Astrid Norská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Astrid Norská
Prinsesse Astrid - no-nb digifoto 20160111 00009 bldsa pk kgl0077 (cropped).jpg
Manžel Johan Ferner
Narození 12. února 1932 (88 let)
vila Solbakken, Oslo, NorskoNorsko Norsko
Potomci Kateřina
Benedikt
Alexandr
Alžběta
Karel Kristián
Rod Glücksburkové
Otec Olaf V.
Matka Marta Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrid Norská (Astrid Maud Ingeborg; * 12. února 1932 Oslo, Norsko) je druhou dcerou norského krále Olafa V. a jeho manželky, princezny Marty Švédské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Princezna Astrid byla pokřtěna v palácové kapli 31. března 1932 a jejími kmotry byliː prarodiče z otcovy strany, král Haakon VII. a královna Maud; prarodiče z matčiny strany, princ Karel a princezna Ingeborg ze Švédska; teta Astrid, vévodkyně brabantská; Alžběta, vévodkyně z Yorku; princezna Thyra Dánská; princ Evžen Švédský; a Jiří, vévoda z Kentu. Jména dostala po tetě Astrid a babičkách Maud a Ingeborg.

Princezna Astrid, 1950

Princezna Astrid vyrůstala na královském statku Skaugum v Askeru a byla soukromě vzdělávána. Druhou světovou válku strávila s matkou a sourozenci v exilu ve Washingtonu, DC.

Po válce studovala ekonomii a politické dějiny na Oxfordu.

Od matčiny smrti v dubnu 1954 do bratrovy svatby v srpnu 1968 byla princezna Astrid první dámou Norska, plnila s otcem všechny reprezentativní povinnosti, včetně státních návštěv.

Mezi její koníčky patří pletení, vyšívání, čtení a malování porcelánu.

V roce 2005 se zúčastnila ceremonií k 60. výročí ukončení druhé světové války, včetně odhalení plakátu, který označoval vyhnanství norského monarchy v Londýně.

V únoru 2012 princezna Astrid oslavila 80. narozeniny soukromou večeří v královském paláci v Oslu.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Princezna Astrid se 12. ledna 1961 provdala za rozvedeného Johana Martina Fernera (1927–2015), námořníka nešlechtického původu, olympijského medailistu a obchodníka v Askeru. Svatbu řídil biskup Arne Fjellbu. Pár mě pět dětíː

  • Kateřina (1962)
  • Benedikt (1963)
  • Alexandr (1965)
  • Alžběta (1969)
  • Karel Kristián (1972)

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Astrid Norské.
  • 12. února 1932 – 12. ledna 1961: Její Královská Výsost princezna Astrid Norská
  • od 12. ledna 1961: Její Výsost princezna Astrid Fernerová

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Haakon VII.
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
Olaf V.
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
královna Viktorie
 
 
Maud z Walesu
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
Astrid Norská
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Karel Švédský
 
 
 
 
 
 
Vilém Nasavský
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
Marta Švédská
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Ingeborg Dánská
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Astrid, Mrs. Ferner na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Linie následnictví britského trůnu
Předchůdce:
Elizebeth Longová
vnučka norské královny Maud, dcery britského krále Eduarda VII.
Astrid Norská
Nástupce:
Alexandr Ferner
Předsedkyně Organizačního výboru pro olympijské hry
Předchůdce:
Alfred a Heinrich Schläppi
1952
Astrid Norská
Nástupce:
Enrico Colli