Leopold, vévoda z Albany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leopold, vévoda z Albany
Prince Leopold, Duke of Albany.png
Narození 7. dubna 1853
Buckinghamský palác
Úmrtí 28. března 1884 (ve věku 30 let)
Cannes
Místo pohřbení Kaple svatého Jiří
Alma mater Christ Church
Povolání politik a aristokrat
Ocenění rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Podvazkový řád
Řád sv. Ondřeje
Bailiff Grand Cross of the Order of Saint John
Manžel(ka) Helena Waldecko-Pyrmontská (1882–1884)
Děti Alice, hraběnka z Athlone
Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský
Rodiče Albert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie Britská
Příbuzní Viktorie Sasko-Koburská, Eduard VII. Britský, Alice Sasko-Koburská, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská, Artur Sasko-Koburský a Beatrix Sasko-Koburská (sourozenci)
May Abel Smith, Rupert Cambridge[1] a Prince Maurice of Teck[1] (vnoučata)
Funkce člen britské Soukromé rady
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold, vévoda z Albany, plným jménem Leopold George Duncan Albert (7. dubna 1853, Buckinghamský palác, Londýn27. březen 1884, Cannes, Francie) byl britský princ, syn britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta.

Narodil se jako osmé dítě (čtvrtý syn) z devíti potomků britského královského páru. Jeho matka na něj přenesla závažnou dědičnou nemoc, poruchu krevní srážlivosti hemofilii; v důsledku toho žil větší část svého života jako poloinvalida.

Rodiče ho pojmenovali po jeho prastrýci, belgickém králi Leopoldovi I.. Chlapec byl pokřtěn v soukromé kapli Buckinghamského paláce dne 28. června 1853 arcibiskupem z Canterbury. Jeho kmotři byli jeho bratranci, hannoverský král Jiří V., pruská princezna Augusta, princezna Marie Adelaide z Cambridge a jeho strýc Arnošt I., kníže z Hohenlohe-Langenburgu.

Vzhledem k jeho slabému zdraví netrvala Viktorie na tom, aby uzavřel výhodný dynastický sňatek, souhlasila však s tím, by se oženil s německou princeznou Helenou Waldecko-Pyrmontskou, sestrou nizozemské královny Emmy. Svatba se uskutečnila 27. dubna roku 1882 v kapli sv. Jiří ve Windsoru. Z manželství vzešli dva potomci, syn a dcera:

Dva roky po svatbě zemřel v jednatřiceti letech na krvácení do mozku, poté, co si v canneském Yacht clubu při pádu poranil koleno; smrt měla údajně nastat v důsledku podání morfia proti bolestem a současně klaretu k večeři. Jeho syn Karel Eduard se narodil tři měsíce po jeho smrti.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Je znám jako první dítě porozené bezbolestně, neboť jeho matce podal její lékař John Snow v průběhu porodu chloroform; za tento čin byl odměněn titulem sir.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Leopold, vévoda z Albany
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura[editovat | editovat zdroj]