Olaf V.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olaf V.
král norský
Olaf V. Norský
Olaf V. Norský
Doba vlády 21. září 195717. leden 1991
Úplné jméno Olaf - Alexander Edward Christian Frederik
Narození 2. července 1903
Appleton House, Velká Británie
Úmrtí 17. ledna 1991
Oslo, Norsko
Pochován Akershus, Norsko
Předchůdce Haakon VII.
Nástupce Harald V.
Manželky Martha Švédská
Potomci Ragnhild
Astrid
Harald
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Haakon VII.
Matka Maud z Walesu

Olaf V. (Alexander Edward Christian Frederik; 2. července 190317. ledna 1991) byl norským králem v letech 19571991. Po nástupu jeho otce na norský trůn byl přejmenován z Alexandra na Olafa. Byl teprve druhým norským králem od osamostatnění Norska v roce 1905.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Olaf se svým otcem Haakonem VII.

Olaf se narodil 2. července 1903 jako Alexander Edward Christian Frederik v Appleton House v Sandringhamu, UK. Jeho matka byla britská princezna Maud z Walesu, dcera britského korunního prince Alberta Eduarda, který nastoupil na britský trůn po smrti své matky královny Viktorie v roce 1910 jako Eduard VII. Olafův otec byl původně dánský princ Carl. V roce 1905 se princ Carl stal norským králem, změnil si jméno na Haakon VII. a z prince Alexandra se stal norský korunní princ Olaf.

Olaf studoval na norské Vojenské akademii a poté na Balliol College v Oxfordu; po jejím skončení se stal důstojníkem norského námořnictva a pomáhal otci ve vládních záležitostech. Ve třiadvaceti letech poprvé zastupoval otce, když král vycestoval do zahraničí.

Princ se zajímal se o umění, kulturu a literaturu, byl však i velmi sportovně nadaný, věnoval se plachtění, skokům i běhu na lyžích; největšího úspěchu dosáhl, když s plachetnicí Norna získal zlatou medaili v kategorii šestimetrových plachetnic na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Olaf a Martha v roce 1950

21. března 1929 se Olaf v Oslu oženil se svou sestřenicí, princeznou Marthou Švédskou. Martha se narodila 29. března 1901 jako dcera švédského prince Karla Švédského, vévody z Västergötlandu (18611951), a jeho manželky, dánské princezny Ingeborg (18781958). Korunní princezna Martha zemřela na rakovinu 5. dubna 1954, tři roky před nastoupením svého manžela na norský trůn.

Z manželství vzešli tři potomci: dvě dcery – Ragnhild (9. června 193016. září 2012) a Astrid (nar. 12. února 1932) a jeden syn, následník trůnu princ Harald (nar. 21. února 1937). Starší dcera Ragnhild se provdala za průmyslníka Erlinga Lorentzena, s nímž měla tři děti; rodina žila v brazilském Rio de Janeiro. Mladší dcera Astrid si vzala rozvedeného námořníka a olympionika Johana Martina Fernera, s nímž žije v Oslo a mají pět dětí.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války bylo Norsko napadeno Německem a Olaf společně se svým otcem odplul v červnu 1940 na palubě těžkého křižníku HMS Devonshire z Tromsø do londýnského exilu,[1] kde organizoval „svobodné“ jednotky. Jeho manželka a děti zatím byly ve Švédsku a poté v USA. Celá rodina se vrátila zpět do Norska po skončení války v roce 1945. Olaf připlul do Osla v rámci operace Kingdom 13. května 1945 na palubě rychlé minonosky HMS Apollo.[2]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Olaf nastoupil na trůn 21. září 1957 po smrti svého otce Haakona VII. pod jménem Olaf V., ale na rozdíl od svého otce nebyl korunován, pouze požehnán v katedrále v Trondheimu. Nový král byl vdovcem a během prvních let jeho vlády ho při oficiálních příležitostech doprovázela jeho mladší dcera, princezna Astrid.

Král, velmi populární už od svého příjezdu do Norska, byl nazýván králem lidu (Folkekongen); choval se prostě a spíše jako měšťan než jako monarcha, řídil sám své auto, často se procházel po Oslu bez doprovodu ochránců.

V roce 1985 založil Norský řád za zásluhy.

V červenci 1990 byl stižen mozkovou mrtvicí a princ Harald převzal vládu jako regent. Třebaže jeho rekonvalescence zdárně pokračovala, zemřel půl roku nato 17. ledna 1991; příčinou smrti byl srdeční infarkt (podle některých pramenů ji měly uspíšit neblahé zprávy o událostech v Perském zálivu). Byl posledním žijícím vnukem anglického krále Eduarda VII. a královny Alexandry.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • Na jeho počest nazval norský polárník Roald Amundsen při své úspěšné výpravě k jižnímu pólu v roce 1911 pobřeží a hory v Antarktidě - Pobřeží prince Olafa a Hory prince Olafa
  • v roce 1961 získal cenu Fridtjofa Nansena za činnost ve prospěch uprchlíků; v roce 1973 byl u příležitosti svých 70. narozenin oceněn nejvyšším státním norským vyznamenáním, Medailí za velké občanské zásluhy
  • jeho vášeň a přínos pro lyžování byla v roce 1968 oceněna Medailí Holmenkollen
  • 17. prosince 2005 byl v anketě norské televize NRK vyhlášen Norem 20. století

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Olafa V. ve třech generacích
Olaf V. Otec:
Haakon VII.
Děd:
Frederik VIII.
Praděd:
Kristián IX.
Prababička:
Luisa Hesensko-Kasselská
Babička:
Luisa Švédská
Praděd:
Karel XV.
Prababička:
Luisa Oranžsko-Nasavská
Matka:
Maud z Walesu
Děd:
Eduard VII.
Praděd:
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Prababička:
Viktorie
Babička:
Alexandra Dánská
Praděd:
Kristián IX.
Prababička:
Luisa Hesensko-Kasselská

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olav V of Norway na anglické Wikipedii.

  1. MASON, Geoffrey B.. SERVICE HISTORIES of ROYAL NAVY WARSHIPS in WORLD WAR 2: HMS DEVONSHIRE - County-type Heavy Cruiser [online]. naval-history.net, rev. 2010-10-08, [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NICHOLSON, Arthur. Very Special Ships: Abdiel Class Fast Minelayers of World War Two. Barnsley : Seaforth Publishing, 2015. ISBN 978-1-84832-235-6. S. 176 a 177. (anglicky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Isabelle Bricardová - Monarchie moderní Evropy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Haakon VII.
Znak z doby nástupu Norský král
19571991
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Harald V.