvěřínském velkovévodství a v letech 1907 až 1913 v Brunšvickém vévodství
- ⚭ 1886 Alžběta Sibyla Sasko-Výmarsko-Eisenašská (28. února 1854 – 10. července 1908)
- ⚭ 1909 Alžběta ze Stolberg-Rossla (23. července 1885 – 16. října 1969)
- Alexandr Meklenbursko-Zvěřínský (*/† 13. srpna 1859)
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Augustina předčasná smrt vyvolala u dvora otázky. Říkalo se, že Augusta zemřela na "bronchiální potíže spojené s onemocněním srdce". Byla pohřbena v zahradách Zvěřínského zámku.
Tituly a oslovení
[editovat | editovat zdroj]- 26. května 1822 – 3. listopadu 1849: Její Jasnost princezna Augusta Reuss Köstritz
- 3. listopadu 1849 – 3. března 1862: Její Královská Výsost meklenbursko-zvěřínská velkovévodkyně
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Augusta Reuss of Köstritz na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Vilemína z Reuss-Köstritz na Wikimedia Commons
| Meklenbursko-zvěřinská velkovévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alexandra Pruská |
1849–1862 Augusta Reuss Köstritz |
Nástupce: Anna Hesensko-Darmstadtská |
