Kristián X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián X. Dánský
král dánský a islandský
Kristián X. Dánský
Kristián X. Dánský
Doba vlády 19121947
Úplné jméno Kristián Karel Frederik Albert Alexandr Vilém
Narození 26. září 1870
zámek Charlottenlund
Úmrtí 20. dubna 1947
Kodaň
Pochován Katedrála v Roskilde
Předchůdce Frederik VIII.
Nástupce Frederik IX.
Královna Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Potomci Frederik
Knut Kristián
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Frederik VIII.
Matka Luisa Švédská

Kristián X. (26. září 1870, zámek Charlottenlund u Kodaně20. dubna 1947) byl v letech 19121947 dánský a mezi lety 19181944 islandský král.

Narodil se jako Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm 26. září 1870 na zámku Charlottenlund blízko Kodaně jako nejstarší syn krále Frederika VIII. a Luisy Švédské (jeho mladším bratrem byl pozdější norský král Haakon VII.). Na trůn nastoupil v roce 1912 po smrti svého otce.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Dva roky po jeho nástupu na trůn začala první světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně, neboť Německo uložilo Dánsku, aby zaminovalo úžiny a zabránilo tak jakémukoli anglickému zásahu v Baltském moři. Při té příležitosti se ostatně potopilo přes tři sta plavidel dánského obchodního loďstva.

Během války 5. června 1915 byla přijata nová ústava, jež zavedla proporční zastoupení a rozšířila volební právo na ženy.

Po německé porážce se konal plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka hlasovali 75% hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80% obyvatel jižního Šlesvicka hlasovalo pro připojení k nové Německé republice. 10. července 1920 pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročil hranici a vjel na znovunabyté území. Tento obraz zůstal nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostali socialisté, ihned zrušili první bod svého programu, jímž bylo zrušení monarchie.

Za německé okupace[editovat | editovat zdroj]

Kristián X. se za německé okupace každé ráno projíždí na koni ulicemi Kodaně. Při jeho sedmdesátých narozeninách 26. září 1940 se konaly vlastenecké manifestace, při nichž mu obyvatelstvo vyjadřuje oddanost a podporu.

Roku 1939 souhlasilo Dánsko bez váhání s podepsáním paktu o neútočení s Říší, což však Hitlerovi nezabránilo připravovat operaci Weserübung s cílem zmocnit se dánských a norských mořských základen. 9. dubna 1940 v 5 hodin ráno operace začala a za svítání byl král zpraven o ultimatu, jež jeho vláda dostala: okamžitě přijmout říšskou ochranu nebo čelit útoku německých vojsk. Král u vědomí nerovnosti sil odmítl přikázat mobilizaci. Královská garda vystřelila pár výstřelů z pušky, avšak když německé bombardéry začaly přelétat nad Kodaní, rozhodl se král se svými ministry přijmout okupaci „s výhradami“ za podmínky, že dánské záležitosti zůstanou v rukou Dánů. Když dánská armáda kapitulovala, bylo napočítáno 13 zabitých - proti 20 mrtvým Němcům.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Kristián IX., princ Kristián X., korunní princ Frederik (VIII.), malý princ Frederik (IX.) na fotografii z roku 1903

Dne 26. dubna roku 1898 se princ Kristián oženil s princeznou Alexandrinou von Mecklenburg-Schwerin, dcerou velkovévody Fridricha Františka von Mecklenburg-Schwerin. Z manželství vzešli dva synové:

Kristiánův oficiální titul byl:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

V roce 1918 po vyhlášení nezávislosti Islandu se titul změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Islandu, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Po rozpuštění Dánsko-Islandské personální unie v roce 1944 se titul opět změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Kristián X. zemřel v Kodani 20. dubna 1947 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Frederik VIII.
Znak z doby nástupu Dánský král
19121947
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IX.
Předchůdce:
Frederik VIII.
Znak z doby nástupu Král Wendů a Gothů
19121947
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IX.
Předchůdce:
nový titul
Znak z doby nástupu Islandský král
19181944
Znak z doby konce vlády Nástupce:
republika
Předchůdce:
Frederik VIII.
Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský
Znak z doby nástupu Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
19121947
Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský, do r. 1921
Albert Augustenburský (1921–1931)
Fridrich Ferdinand Glücksburský (1931–1934)
Vilém Fridrich Glücksburský, od r. 1934
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IX.
Vilém Fridrich Glücksburský