Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský

Arnošt I.; Sasko-Kobursko-Gothajský
	Arnošt I. (George Dawe, 1818-1819)
sasko-kobursko-saalfeldský vévoda; (jako Arnošt III.)
Období	9. prosince 1806 - 12. listopadu 1826
Předchůdce	František
sasko-kobursko-gothajský vévoda; (jako Arnošt I.)
Období	12. listopadu 1826 - 29. ledna 1844
Nástupce	Arnošt II.
Úplné jméno	Ernst Anton Karl Ludwig
Narození	2. ledna 1784; Coburg, Sasko-kobursko-saalfeldské vévodstvíSvatá říše římská
Úmrtí	29. ledna 1844 (60 let); Gotha, Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Německý spolek
Pohřben	Morizkirche, pak Friedhof am Glockenberg
Manželky	Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská; Marie Württemberská
Potomci	Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský; Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Dynastie	Wettinové
Otec	František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Matka	Augusta Reuss Ebersdorf
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.

Mládí

Arnošt se narodil jako nejstarší syn Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf. Jeho mladší bratr Leopold byl později zvolen prvním králem Belgičanů.

10. května 1803 byl Arnošt prohlášen za dospělého, protože jeho otec vážně onemocněl, a on byl potřebný k účasti na vládě vévodství. Když jeho otec v roce 1806 zemřel, stal se Sasko-kobursko-saalfeldským vévodou jako Arnošt III. Nicméně nemohl okamžitě převzít formální vládu své země, protože vévodství bylo obsazeno Napoleonovým vojskem a bylo pod francouzskou správou. Následující rok, po Tylžském míru (1807) bylo Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství opět spojeno a navráceno Arnoštovi. To se stalo díky ruskému tlaku, protože Arnoštova sestra Juliana byla švagrovou ruského cara.

Manželství a potomci

3. července 1817 se Arnošt v Gothe oženil s Luisou Sasko-Gothajsko-Altenburskou. Měli spolu dva syny:

Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (21. června 1818 – 22. srpna 1893), sasko-kobursko-gothajský vévoda, ⚭ 1842 Alexandrina Bádenská (6. prosince 1820 – 20. prosince 1904)
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (26. srpna 1819 – 14. prosince 1861), ⚭ 1840 Viktorie (24. května 1819 – 22. ledna 1901), královna Spojeného království Velké Británie a Irska, císařovna Indie od roku 1837 až do své smrti

Manželství bylo nešťastné, protože manželé byli podobně promiskuitní. Jak řekl životopisec Lytton Strachey: „Vévodský dvůr nebyl znám přísnou morálkou; vévoda byl galantní muž a vévodkyně následovala manželova příkladu. Byly tam skandály: mluvilo se o jednom z dvorních komorníků, okouzlujícím a kultivovaném muži židovského původu. Nakonec mezi manželi došlo k odloučení a nakonec k rozvodu.“ Arnošt a Luisa se rozešli v roce a oficiální rozvod se uskutečnil 31. března 1826. Jakožto dědici Koburgu musely děti zůstat s otcem. Sedm měsíců po rozvodu, v říjnu 1826, se Luisa tajně provdala za jednoho ze svých milenců. Zemřela v roce 1831.

23. prosince 1832 se Arnošt v Coburgu oženil se svou neteří Marií Württemberskou, dcerou své sestry Antonie. Marie se tímto sňatkem stala nevlastní matkou svých bratranců. Děti s Arnoštem neměla.

Arnošt měl tři nemanželské děti:

Berta Ernestine von Schauenstein (26. ledna 1817 – 15. srpna 1896), dcera Sophie Fermepin de Marteaux. Provdala se za svého bratrance, Eduarda Edgara Schmidt-Löwe von Löwenfels, nemanželského syna otcovy sestry Juliany.
Ernst Albert Bruno von Bruneck, syn Margarethy Braunové. Zemřel mladý v roce 1838.
Robert Ferdinand von Bruneck, také syn Margarethy Braunové. V roce 1856 se stal Freiherr von Bruneck a ten samý rok zemřel.