Žofie Nasavská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Nasavská
Narození 9. července 1836
Biebrich
Úmrtí 30. prosince 1913 (ve věku 77 let)
Stockholm
Místo odpočinku Kostel Riddarholm
Ocenění Řád Serafínů
Manžel(ka) Oskar II.
Děti Gustav V., Oskar Švédský, Karel, vévoda z Västergötlandu a Evžen Švédský
Rodiče VIlém I. Nasavský a Pavlína Württemberská
Příbuzní bratři Mořic Vilém Nasavsko-Weilburský, Adolf Lucemburský a Mikuláš Vilém Nasavský
sestry Tereza Vilemína Nasavsko-Weilburská, Marie Nasavská a Helena Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Královna Žofie se svými královskými insigniemi na portrétu z roku 1900

Žofie Nassavská (rozená Sophia Wilhelmine Marianne Henriette von Nassau) (9. července 1836, zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nassavsko30. prosince 1913, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Oskara II. švédská a norská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Žofie se narodila jako nejmladší, dvanácté dítě vévody Viléma Nassavského z jeho druhého manželství s Paulinou von Württemberg. Její otec zemřel v roce 1839, když jí byly tři roky a vévodou nassavským se stal jeho nejstarší syn Adolf, o devatenáct let starší než Žofie.

V jejím dětství a mládí se jí dostalo svědomité výchovy a vzdělání prostřednictvím pečlivě vybraných profesorů. Vynikala především ve studiu historie, jazyků a ve hře na piano.

Po smrti své matky v roce 1856 se Žofie přestěhovala do sídla své nejstarší sestry, princezny Marie Vilemíny, vévodkyně Wied. Na zámku Monrepos nedaleko Neuwiedu se Žofie seznámila s Oskarem, vévodou z Östergötlandu, druhým synem švédského krále Oskara I. Po třech měsících, 25. září, vévoda požádal o Žofiinu ruku.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Svatba se uskutečnila na zámku Biebrich 6. července roku 1857. Dva týdny poté novomanželé odcestovali do Švédska, kde Žofie dostala titul vévodkyně z Östergötlandu. V době Žofiina příchodu na švédský královský dvůr byla královská rodina v těžké situaci: král Oskar I. byl velmi vážně nemocen a regentem byl korunní princ Karel. Žofie byla přítelkyní jeho manželky Luisy Oranžsko-Nasavské a byla její oporou při úmrtí jejího jediného syna v roce 1854 a nemožnosti mít další děti.

Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.

16. června roku 1858 se narodil Žofiin první syn. Celkem z manželství Žofie a Oskara II. vzešli čtyři potomci, všichni synové:

  1. Gustav (18581950); švédský král v letech 19071950;
  2. Oskar (18591953); vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu;
  3. Karel (18611951); vévoda z Västergötlandu;
  4. Evžen Napoleon (18651947); vévoda z Närke;

Žofie si získala popularitu, když se rozhodla nechat vzdělávat své syny v soukromé škole společně s dětmi řadových občanů. Předtím byli princové vzděláváni v paláci odděleně.

18. září roku 1872 zemřel král Karel XV. a Oskar se stal novým králem Švédska a Norska. Žofie byla korunována spolu s ním 12. května roku 1873.

Žofie se odstěhovala ze Stockholmu před zvěstmi o Oskarově nevěře. Vévodkyně byla nepevného zdraví, jež se s přibývajícími lety zhoršovalo. Trpěla anemií, stálými křečemi, onemocněním kostí a cév. Byla rovněž operována pro rakovinu; zákrok sice potlačil původní chorobu, způsobil však, že Žofie měla problémy s chůzí, takže se musela pohybovat na kolečkovém křesle. Téměř invalidní Žofie trávila čas intenzivním čtením.

Každé léto královna navštěvovala Norsko. Její letní rezidence v této zemi se nacházela nedaleko města Kongsvinger.

Žofie nebyla nakloněna výběru Viktorie Bádenské jako nevěsty pro korunního prince Gustava a jejich vztahy po svatbě v roce 1907 a příchodu Viktorie na švédský královský dvůr nikdy nebyly dobré.

Odkaz a smrt[editovat | editovat zdroj]

Královna byla silně ovlivněna činností Florence Nightingalové. Poté, co navštívila řadu nemocnic v Londýně, pojala plán založit školu pro ošetřovatelky ve Švédsku. 1. ledna roku 1884 vznikl s jejím přispěním domov pro ošetřovatelky a společně se svým manželem založila 14. prosince roku 1887 novou nemocnici, Sophiahemmet, která fungovala také jako škola pro ošetřovatelky.

Po smrti Oskara II. v roce 1907 se Žofie stáhla z veřejného života. Její poslední veřejné vystoupení bylo 3. prosince roku 1913, kdy se účastnila promoce své vnučky v Sophiahemmetu. Necelý měsíc poté, 30. prosince téhož roku ve Stockholmu zemřela.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice Sophiahemmet
Švédská královna
Předchůdce:
Luisa Oranžsko-Nassavská
18721907
Žofie Nasavská
Nástupce:
Viktorie Bádenská
Norská královna
Předchůdce:
Luisa Oranžsko-Nassavská
18721905
Žofie Nasavská
Nástupce:
Maud z Walesu