Ragnhild Norská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Princezna Ragnhild
Portrét
Úplné jménoRagnhild Alexandra
Křest27. června 1930
Narození9. června 1930
Královský palác v Oslu, Norsko
Úmrtí16. září 2012 (82 let)
Rio de Janeiro, Brazílie
Sňatek15. května 1953
ManželErling Lorentzen
PotomciHaakon Lorentzen
Ingeborg Lorentzenová
Ragnhild Alexandra Lorentzenová
DynastieGlücksburkové
OtecOlaf V.
MatkaMarta Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ragnhild Norská (Ragnhild Alexandra Lorentzenová; 9. června 1930, Oslo16. září 2012, Rio de Janeiro) se narodila jako nejstarší dítě norského krále Olafa V. a jeho manželky Marty Švédské. Byla starší sestrou krále Haralda V. a princezny Astrid. Od dob středověku byla prvním členem norské královské rodiny, který se narodil na území Norska. V roce 1953 se provdala za průmyslníka Erlinga Lorentzena, člena rodiny lodních magnátů. V tom samém roce se přestěhovala do Brazílie, kde byl její manžel průmyslníkem a hlavním majitelem manufaktury na papír Aracruz Celulose. V Brazílii žila 59 let až do své smrti.

Přestože byla nejstarším královým dítětem, nikdy nebyla v linii následnictví norského trůnu vzhledem k norskému zákonu agnatické posloupnosti. Byla však v linii následnictví britského trůnu, v níž během svého života obsadila 16. a 17. místo.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Ragnhild byla první norskou princeznou po 629 letech, která se narodila na území Norska. Vyrůstala v královském sídle Skaugum u Askeru západně od Osla. Pokřtěna byla v palácové kapli 27. června 1930 a jejími kmotry byli: prarodiče z otcovy strany, král a královna Norska; prarodiče ze strany matky, vévoda a vévodkyně z Västergötlandu; prastrýc král švédský; prateta britská princezna Viktorie; teta princezna Markéta Švédská; a vévoda z Yorku.

V roce 1940 během druhé světové války uprchla princezna s rodinou před německou okupací ze země a válečná léta strávila se sourozenci a matkou ve Washingtonu, D.C. Před narozením mladšího bratra se předpokládalo, že nastoupí na trůn, i když by to vyžadovalo změnu ústavy, protože ženy nemohly v Norsku dědit trůn.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Svatba princezny Rignhild a Erlinga Lorentzena

Princezna Ragnhild se 15. května 1953 ve dvaadvaceti letech v Askeru provdala za Erlinga Lorentzena, člena norské obchodní vyšší vrstvy. Lorentzen byl podnikatel a vojenský důstojník, který za války sloužil jako její osobní strážce. Jejím sňatkem došlo k velké kontroverzi, protože byla první členkou norské královské rodiny, která se provdala za muže, který nebyl příslušníkem žádné královské rodiny. (V Norsku existuje tradice "oficiálních flagdays" a jedním z takových dnů jsou také královské narozeniny; brzy po její svatbě bylo oznámeno, že její narozeniny přestávají být oficiálním flagday.)

Po svatbě se pár přestěhoval do Ria de Janeira, kde měl její manžel významné obchodní podíly. Jejich pobyt v Brazílii byl původně dočasný, nakonec se tam však usadili a v Riu zůstali až do Ragnhildiny smrti v roce 2012. V Brazílii Lorentzen založil manufakturu na papír Aracruz Celulose. Pár měl tři děti:

  • Haakon Lorentzen (* 23. srpna 1954)
  • Ingeborg Lorentzenová (* 27. února 1957)
  • Ragnhild Alexandra Lorentzenová (* 8. května 1968)

Veřejný život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 Ragnhild otevírala Zimní olympijské hry v norském Oslu, když se její otec a dědeček zúčastnili pohřbu britského krále Jiřího VI.

Konzervativní princezna Ragnhild v roce 2004 veřejně kritizovala svou neteř a synovce, princeznu Martu Louisu a korunního prince Haakona za výběr jejich partnerů.

Princezna Ragnhild byla patronkou norské organizace pro sluchově postižené.

Bylo po ní pojmenováno několik lodí, včetně MS Prinsesse Ragnhild.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Princezna Ragnhild zemřela doma v Rio de Janairu 16. září 2012 ve věku 82 let na rakovinu. Dne 24. září 2012 bylo její tělo převezeno do Osla, kde se s ní rozloučil její bratr král Harald V., její sestra Astrid Norská, její manžel Erling a jejich děti. Pohřeb se konal 28. září 2012 v kapli královského paláce v Oslu. Později byla princezna zpopelněna a soukromě uložena v kostele v Askeru.

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 9. června 1930 – 15. května 1953: Její královská Výsost princezna Ragnhild Norská
  • 15. května 1953 – 16. září 2012: Její Výsost princezna Ragnhild, paní Lorentzenová

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Na počest princezna Ragnhild byla pojmenována 540 000 km² oblast v Antarktidě pobřeží Princezny Ragnhild.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Princezna Ragnhild byla prapravnučkou královny Viktorie a vzdálenou sestřenicí Alžběty II. V době svého narození byla na 17. místě v linii následnictví britského trůnu, v obě své smrti na 77. místě. Ragnhildinou tetou byla belgická královna Astrid, což z Ragnhild dělalo sestřenici belgických králů Baudouina a Alberta II.

 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Haakon VII.
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
Olaf V.
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
královna Viktorie
 
 
Maud z Walesu
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
Ragnhild Norská
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Karel Švédský
 
 
 
 
 
 
Vilém Nasavský
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
Marta Švédská
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Ingeborg, vévodkyně z Västergötlandu
 
 
 
 
 
 
Karel XV.
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ragnhild, Mrs. Lorentzen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]