Astrid Norská
| Astrid Norská | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 12. února 1932 (93 let) vila Solbakken, Oslo,  Norsko |
| Manžel | Johan Ferner |
| Potomci | Kateřina Benedikta Alexandr Alžběta Karel Kristián |
| Rod | Glücksburkové |
| Otec | Olaf V. |
| Matka | Marta Švédská |
| Příbuzní | Ragnhild Norská a Harald V. Norský (sourozenci) Sebastian Ferner Johansen[1] a Madeleine Ferner Johansen[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Astrid Norská (Astrid Maud Ingeborg; * 12. února 1932 Oslo, Norsko) je druhou dcerou norského krále Olafa V. a jeho manželky, princezny Marty Švédské.
Život
[editovat | editovat zdroj]Princezna Astrid byla pokřtěna v palácové kapli 31. března 1932 a jejími kmotry byli: prarodiče z otcovy strany, král Haakon VII. a královna Maud; prarodiče z matčiny strany, princ Karel a princezna Ingeborg ze Švédska; teta Astrid, vévodkyně brabantská; Alžběta, vévodkyně z Yorku; princezna Thyra Dánská; princ Evžen Švédský; a Jiří, vévoda z Kentu. Jména dostala po tetě Astrid a babičkách Maud a Ingeborg.
Princezna Astrid vyrůstala na královském statku Skaugum v Askeru a byla soukromě vzdělávána. Druhou světovou válku strávila s matkou a sourozenci v exilu ve Washingtonu, DC.
Po válce studovala ekonomii a politické dějiny na Oxfordu.
Od matčiny smrti v dubnu 1954 do bratrovy svatby v srpnu 1968 byla princezna Astrid první dámou Norska, plnila s otcem všechny reprezentativní povinnosti, včetně státních návštěv.
Mezi její koníčky patří pletení, vyšívání, čtení a malování porcelánu.
V roce 2005 se zúčastnila ceremonií k 60. výročí ukončení druhé světové války, včetně odhalení plakátu, který označoval vyhnanství norského monarchy v Londýně.
V únoru 2012 princezna Astrid oslavila 80. narozeniny soukromou večeří v královském paláci v Oslu.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Princezna Astrid se 12. ledna 1961 provdala za rozvedeného Johana Martina Fernera (22. 7. 1927 – 24. 1. 2015), námořníka nešlechtického původu, olympijského medailistu a obchodníka v Askeru. Svatbu řídil biskup Arne Fjellbu. Pár mě pět dětí:
- 1. Kateřina (* 22. 7. 1962 Oslo)
- ⚭ 1989 Arild Johansen (* 18. 6. 1961 Oslo)
- 2. Benedikta (* 27. 9. 1963 Oslo)
- I. ⚭ 1994 Rolf Woods (* 17. 6. 1963 Oslo), rozvod 1998
- II. ⚭ 2000 Mons Einar Stange (* 26. 5. 1962 Oslo), rozvod 2003
- 3. Alexandr (* 15. 3. 1965 Oslo)
- ⚭ 1996 Margrét Gudmundsdóttir (* 27. 3. 1966 Reykjavík)
- 4. Alžběta (* 30. 3. 1969 Oslo)
- ⚭ 1992 Tom Folke Beckmann (* 14. 1. 1963 Oslo)
- 5. Karel Kristián (* 22. 10. 1972 Oslo)
- ⚭ 2014 Anna-Stina Slattum Karlsen (* 23. 2. 1984 Bærum)
Tituly a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 12. února 1932 – 12. ledna 1961: Její Královská Výsost princezna Astrid Norská
- od 12. ledna 1961: Její Výsost princezna Astrid Fernerová
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Astrid, Mrs. Ferner na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrid Norská na Wikimedia Commons
| Linie následnictví britského trůnu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Elizebeth Longová |
vnučka norské královny Maud, dcery britského krále Eduarda VII. Astrid Norská |
Nástupce: Alexandr Ferner |
| Předsedkyně Organizačního výboru pro olympijské hry | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alfred a Heinrich Schläppi |
1952 Astrid Norská |
Nástupce: Enrico Colli |
