Kryštof II. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kryštof II. Dánský
Krzysztof2 sorø.JPG
Narození29. září 1276
Úmrtí2. srpna 1332 (ve věku 55 let)
Sorø
Místo pohřbeníKlášter Sorø
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkatolicismus
Manžel(ka)Eufemie Pomořanská
DětiErik Dánský
Ota Lollandsko-Estonský
Valdemar IV. Dánský
Markéta Dánská
Anežka Dánská
Hedvika Dánská
RodičeErik V. Dánský a Anežka Braniborská
RodEstridsenové
PříbuzníMarkéta Dánská, Richenza Dánská, Erik VI. Dánský a Jan III. Holštýnský (sourozenci)
Niels Eriksen Løvenbalk (vnuk)
Funkcedánský král (1320–1326)
dánský král (1329–1332)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof II. Dánský (29. září 12762. srpna 1332) byl dánský král v letech 13201326 a 13291332. Je považován za jednoho z nejhorších panovníků v historii této země.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek krále Kryštofa II. a jeho manželky Eufemie Pomořanské v Sorø.

Kryštof II. se narodil jako syn dánského krále Erika Klippinga a jeho manželky Anežky Braniborské (zm. 1304), dcery braniborského markraběte Jana I. (jejím druhým nanželem se po smrti Erika Klippinga stal Gerhard II. Šlesvicko-Holštýnský). Jeho starším bratrem byl Erik Menved.

Již v roce 1315 musel Kryštof prchnout ze země, neboť vyšly najevo jeho snahy o získání trůnu. Přesto po smrti svého staršího bratra, krále Erika Menveda (13. listopadu 1319), který ještě na smrtelné loži varoval před tím, aby mu byla předána vláda, se v roce 1320 stal – jako jediný právoplatný následník – panovníkem zadlužené a vnitřními rozpory zmítané země. Aby toho dosáhl, musel podepsat závazek, kterým většinu reálné vlády předal do rukou bohaté šlechty a biskupů a zavázal se splatit dluhy vzniklé za Erika Menveda.

Svými značnými aktivitami v severním Německu si Kryštof zajistil silný politický vliv. Získání pozice lenníka bylo však tak nákladné, že král musel (nelegálně) stanovit v zemi nové daně. Vedlo to ke vzpouře a povstání v Jutsku a na ostrově Fyn. V té situaci roku 1326 se musel Kryštof opět zachránit útěkem z Dánska. Přes obrovskou půjčku a ozbrojený pokus navrátit se král odpor nepřekonal a musel se vrátit do Německa; jeho vláda byla přerušena na tři roky. Na trůn dočasně nastoupil jedenáctiletý Valdemar III.

V roce 1329 využiv neshod mezi jinými uchazeči o vládu se Kryštof vrátil na trůn. Byl však králem pouze podle jména, reálnou vládu nikdy nezískal – ta zůstala v rukou věřitelů (především holštýnských hrabat Gerharda a Johanna) – a nezbavil se ani svého obrovského dluhu.

Po Kryštofově smrti 2. srpna 1332 započalo v Dánsku 8 let trvající bezvládí (interregnum), v historické literatuře zvané dobou Gerharda a Johanna.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1307 se oženil s Eufemií Pomořanskou, dcerou pomořanského knížete Bohuslava IV. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, jen tři se však dožili dospělosti:

Král Kryštof II. zemřel 2. srpna 1332. Byl pochován po boku své manželky v klášterním kostele cisterciáckého kláštera v Sorø, kde se zachoval jejich náhrobek.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Erik Menved
Znak z doby nástupu Dánský král
13201326
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Valdemar III. Dánský
Předchůdce:
Valdemar III. Dánský
Znak z doby nástupu Norský král
13291332
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Valdemar Atterdag
(po 8 letech bezvládí)