Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
královna dánská a islandská
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Královna Luisa na portrétu Amalie Lindegrenové
Doba vlády 14. května 191220. dubna 1947
Úplné jméno Alexandrina Augusta vévodkyně meklenburská
Tituly JV královna dánská
JKV korunní princezna dánská
JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská
Narození 24. prosince 1879
Zvěřín
Úmrtí 28. prosince 1952
Hellerup u Kodaně
Pochována Katedrála v Roskilde
Předchůdce Luisa Švédská
Následník Ingrid Švédská
Panovník Kristián X.
Potomci Frederik
Knut Kristián
Dynastie Meklenburští
Otec Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
Matka Anastázie Michailovna Ruská

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky: Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy: Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg; 24. prosince 1879, Schwerin28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská vévodkyně a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 19121947 dánská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michailovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:

  • Frederik (1899–1972), pozdější dánský král Frederik IX.
  • Knut (1900–1976)

Královna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.

Královský monogram královny Alexandriny

Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.

Královský pár získal velkou popularitu za 2 světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"

Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Arms of Denmark.svg
Předchůdce:
Luisa Švédská
19121947
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Nástupce:
Ingrid Švédská
Islandská královna
Iceland falcon-light.jpg
Předchůdce:
19181944
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Nástupce:
republika
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
DEU Schleswig-Holstein COA.svg
Předchůdce:
Luisa Švédská
(Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská)
19121947
Dorotea Gothajská, (1912–1921)
Karolína Augustenburská, (1931–1932)
Marie Melita z Hohenlohe, od r. 1934
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Nástupce:
(Marie Melita z Hohenlohe-Langenburgu)
Ingrid Švédská